26 C 161/2021-45 — Obvodní soud pro Prahu 8

Podanou žalobou se žalobce na žalovaném domáhal zaplacení částky 9.743 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1.108,65 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3.712,13 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 6.530,57 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení ve výši 8,5 % a s úrokem 14,33 % ročně z částky 6.530,57 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], a žalovaným došlo dne 29. 12. 2014 k uzavření smlouvy o zápůjčce [číslo] na základě které poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému v hotovosti v den uzavření smlouvy peněžní prostředky ve výši 26.000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku 19.260 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2.325 Kč s úrokovou sazbou ve výši 14,33 % ročně, odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 3.459 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 13.476 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 755 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 22. 2. 2016. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, poslední splátku uhradil dne 24. 1. 2018, do postoupení pohledávky uhradil celkem částku 35.517 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 žalobci, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 20. 1. 2020. Žalobce požaduje po žalovaném zaplacení dlužné jistiny ve výši 6.530,57 Kč, dlužné částky poplatku ve výši 3.212,43 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 3.712,13 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1.108,65 Kč, úroků ve výši 14,33 % ročně z dlužné jistiny ve výši 6.530,57 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 8,50 % ročně z dlužné jistiny ve výši 6.530,57 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení. Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky, avšak neúspěšně. Soud vyzval žalovaného, aby se k žalobě vyjádřil. Dále soud vyzval účastníky řízení, aby sdělili, zda souhlasí s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání s tím, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se nijak nevyjádřil, žalobce již v žalobě uvedl, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto v souladu s § 115a občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) ve věci rozhodl, aniž k jejímu projednání nařídil jednání. Na základě listinných důkazů, které jsou obsahem spisu, zjistil soud následující skutkový stav: Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 29. 12. 2014 plyne, že [právnická osoba] poskytl žalovanému v hotovosti při podpisu smlouvy částku 26.000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit a zaplatit dále úrok 2.325 Kč, poplatek za administrativní činnost 3.459 Kč a poplatek za hotovostní režim splátek ve výši 13.476 Kč. Celkovou částku ve výši 45.260 Kč se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 60 splátkách po 715 Kč. Z tabulky umoření plyne, že na pohledávku zbývá žalovanému uhradit částku 9.743 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 a dopisu z téhož dne soud zjistil, že právní předchůdce žalobce postoupil své pohledávky za žalovaným plynoucí ze shora uvedených smluv na žalobce, což bylo žalovanému oznámeno. Z výzvy ze dne 23. 4. 2020 plyne, že žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky. Po právní stránce soud věc posoudil dle ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (ustanovení o smlouvě o úvěru), a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Soud má ze smlouvy za prokázané, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému úvěr 26.000 Kč, přičemž dle tvrzení žalobce uhradil žalovaný celkem 35.517 Kč (což odpovídá rozdílu mezi celkovou částkou 45.260 Kč, kterou měl žalovaný uhradit, a částkou 9.743 Kč, které se žalobce domáhá a která dle tabulky umoření představuje neuhrazenou část pohledávky). Dle smlouvy měl žalovaný uhradit celkem 45.260 Kč, přičemž tato částka je nad rámec jistiny tvořena úrokem 2.325 Kč, poplatkem za administrativní činnost 3.459 Kč a poplatkem za hotovostní režim splátek ve výši 13.476 Kč. Výši úroků a poplatků považuje soud v jejich souhrnu za nepřiměřenou a rozpornou s dobrými mravy, zejména pokud jde o poplatek za hotovostní inkaso splátek. Žalobce tento poplatek účtuje za možnost splácet úvěr v hotovosti a jeho výše neodpovídá poskytnutému protiplnění; je zřejmé, že účelem tohoto poplatku je pouze navýšit celkové náklady úvěru, a tedy zisk žalobce, a že je fakticky dalším, skrytým úročením. Ujednání o poplatcích tak odporují dobrým mravům a jsou proto neplatné. Uhradil-li žalovaný částku 35.517 Kč, je zřejmé, že zcela vrátil poskytnutou jistinu a nad rámec toho zaplatil částku 9.517 Kč, tedy částku, která pokrývá, resp. převyšuje sjednaný úrok a poplatek za administrativní činnost. Žalovaný nárok odpovídající části poplatku za hotovostní splácení je tak ze shora uvedených důvodů nedůvodný a proto soudu nezbylo než jej zamítnout. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. s tím, že procesně úspěšnému žalovanému žádné náklady nevznikly.