26 C 176/2021-43 — Obvodní soud pro Prahu 8

Podanou žalobou se žalobce na žalované domáhal zaplacení částky 17 108,57 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 389,96 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 685,63 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 9 300 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení ve výši 8,5 % a s úrokem 29 % ročně z částky 9 300 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení s odůvodněním, že mezi společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] a žalovanou byla dne 15. 4. 2018 uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] na základě které poskytl právní předchůdce žalobce žalované v hotovosti v den uzavření smlouvy částku 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku ve výši 8 917 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 789 Kč s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměny za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 4 180 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 2 948 Kč. Celkovou částku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 316 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 9. 6. 2019. Žalovaná na pohledávku uhradila 700 Kč, poslední platbu uhradila dne 20. 4. 2018. Pohledávka vyplývající ze smlouvy byla ze strany [právnická osoba] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 žalobci, což bylo žalované oznámeno. Žalobce tedy požaduje po žalované zaplacení dlužné jistiny ve výši 9 300 Kč, dlužné částky poplatku ve výši 7 808,57 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 1 685,63 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 389,96 Kč, úroků ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny ve výši 9 300 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 8,50 % ročně z dlužné jistiny ve výši 9 300 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení. Žalobce vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky, avšak neúspěšně. Soud vyzval žalovanou, aby se k žalobě vyjádřila. Dále soud vyzval účastníky řízení, aby sdělili, zda souhlasí s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání s tím, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaná se nijak nevyjádřila, žalobce již v žalobě uvedl, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto v souladu s § 115a občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) ve věci rozhodl, aniž k jejímu projednání nařídil jednání. Na základě listinných důkazů, které jsou obsahem spisu, zjistil soud následující skutkový stav: Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 15. 4. 2018 plyne, že [právnická osoba] poskytl žalované v hotovosti při podpisu smlouvy částku 10 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit a zaplatit dále úrok 1 789 Kč, poplatek za doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení 4 180 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 2 948 Kč. Výše RPSN činí 241,97 %. Celkovou částku ve výši 18 917 Kč se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 60 splátkách po 316 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 a dopisu z téhož dne soud zjistil, že právní předchůdce žalobce postoupil své pohledávky za žalovaným plynoucí ze shora uvedených smluv na žalobce, což bylo žalovanému oznámeno. Z výzvy ze dne 28. 1. 2021 plyne, že žalobce vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky. Po právní stránce soud věc posoudil dle ustanovení § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (ustanovení o smlouvě o zápůjčce), a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Soud má ze smlouvy za prokázané, že právní předchůdce žalobce poskytl žalované úvěr 10 000 Kč, přičemž dle tvrzení žalobce uhradila žalovaná celkem 700 Kč. Dle smlouvy měla žalovaná uhradit celkem 18 917 Kč, přičemž tato částka je nad rámec jistiny tvořena úrokem 1 789 Kč, poplatkem za doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení 4 180 Kč a poplatkem za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 2 948 Kč. Výši úroků a poplatků považuje soud v jejich souhrnu za nepřiměřenou a rozpornou s dobrými mravy. U poplatků označených jako„ poplatek za flexibilní splácení a komfortní splácení“ není zřejmé, za co jsou účtovány a je patrné, že jejich účelem je spíše navýšit celkové náklady úvěru, a tedy zisk žalobce, a že jsou fakticky dalším, skrytým úročením. Ujednání o poplatcích tak odporují dobrým mravům a jsou proto neplatné. Uhradila-li žalovaná částku 700 Kč, zbývá z poskytnuté jistiny uhradit 9 300 Kč. Soud tuto částku žalobci přiznal spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 389,96 Kč, tedy celkem 10 689,96 Kč, s úrokem z prodlení z částky 9 300 Kč ve výši 8,5 % ročně od 21. 1. 2020 do zaplacení, s tím, že úrok z prodlení byl žalobci přiznán dle § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ohledně zbývající části žalobu jako nedůvodnou zamítnul. K otázce přiměřenosti úroků a dalšího příslušenství soud odkazuje např. na rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 8. 4. 2021, č.j. 58 Co 100/2021- 126. Dle něj soudní judikatura dovodila již v době před účinností současného občanského zákoníku, že nepřiměřenou, a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (k tomu viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). Odvolací soud v daném případě vycházel z úrokové sazby na spotřebu pro domácnosti celkem 8,7 %, případně s fixací sazby do 5 let, tj. 8,03 % ročně. Je tak zřejmé, že sjednaný úrok (RPSN) 241,97 % ročně převyšuje běžnou míru úrokových sazeb několikanásobně. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobce měl ve věci úspěch co do částky 10 689,96 Kč s přísl. z 18 498,53 Kč, uspěl tedy z 58 %. Naopak neuspěl v části, v níž byla žaloba zamítnuta (7 808,57 Kč, tedy ze 42 %). Při plném úspěchu by mu náležela náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč za soudní poplatek za žalobu, dále z odměny advokáta dle ustanovení § 14b odst. 1 písm. c) bodu 2 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, neboť žalobce vede u zdejšího soudu další řízení s obdobným předmětem sporu (např. 26 C 23/2021) která byla zahájena na základě shodného formulářového typu žaloby (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu), tudíž se jedná o návrh na ustáleném vzoru v dikci ustanovení § 14b odst. 1 písm. a) a. t., jehož obtížnost podání spočívá toliko ve vyplnění jednotlivých kolonek formuláře, a předmětem tohoto řízení je zaplacení peněžitého plnění, kdy tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč, ve výši 900 Kč za 3 úkony právní služby po 300 Kč (1. příprava a převzetí zastoupení, 2. podání žaloby, 3. výzva k plnění). Dále soud přiznal žalobci náhradu hotových výdajů advokáta za výše uvedené úkony právní služby v částce 300 Kč za tři úkony po 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) a. t. po 100 Kč. S ohledem na skutečnost, že je právní zástupce žalobce plátcem DPH, náleží k částce sazba DPH ve výši 21 %, tedy částka 252 Kč. Celkové náklady činí 2 252 Kč. Žalobce však uspěl z 58 %, náleží mu proto náhrada nákladů řízení z 16 % (58-42); 16 % z částky 2 252 Kč pak činí 360 Kč. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobce, jemuž byla přiznána náhrada nákladů, v tomto řízení zastupoval advokát, bylo ve smyslu § 149 odst. 1 o.s.ř. rozhodnuto tak, že žalovaná je povinna náhradu nákladů zaplatit k rukám právního zástupce žalobce. O lhůtách k plnění bylo rozhodnuto ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř.