26 C 52/2021-57 — Obvodní soud pro Prahu 8

Podanou žalobou se žalobce na žalovaném domáhal zaplacení částky 15.104,86 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 10 % ročně od 30. 5. 2020 do zaplacení a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1.200 Kč s odůvodněním, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva o spolupráci, dle které vyvíjel žalovaný pro žalobce činnost směřující k uzavírání smluv specifikovaných smlouvou, za což mu byla vyplácena odměna. Smluvní strany se v souladu s § 351 obchodního zákoníku dohodly, že určité závazky založené smlouvou trvají také po jejím ukončení, přičemž toto ujednání se vztahuje také na ustanovení čl. 3 odst. 10 smlouvy, kterým se žalovaný zavázal vrátit odměnu, která mu byla poskytnuta v souvislosti s předmětnou smlouvou, u které došlo ze strany finanční instituce vůči žalobci k nárokování storna provize či její části. Žalovaný je tedy dle smlouvy povinen vrátit žalobci odměnu, která mu byla žalobcem vyplacena za smlouvy, které byly prostřednictvím žalovaného zprostředkovány, ale byly následně ukončeny před uplynutím tzv. "storno" období, které bylo stanovené příslušnou finanční institucí, za podmínek stanovených odměňovací směrnicí žalobce. Žalovaný zprostředkovával jménem žalobce smlouvy, u kterých následně došlo ze strany finanční instituce k nárokování storna odměn vůči žalobci, konkrétně se jedná o smlouvu mezi [jméno] [příjmení] a společností [právnická osoba] ze dne 26. 5. 2013, která byla ukončena dne 4. 10. 2013 s důvodu nehrazení povinných úložek. Celková částka nárokovaných storen odměn činí 15.104.86 Kč Smluvní vztah založený smlouvou byl ze strany žalobce dne 2. 12. 2014 vypovězen a samotná smlouva byla ukončena po uplynutí výpovědní lhůty ke dni 31. 5. 2015. Žalobce poté vyzval žalovaného k vrácení odměn, avšak neúspěšně. Soud vyzval žalovaného, aby se k žalobě vyjádřil. Dále soud vyzval účastníky řízení, aby sdělili, zda souhlasí s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání s tím, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se nijak nevyjádřil, žalobce uvedl, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto v souladu s § 115a občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) ve věci rozhodl, aniž k jejímu projednání nařídil jednání. Na základě listinných důkazů, které jsou obsahem spisu, zjistil soud následující skutkový stav: Žalobce uzavřel s žalovaným dne [datum] smlouvu o spolupráci, na základě které se žalovaný zavázal vykonávat pro žalobce činnost směřující k uzavírání smluv a následné péči o jejich udržení, za což se žalobce zavázal vyplácet žalovanému odměnu. Smlouva mj. stanoví, že bude-li mít žalobce pohledávku za žalovaným, je oprávněn započíst proti ní odměnu (čl. 5 odst. 3 smlouvy). Jako své bankovní spojení uvedl žalovaný ve smlouvě účet č. [bankovní účet]. Z výpovědi smlouvy o spolupráci plyne, že žalobce smlouvu o spolupráci jednostranně ukončil ke dni 31. 1. 2015. Z výpisu z bankovního účtu žalobce soud zjistil, že žalobce zaslal na účet č. [bankovní účet] částku 212.694,34 Kč. Z provizního účtu žalovaného soud zjistil, že byla stornována smlouva zprostředkovaná žalovaným odpovídající provizi ve výši 15.104,86 Kč. Z předžalobní výzvy ze dne 14. 5. 2020 soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky. Po zhodnocení provedených důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Po právní stránce soud věc posoudil dle ustanovení § 642 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (ustanovení smlouvě o zprostředkování). O povinnosti žalovaného zaplatit žalobci náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1.200 Kč a úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné částky rozhodl soud na základě § 2 a 3 ve spojení s § 19 odst. 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobce byl ve sporu úspěšný, a proto mu soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. proti žalovanému přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 2.252 Kč. Z toho částku 800 Kč za soudní poplatek za žalobu, dále odměnu advokáta dle ustanovení § 14b odst. 1 písm. c) bodu 2 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, neboť žalobce vede u zdejšího soudu další řízení s obdobným předmětem sporu (např. 22 C 161/2021), která byla zahájena na základě shodného formulářového typu žaloby (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu), tudíž se jedná o návrh na ustáleném vzoru v dikci ustanovení § 14b odst. 1 písm. a) a. t., jehož obtížnost podání spočívá toliko ve vyplnění jednotlivých kolonek formuláře, a předmětem tohoto řízení je zaplacení peněžitého plnění, kdy tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč, ve výši 900 Kč za 3 úkony právní služby po 300 Kč (1. příprava a převzetí zastoupení, 2. podání žaloby, 3. výzva k plnění). Dále soud přiznal žalobci náhradu hotových výdajů advokáta za výše uvedené úkony právní služby v částce 300 Kč za tři úkony po 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) a. t. S ohledem na skutečnost, že je právní zástupce žalobce plátcem DPH, náleží k částce sazba DPH ve výši 21 %, tedy částka 252 Kč. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobce, jemuž byla přiznána náhrada nákladů, v tomto řízení zastupoval advokát, bylo ve smyslu § 149 odst. 1 o.s.ř. rozhodnuto tak, že žalovaný je povinen náhradu nákladů zaplatit k rukám právního zástupce žalobce. O lhůtách k plnění bylo rozhodnuto ve smyslu ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř.