23 C 179/2017-195 — Obvodní soud pro Prahu 8

Žalobce se žalobou, doručenou do podatelny zdejšího soudu dne 13.10.2017 domáhal na žalované zaplacení částky 34.198 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnil tím, že dne [datum] v [údaj o čase] hod. došlo na dálnici [anonymizována dvě slova] v km [anonymizováno] v katastru [územní celek] ve směru jízdy na [anonymizováno] k dopravní nehodě, při které pojištěnec žalované poškodil středové svodidlo a to 8 polí a 10 sloupků. Opravu svodidel provedla [právnická osoba] [právnická osoba] a za oprava vyfakturovala částku 110.530 Kč. Žalovaná však žalobci uhradila toliko částku 74.577 Kč a následně doplatila částku 390 Kč. Žalobce přitom musel [právnická osoba] [právnická osoba] doplatit částku 35.563 Kč. Od této částky pak žalobce odečetl 1.365 Kč, což byla hodnota zbytků. Žalovaná však ani po výzvě ničeho neuhradila. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že nárok neuznává. Namítala, že žalobce požaduje úhradu za nová svodidla, ačkoli původní poškozená svodidla byla opotřebovaná a v provozu po mnoho let. Žalovaná pak učinila nesporným, že skutečně uhradila částku 74.577 Kč a následně částku 390 Kč. Dle názoru žalované měl žalobce nárok na úhradu ceny starých a ikoli nových svodidel. Dále pak namítala, že žalobce neprokázal funkčnost svodidel bezprostředně pře nehodou. Skutečnost, že dne [datum] v [údaj o čase] hod. došlo k předmětné dopravní nehodě prokazuje protokol o nehodě silničním provozu též ze dne [datum]. Na základě objednávky [číslo] – [číslo] opravovala poškozená svodidla společnost [právnická osoba], která opravená svodidla předala žalobci dne 28.1.2015, jak vyplývá z předávacího protokolu. Za tuto opravu pak fakturou [číslo] vyfakturovala žalobci částku 110.530 Kč. Žalovaná pak sdělila této společnosti, že uhradí toliko částku 74.577 Kč, jak vyplývá ze sdělení o výši pojistného plnění ze dne 5.3.2015. Následně pak této společnosti ještě sdělením o výši pojistného plnění ze dne 19.11.2015 oznámila úhradu částky 390 Kč. Pokud jde o rozdíl, tedy částku 35.563 Kč, tuto žalobce uhradila dne 15.12.2015, jak vyplývá z výpisu z účtu ze dne 15.12.2015. Znaleckým posudkem [anonymizováno] [číslo] [obec] [anonymizována tři slova] [obec] bylo prokázáno, že částka za opravu ve výši 110.530 Kč se vzhledem k rozsahu opravy jeví jako přiměřená. Pokud jde tedy o samotnou výši pojistného plnění, tato byla dle shora citovaných důkazů prokázána. S ohledem na námitky žalované se soud dále zabýval, zda-li svodidla byla funkční v době bezprostředně před nehodou. K tomu provedl důkaz žádankou o přepravu ze dne 29.9.2014 a dále pak pak tzv. stazkou [číslo] ze které vyplývá, že svodidla byla kontrolována před jejich poškozením naposledy dne [datum], což byl pátek. Následující pondělí pak došlo k jejich poškození. Ohledně funkčnosti svodidel soud též vyslechl svědky [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Svědek [příjmení] vypověděl, že neví kdy byla od 24.10.2014 do 27.10.2014 prováděna kontrola svodidel. Dále uvedl, že neví, že by v té době byla hlášena nějaká dopravní nehoda. Kontroly se provádí každý všední den a o víkendu, pokud dojde k nehodě s poškozením svodidel, obdrží hlášení buď od Policie ČR a nebo od zaměstnanců, kteří projíždějí kolem a případně též registrují i zprávy od Záchranného integrovaného systému. V 90% případů je však nehoda hlášena Policií ČR. Od 24.10.2014 do 27.10.2014 však k ničemu takovému nedošlo. Dále uvedl, že on provádí kontrolu dálnice u žalobce jako zaměstnanec. V roce 2014 sídlila Policie ČR ve stejné budově jako žalobce, resp. oddělení žalobce, a on si tam každý den chodil pro zprávy, jinak ty zprávy většinou dává Policie okamžitě. Z 90% to hlášení netrvá měsíc, ale v podstatě do druhého dne. Svědek nemohl vyloučit, že by došlo k nehodě v daném úseku dne [datum], avšak uvedl, že pokud by došlo k dopravní nehodě ještě před [datum], nebo ještě téhož dne k nějaké další, dostal by o tom hlášení. O víkendech se fyzické kontroly neprovádějí. Zda-li kontrolu dne 24.10.2014 prováděl on a nebo někdo z kolegů si již nepamatoval. Svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že na předmětnou dopravní nehodu ze dne [datum] si nepamatuje. Dále uvedl, že je možné, že by v průběhu dne došlo k dvěma dopravním nehodám a je možné, že jim by to uniklo, ale určitě ne Policii ČR a správci komunikace, který provádí denní kontrolu. Ze shora provedených důkazů vyplývá, že fyzická kontrola v místě kde došlo k poškození svodidel dne [datum] byla prováděna naposledy dne 24.10.2014, jak vyplývá ze stazky. Dále pak z výpovědi svědka [příjmení] vyplynulo, že o víkendech se kontroly neprovádějí, ale žalobce dostává informace o nehodě od Policie ČR, a to i v pracovních dnech. Tyto informace pak dostává v podstatě okamžitě buď týž den a nebo nejpozději den následující. Přitom Policie ČR ve dnech 25. a 26.10.2014 žádnou nehodu v předmětném místě nehlásila. Soud má za to, že především výpověď tohoto svědka se stazkou prokázala, že do nehody byla svodidla plně funkční. Podle ust. 9 odst. 1 zák.č. 168/1999 Sb. (dále jen zákon), poškozený má právo uplatnit svůj nárok na plnění podle § 6 u příslušného pojistitele nebo u Kanceláře, jedná-li se o nárok na plnění z garančního fondu podle § 24. Při uplatnění nároku je povinen předložit společný záznam o dopravní nehodě15d), jedná-li se o dopravní nehodu nepodléhající oznámení Policii České republiky podle zákona upravujícího provoz na pozemních komunikacích15c). Podle ust. § 2969 odst. 1 zák.č. 89/2012 Sb. (dále jen obč. zák.), při určení výše škody na věci se vychází z její obvyklé ceny v době poškození a zohlední se, co poškozený musí k obnovení nebo nahrazení funkce věci účelně vynaložit. Jak již bylo shora uvedeno, mezi účastníky nebylo sporu o tom, že k nehodě skutečně dne [datum] došlo, navíc tato skutečnost je prokazována protokolem o nehodě v silničním provozu. Též nebyl spor o tom, že škůdce byl dle zákona pojištěn u žalované. Též mezi účastníky nebyl spor o výši poskytnutého pojistného plnění. Zároveň pak v řízení bylo prokázáno, že oprava svodidel činila 110.530 Kč a opravci byla uhrazena celá částka. Přitom ze shora citovaného ust. § 9 zákona vyplývá povinnost žalované k náhradě škody na svodidlech. Žalovaná pak při plnění vychází z obvyklé ceny v době poškození a zohlední přitom, co poškozený musel vynaložit k obnovení nebo nahrazení funkce věci. Jak již bylo Nejvyšší soudem ČR judikováno, svodidla nejsou běžnou tržní komoditou, a proto pokud jde o stanovení obvyklé ceny, nepřipadá v úvahu argumentace amortizace, tedy opotřebení věci. Pokud pak jde o cenu popravy, znaleckým posudkem bylo prokázáno, že tato byla odpovídající s ohledem na rozsah poškození.. Za situace, kdy žalobce prokázal funkčnost svodidel v době před nehodou a též to, že opravci uhradil celou vyfakturovanou částku, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. O úroku z prodlení soud rozhodl podle ust. § 1970 obč. zák. ve spojení s nař. vl. č. 351/2013 Sb. Žalobce požadoval úrok z prodlení od 11.10.2017, což je výrazně později, než mohl požadovat s ohledem na to, kdy žalovaná ukončila šetření pojistné události a sdělila výši pojistného plnění. Protože však soud nemůže překročit návrh účastníka, přiznal soud úrok z prodlení od 11.10.2017. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobce byl plně úspěšný. Náklady jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1.779 Kč. O náhradě nákladů řízení státu soud rozhodl podle ust. § 148 odst. 1 o.s.ř., když tyto náklady jsou tvořeny odměnou znaleckému ústavu za vypracování znaleckého posudku. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.