12 C 101/2022-79 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 13 500 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne [datum] došlo mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], (dále jako„ Společnost“) a žalovaným k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal finanční prostředky vrátit a zaplatit Společnosti úrok ve výši 3 000 Kč, dále odměnu za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a poplatek 6 000 Kč za hotovostní inkaso splátek, celkem tedy 27 000 Kč. Celkovou částku se žalovaný ve smlouvě zavázal uhradit v 60 týdenních splátkách po 450 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, když ke dni [datum] činila dlužná částka 17 700 Kč s tím, že 4 500 Kč hradil žalovaný na jistinu, 3 000 Kč na úrok, 3 000 Kč na poplatek za administrativní činnost a 3 000 Kč na poplatek za hotovostní inkaso. 2. Žalobkyně se podanou žalobou dále domáhala po žalovaném zaplacení částky 20 700 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne [datum] došlo mezi Společností a žalovaným k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal finanční prostředky vrátit a zaplatit společnosti úrok ve výši 3 000 Kč, dále odměnu za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a poplatek 6 000 Kč za hotovostní inkaso splátek, celkem tedy 27 000 Kč. Celkovou částku se žalovaný ve smlouvě zavázal uhradit v 60 týdenních splátkách po 450 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, když ke dni [datum] činila dlužná částka 20 700 Kč s tím, že 3 000 Kč hradil žalovaný na úrok, 1 900 Kč na poplatek za administrativní činnost a 1 400 Kč na poplatek za hotovostní inkaso. 3. Pohledávky vyplývající z výše uvedených smluv včetně příslušenství se všemi právy s nimi spojenými byly ze strany Společnosti postoupeny na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni jako novému věřiteli. Žalobkyně a Společnost žalovaného opakovaně vyzývaly k úhradě dluhů. Ten však do dnešního dne na své dluhy víc neuhradil, a to i přes zaslané předžalobní výzvy. 4. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 5. Soud usnesením ze dne 27. 10. 2022, č. j. 12 C 101/2022-64, vyzval žalobkyni k doplnění důkazů ke svým tvrzením, že řádně zkoumala finanční situaci žalovaného. Jednalo se o výpis z živnostenského rejstříku, daňové přiznání a nájemní/podnájemní smlouvu, a to u obou nároků. Žalobkyně na výzvu odpověděla podáním doručeným soudu dne [datum], v kterém žalobkyně zopakovala svá tvrzení ze žaloby a jako přílohu přiložila rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. 7. 2020, č. j. 5 Co 231/2020. 6. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: Z karty zákazníka ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný sdělil Společnosti svůj čistý příjem 49 878 Kč, zatímco jeho celkové měsíční výdaje činily 18 200 Kč s tím, že na bydlení platil žalovaný 8 700 Kč měsíčně, na osobní výdaje 5 000 Kč měsíčně a na další výdaje 4 500 Kč. Z těchto informací Společnost určila použitelný příjem na úvěr 31 678 Kč Tyto informace měla Společnost ověřit z výpisu ze živnostenského rejstříku, z daňového přiznání, nájemní/podnájemní smlouvy a z pojistné smlouvy/spoření. (č. l. 13) Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že Společnost a žalovaný spolu uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal finanční prostředky vrátit a zaplatit Společnosti úrok ve výši 3 000 Kč, dále odměnu za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a poplatek 6 000 Kč za hotovostní inkaso splátek, celkem tedy 27 000 Kč (č. l. 17) 7. Z karty zákazníka ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný sdělil Společnosti svůj čistý příjem 16 626 Kč, zatímco jeho celkové měsíční výdaje jsou 14 300 Kč s tím, že na bydlení platí žalovaný 5 000 Kč měsíčně, na osobní výdaje 4 000 Kč měsíčně, na splátky dalšího úvěru 2 000 Kč měsíčně a na další výdaje 2 800 Kč. Z těchto informací Společnost určila použitelný příjem na úvěr 2 326 Kč Tyto informace měla Společnost ověřit z výpisu ze živnostenského rejstříku, z daňového přiznání a nájemní/podnájemní smlouvy. (č. l. 15) Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že Společnost a žalovaný spolu uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal finanční prostředky vrátit a zaplatit Společnosti úrok ve výši 3 000 Kč, dále odměnu za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a poplatek 6 000 Kč za hotovostní inkaso splátek, celkem tedy 27 000 Kč (č. l. 21) 8. Žalovaný úvěry a poplatky řádně nesplácel, když celkově na tyto pohledávky uhradil pouze částku ve výši 19 500 Kč (žalovaný netvrdil opak). Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], spolu s její přílohou, soud zjistil, že Společnost postoupila pohledávky, které měla za žalovaným, na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze [datum] (č. l. 28 a 26) Žalobkyně o tom žalovaného informovala dopisem ze dne [datum], který byl dle podacího lístku České pošty žalovanému odeslán [datum] (č. l. 23 a 24) Žalovaný přes výzvu žalobkyně ze dne [datum], která byla žalovanému dle podacího listu České pošty odeslána dne [datum], na svůj dluh z úvěrů víc neuhradil (č. l. 19 a 25). 9. Z rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 31. 7. 2020, č. j. 5 Co 231/2020, soud nezjistil nic významného pro své rozhodnutí, neboť toto rozhodnutí se týká již neplatné právní úpravy spotřebitelského úvěru. 10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Poskytování spotřebitelského úvěru je dále upraveno v zákoně [číslo] Sb, o spotřebitelském úvěru, kdy podle § 86 odst. 1 a 2 poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zákona [číslo] Sb, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. V této souvislosti soud odkazuje na nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18, ze dne [datum], podle kterého nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. 11. Protože žalobkyně přes poučení soudu nedotvrdila a neprokázala, že by Společnost v souladu se zákonem provedla posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr, považuje soud uzavřené smlouvy za neplatné. Na vzájemně poskytnuté plnění mezi Společností a žalovaným je tak nutno pohlížet jako na plnění bez právního důvodu a věc je pak na místě posoudil podle ustanovení o bezdůvodném obohacení. Podle § 2991 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) (1) Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. (2) Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 12. Žalovaný se na základě neplatné smlouvy o úvěru ze dne [datum] obohatil o 15 000 Kč a společnosti plnil 13 500 Kč. Musí tedy žalobkyni vydat 1 500 Kč. Dle neplatné úvěrové smlouvy ze dne [datum] se žalovaný obohatil o