9 C 218/2021-47 — Obvodní soud pro Prahu 8

Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 28. 4. 2021 domáhal po žalovaném zaplacení žalované částky s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovaným uzavřel dne 11. 11. 2020 dohodu o uznání dluhu, na základě které žalovaný uznal svůj dluh vůči žalobci co do důvodu i co do výše 13 434 Kč. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, po celou dobu řízení zůstal zcela nečinný a písemnosti nepřebíral ani na jedné ze soudu známých adres. Usnesením ze dne 15. 9. 2021, č. j. 9 C 218/2021-39, soud vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízeného jednání s tím, že pakliže se žalovaný v soudem stanovené lhůtě 7 dní k tomuto usnesení nikterak nevyjádří, soud bude mít za to, že žalovaný s rozhodnutím bez nařízeného jednání souhlasí. Žalobce s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasil již v podaném návrhu, zatímco žalovaný se k uvedenému usnesení nevyjádřil. Uvedené usnesení nebylo možné žalovanému po uplynutí úložní doby vhodit do domovní schránky, pročež bylo soudu vráceno a vyvěšeno dne 6. 10. 2021. Soud z výše uvedených důvodů rozhodl ve věci bez nařízení jednání. Na základě listinných důkazů, které jsou obsahem spisu, vzal soud za prokázaný následující skutkový stav: Žalovaný uzavřel dne 11. 11. 2020 dohodu s žalobcem, ve které uznal svůj dluh vůči žalobci co do důvodu i výše 13 434 Kč. V této dohodě bylo žalovanému povoleno splácet dluh ve 13 pravidelných měsíčních splátkách, přičemž první z nich byla splatná dne 25. 11. 2020 a poslední dne 25. 11. 2021. Žalovaný měl dle splátkového kalendáře uhradit 12 splátek po 1 000 Kč a poslední splátku ve výši 1 434 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný uhradil žalobci na dluh pouze první splátku ve výši 1 000 Kč, využil žalobce svého práva ujednaného ve smlouvě a po dvou (2. a 3. splátce) žalovanému dluh zesplatnil, což mu oznámil dopisem ze dne 15. 4. 2021, kde žalovaného současně upozornil na možnost vymáhání pohledávky soudní cestou. Spolu s tímto dopisem žalobce dne 19. 4. 2021 zaslal žalovanému taktéž předžalobní výzvu k plnění. Žalovaný na výzvy nikterak nereagoval a na dluh od první splacené částky již neuhradil žalobci ničeho. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, podle kterého uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Na základě zjištěného skutkového stavu a následného právního posouzení věci soud uzavřel, že nárok žalobce je plně po právu, neboť bylo prokázáno, že žalovaný porušil svou smluvní povinnost, když se žalobci zavázal splácet dluh, který v téže listině žalovaný uznal co do jeho důvodu i co do jeho výše. Vzhledem k tomu, že žalovaný uhradil pouze první splátku dluhu, využil žalobce svého práva a po dvou řádně a včas nezaplacených splátkách žalovanému dluh ve zbývající výši 12 434 Kč zesplatnil. Žalobcův nárok na náhradu nákladů řízení je odvozen od skutečnosti, že žalovanému zaslal v intencích § 142a o. s. ř. předžalobní výzvu k plnění. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobci, který měl ve věci plný úspěch, na náhradě nákladů řízení částku v celkové výši 2 071 Kč. Náhrada nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a odměny advokátky ve výši 1 271 Kč Náklady advokátky jsou tvořeny dvěma úkony právní pomoci v celkové výši 600 Kč (1. převzetí a příprava zastoupení a 2. podání návrhu dle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, dále jedním úkonem dle 11 odst. 2 a. t. (jednoduchá výzva k plnění) a třemi režijními paušály za jednotlivé úkony v celkové výši 300 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 050 Kč ve výši 221 Kč. Dle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení advokátovi žalobce. Lhůtu k plnění soud uložil podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř., když pro jiné rozhodnutí neshledal zákonné důvody.