12 C 69/2022-30 — Obvodní soud pro Prahu 8

Žalobkyně se domáhala zaplacení 7 679 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 7 379 Kč za dobu od 7. 3. 2020 do zaplacení s odůvodněním, že k registrovanému vozidlu: osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno], nebylo v období od 28. 3. 2019 do 31. 8. 2019 uzavřeno pojištění odpovědnosti a vlastníkem, resp. provozovatelem vozidla v tomto období byl žalovaný. Vozidlo tak bylo nepojištěno 157 dní. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku ve smyslu § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti, splatnost příspěvku nastala dne 6. 3. 2020. Žalovaná částka sestává z příspěvku ve výši 7 379 Kč (denní sazba 47 Kč násobená 157 dny) a z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Soud vyzval žalovaného, aby se k žalobě vyjádřil. Dále soud vyzval účastníky řízení, aby sdělili, zda souhlasí s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání s tím, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se nijak nevyjádřil, žalobkyně v žalobě uvedla, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto v souladu s § 115a o.s.ř. ve věci rozhodl, aniž k jejímu projednání nařídil jednání. Soud zjistil tento skutkový stav: Z výzvy k úhradě ze dne 21. 1. 2020 plyne, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení příspěvku do garančního fondu ČKP, neboť jím vlastněné a provozované vozidlo [registrační značka] nebylo v období od 28. 3. 2019 do 31. 8. 2019, tedy po dobu 157 dní, pojištěno. Za to žalobkyně účtovala částku 7 379 Kč sestávající ze 157 denních sazeb ve výši 47 Kč. Upomínkou ze dne 16. 4. 2020 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky, právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě předžalobní výzvou ze dne 16. 3. 2022. Po právní stránce posoudil soud věc podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. K vozidlu, jehož vlastníkem a provozovatelem je žalovaný, nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti (tzv. povinné ručení) a žalovaný je tak dle § 4 odst. 1 zákona povinen zaplatit žalobkyni příspěvek, který se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost mít sjednáno pojištění (157 dní), a výše denní sazby podle druhu vozidla dle § 2 odst. 1 vyhlášky 205/1999 Sb. (47 Kč). Podle § 4 odst. 4 zákona ve spojení s § 2a vyhlášky je žalovaný rovněž povinen zaplatit žalobkyni náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek 300 Kč. Proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni žalovanou částku, o úroku z prodlení rozhodl dle § 1970 o.z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně byla ve sporu úspěšná, a proto jí soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 489 Kč sestávající ze soudního poplatku 400 Kč a z odměny advokáta dle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. (a.t.), neboť žalobkyně vede u zdejšího soudu stovky dalších řízení s obdobným předmětem sporu zahájených návrhem podaným na ustáleném vzoru a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Odměna činí 600 Kč za 3 úkony právní služby (1. příprava a převzetí zastoupení, 2. podání žaloby, 3. výzva k plnění), soud dále přiznal náhradu hotových výdajů po 100 Kč za úkon dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t., a náhradu DPH ve výši 189 Kč.