26 C 17/2021-66 — Obvodní soud pro Prahu 8

Podanou žalobou se žalobce na žalované domáhal zaplacení částky 6 900 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 726,54 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 111,9 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 5 313,95 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení ve výši 8,05 % a s úrokem 23,72 % ročně z částky 5 313,95 Kč od 7. 12 2019 do zaplacení s odůvodněním, že mezi společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec], a žalovanou byla dne 27. 10. 2014 uzavřena smlouva o půjčce [číslo] na základě které poskytl právní předchůdce žalobce žalované v hotovosti v den uzavření smlouvy částku 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 400 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % a odměnu za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. Celkovou částku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 58 týdenních splátkách po 300 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 7. 12. 2015. Žalovaná na pohledávku uhradila 10 500 Kč, z toho na jistinu 4 686,05 Kč, na úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 1 400 Kč, na poplatek za administrativní činnost 2 000 Kč a na poplatek za hotovostní inkaso splátek 2 413,95 Kč Poslední platbu uhradila dne 7. 4. 2016. Pohledávka vyplývající ze smlouvy byla ze strany [právnická osoba] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 žalobci, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 6. 12. 2019. Žalobce požaduje po žalované zaplacení dlužné jistiny ve výši 5 313,95 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 1 586,05 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 5 111,90 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 726,54 Kč, úroků ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny ve výši 5 313,95 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 5 313,95 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení. Žalobce vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky, avšak neúspěšně. Soud vyzval žalovanou, aby se k žalobě vyjádřila. Dále soud vyzval účastníky řízení, aby sdělili, zda souhlasí s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání s tím, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaná se nijak nevyjádřila, žalobce již v žalobě uvedl, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto v souladu s § 115a občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) ve věci rozhodl, aniž k jejímu projednání nařídil jednání. Na základě listinných důkazů, které jsou obsahem spisu, zjistil soud následující skutkový stav: Ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne 27. 10. 2014 plyne, že [právnická osoba] poskytl žalované v hotovosti při podpisu smlouvy částku 10 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit a zaplatit dále úrok 1 400 Kč, poplatek za administrativní činnost 2 000 Kč a poplatek za hotovostní režim splátek ve výši 4 000 Kč. Dle smluvních podmínek činí RPSN 75,72 %. Celkovou částku ve výši 17 400 Kč se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 58 splátkách po 300 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 a dopisu z téhož dne soud zjistil, že právní předchůdce žalobce postoupil své pohledávky za žalovaným plynoucí ze shora uvedených smluv na žalobce, což bylo žalovanému oznámeno. Z výzvy ze dne 7. 5. 2020 plyne, že žalobce vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky. Po právní stránce soud věc posoudil dle ustanovení § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (ustanovení o smlouvě o zápůjčce), a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Soud má ze smlouvy za prokázané, že právní předchůdce žalobce poskytl žalované úvěr 10 000 Kč, přičemž dle tvrzení žalobce uhradila žalovaná celkem 10 500 Kč. Dle smlouvy měla žalovaná uhradit celkem 17 400 Kč, přičemž tato částka je nad rámec jistiny tvořena úrokem 1 400 Kč, poplatkem za administrativní činnost 2 000 Kč a poplatkem za hotovostní režim splátek ve výši 4 000 Kč. Výši úroků a poplatků považuje soud v jejich souhrnu za nepřiměřenou a rozpornou s dobrými mravy, zejména pokud jde o poplatek za hotovostní inkaso splátek. Žalobce tento poplatek účtuje za možnost splácet úvěr v hotovosti a jeho výše neodpovídá poskytnutému protiplnění; je zřejmé, že účelem tohoto poplatku je pouze navýšit celkové náklady úvěru, a tedy zisk žalobce, a že je fakticky dalším, skrytým úročením. Ujednání o poplatcích tak odporují dobrým mravům a jsou proto neplatné. Uhradila-li žalovaná částku 10 500 Kč, je zřejmé, že zcela vrátila poskytnutou jistinu. Zbývající nárok je nedůvodný a proto soudu nezbylo než jej zamítnout. K otázce přiměřenosti úroků a dalšího příslušenství soud odkazuje např. na rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 8. 4. 2021, č.j. 58 Co 100/2021- 126. Dle něj soudní judikatura dovodila již v době před účinností současného občanského zákoníku, že nepřiměřenou, a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (k tomu viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). Odvolací soud v daném případě vycházel z úrokové sazby na spotřebu pro domácnosti celkem 8,7 %, případně s fixací sazby do 5 let, tj. 8,03 % ročně. Je tak zřejmé, že sjednaný úrok (RPSN) 75,72 % ročně převyšuje běžnou míru úrokových sazeb téměř desetinásobně. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. s tím, že procesně úspěšné žalované žádné náklady nevznikly.