29 C 50/2019-188 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalované zaplacení částky 260 716 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobce uzavřel dne 24. 8. 2015 s žalovanou pojistnou smlouvu [číslo]. Dodatkem k Pojistné smlouvě [číslo] ze dne 11. 5. 2016 byl předmět pojištění doplněn v článku [číslo] o pracovní samojízdný stroj [příjmení] [jméno] [rok], VIN: [anonymizováno], rok výroby 2000. Dodatkem [číslo] k Pojistné smlouvě ze dne 24. 8. 2016 byla doba pojištění prodloužena na další pojistný rok, a to s účinností od 24. 8. 2016 dle čl. VII. odst. 1 Dodatku [číslo]. Dle uvedeného [číslo listu] [číslo]. Dodatku [číslo] byla pojistná částka dohodnuta ve výši 7 500 000 Kč, spoluúčast žalobce dohodnuta ve výši 10 000 Kč. Žalobce má předmětný stroj v leasingovém nájmu od leasingového pronajímatele, [právnická osoba] - [právnická osoba], na základě smlouvy o finančním leasingu - formulář smlouvy č. [anonymizováno] ze dne 27. 3. 2015. Žalobce jako poškozený je zároveň dle pojistné smlouvy i pojištěným bez ohledu na odlišného vlastníka předmětu pojištění. Dne 27. 10. 2016 jeřábník pan [příjmení] jel se Strojem [příjmení] po silnici I. třídy mezi Brnem a Kuřimí. Jeřáb se najednou neplánovaně (zničehonic) zastavil a dále už se nerozjel. Došlo ke vzniku škodné události v podobě poškození převodovky pojištěného stroje. Konkrétně se jednalo o poškození vedení ventilu hlavního tlaku v rozvaděči převodovky s následným částečným únikem tlakového oleje a o rozpadlé jehličkové ložisko umístěné na hřídeli spojky K2 pod ozubeným kolem předmětné spojky K2. Tato škoda byla řádně u žalované nahlášena a žalobce požadoval výplatu pojistného plnění, kterou představovala cena za opravu poškození stroje [příjmení] [jméno]. Oprava byla provedena společností [právnická osoba] v její provozovně [ulice a číslo] [obec]. Částka za opravu stroje činila 327 566,36 Kč, z toho DPH 56 850,36 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobce je plátcem DPH a s ohledem na spoluúčast ve výši 10 000 Kč, požaduje žalobce po žalované úhradu pojistného plnění ve výši 260 716 Kč. Dopisem ze dne 28. 11. 2016 žalovaná žalobci sdělila, že nepřistoupí k výplatě pojistného plnění, neboť příčinou poškození převodovky bylo její přirozené opotřebení. Toto bylo vyloučeno vyjádřením společnosti [právnická osoba] ze dne 19. 12. 2016 a znaleckým posudkem ze dne 10. 7. 2018 pana [celé jméno znalce], soudního znalce pro obor strojírenství všeobecné, dle kterého jako nejpravděpodobnější příčina havárie převodovky se jeví havárie jehlového ložiska na hřídeli, kdy vlivem vibrací a možnosti vniknutí elementů z poškozeného jehlového ložiska došlo k poškození zubového čerpadla převodovky a nefunkčnosti převodovky, přičemž k poškození převodovky nemohlo dojít vlivem chybné obsluhy stroje nebo nedostatečného množství oleje v převodovce. Stejně tak zcela vyloučil jako příčinu opotřebení převodovky její dlouhodobý provoz a stáří. Ze závěrů znalce tak jednoznačně vyplývá, že k poškození převodovky došlo s největší pravděpodobností z důvodu havárie jehlového ložiska, nikoliv v důsledku chybné obsluhy stroje nebo následkem přirozeného opotřebení, jak uvádí žalovaná. Žalovaná ani v návaznosti na předžalobní výzvu ze dne 19. 11. 2018 pojistné plnění žalobci nevyplatila. 2. Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že na základě šetření technika pojišťovny došla k závěru, že se jedná o škodu vzniklou poškozením na drážkování hřídele vlivem přirozeného opotřebení za dobu provozu stroje, což mělo za následek vznik dalšího poškození a šetření pojistné události ukončila v souladu s [číslo listu] bodem [anonymizováno]) ZPP [anonymizováno] [číslo], dle kterého nevzniká právo na plnění pojistitele za škody vzniklé na stroji následkem přirozeného opotřebení a nepřistoupila k výplatě pojistného plnění. Základem šetření technika byla prohlídka poškozených částí stroje. Technik následně vyhodnotil získané informace a došel k závěru, že příčinou poškození bylo provozní opotřebení. Protože žalobce se závěry šetření pojistné události nesouhlasil, zadala žalovaná posouzení příčin vzniku pojistné události kontrolnímu technikovi ze společnosti [právnická osoba] Podle kontrolního technika bylo zdokumentováno (prokázáno) pouze poškození drážkového hřídele a chybějící tři jehlice ložiska. Žádné jiné poškození zdokumentováno nebylo. V případě hřídele se kontrolní technik ztotožnil s technickou zprávou v tom, že se jedná o provozní opotřebení způsobené cyklickým namáháním. Kontrolní technik dále uvedl, že poškození vedení ventilů hlavního tlaku v rozvaděči převodovky považuje rovněž za provozní opotřebení. Podle technika nebylo zjištěno a ani prokázáno poškození vedení ventilu, a že by mělo docházet k poklesu tlaku oleje a co tento pokles způsobilo. Vyjádření servisu k životnosti převodovky považuje technik za irelevantní, neboť neobjasňuje příčinu vzniku škody. Ke znaleckému posudku ing. [celé jméno znalce] konstatovala, že znalec se ve znaleckém posudku zabýval pouze poškozením ložiska, nikoliv poškozením drážkové hřídele a o tomto poškození se vůbec nezmiňuje. Dále znalec v posudku neuvádí, co bylo příčinou vzniku škodní události. Píše pouze, že„ příčinou poškození převodovky byla s největší pravděpodobností havárie jehličkového ložiska“. Vibrace od ložiska však nemohou dle techniků způsobit poškození drážek na hřídeli. Pokud se jedná o vstupní hřídel, pak vznikající vibrace od postupně se zvětšující vůle na drážkách hřídele mohou způsobit zrychlení degradace a snížení životnosti ložiska. Na předložených dílech nebylo nalezeno žádné poškození mechanického typu, které by nebylo provozního charakteru. Pokud by vibrace ložiska vznikly jako počátek, pak se vibrace musely objevovat po delší dobu. Pokud by oprava byla provedena ihned, nedošlo by k dalším destrukcím. 3. Na základě shodných tvrzení účastníků má soud za zjištěné, není-li výslovně uvedeno jinak, že dne 24. 8. 2015 byla mezi žalobcem jako pojistníkem a pojištěným a žalovanou jako pojistitelem uzavřena pojistná smlouva [číslo]. Dodatkem k Pojistné smlouvě [číslo] ze dne 11. 5. 2016 byl předmět pojištění doplněn v článku [číslo] o pracovní samojízdný stroj [příjmení] [jméno] [rok], VIN: [anonymizováno], rok výroby 2000 (dále jen„ pracovní stroj“). Dodatkem [číslo] k Pojistné smlouvě ze dne 24. 8. 2016 byla doba pojištění prodloužena na další pojistný rok, a to s účinností od 24. 8. 2016 dle čl. VII. odst. 1 Dodatku [číslo]. Dle [číslo listu] [číslo]. Dodatku [číslo] byla pojistná částka dohodnuta ve výši 14 500 000 Kč, spoluúčast ve výši 10 000 Kč. Nedílnou součástí pojistné smlouvy jsou pojistné podmínky VPP [anonymizováno] [číslo], ZPP [anonymizováno] [číslo]. Dne 27. 10. 2016 došlo k poškození předmětného pracovního stroje. Oprava byla provedena společností [právnická osoba] v její provozovně [ulice a číslo] [obec]. Částka za opravu stroje činila 327 566,36 Kč vč. DPH, tj. 270 716 Kč bez DPH, jak bylo zjištěno z faktury [číslo] vystavené [právnická osoba], spol. s r.o., [IČO], dne 16. 12. 2016, s datem splatnosti dne 26. 12. 2016. Žalovaná ukončila šetření pojistné události dne 28 11. 2016 bez výplaty pojistného plnění s odůvodněním, že ke škodě došlo poškozením na drážkování hřídele, které bylo způsobeno přirozeným opotřebením za dobu provozu stroje, přičemž podle zvláštních pojistných podmínek pro pojištění strojů [anonymizováno] [číslo] čl. 3 bodu f) z pojištění nevzniká právo na plnění pojistitele za škody vzniklé na stroji následkem přirozeného opotřebení. 4. Z Vyjádření společnosti [právnická osoba], zpracovaného [jméno] [příjmení], odborným kontrolním technikem, dne 4. 10. 2017 soud zjistil, že převodovka stroje byla do servisu dodána za účelem vibrací na vstupní části, což bylo způsobeno vlivem poškození drážkování a následnou zvětšenou vůlí na vstupním hřídeli a na unášeči pro upevnění kardanové hřídele. Toto poškození bylo technikem specialistou GExp zdokumentováno a má charakter provozního opotřebení v důsledku cyklického namáhání. Příčina následného zjištění snížení tlaku po výměně hřídele a unášeče nebyla spolehlivě prokázána. Servis uvádí, že jeho příčinou bylo poškození vedení ventilů v rozvaděči a nefunkční ložiskové vedení kola, které způsobovalo vibrace v koši spojky, což bylo další příčinou úniku tlaku oleje. Ani při jedné z prohlídek nebyl prokázán stav olejové náplně a stav filtru oleje, který by potvrdil, že k poškození vedení ventilů došlo v důsledku náhlého rozpadu jehličkového ložiska (například pilinami v oleji). Z tohoto důvodu lze za tohoto stavu bez provedení defektoskopie považovat deklarované opotřebení vedení ventilů jako provozní. Rovněž není prokázáno, že ložisko poškodilo další součásti, naopak kromě běžného opotřebení povrchu ložisek, ozubených kol a lamel nedošlo k žádnému mechanickému poškození. Řada dílů musela být měněna pouze v souvislosti s rozebráním převodovky (technologické předpisy výrobce). Servis ani klient nedoložili schéma mazání automatické převodovky a schéma průtoku vč. filtrace oleje, aby bylo možné posoudit technickou přijatelnost možného poškoze