23 C 59/2021-39 — Obvodní soud pro Prahu 8

Žalobce se svojí žalobou podanou k Obvodnímu soudu pro Prahu 8 dne 21.12.2020 domáhal na žalovaném zaplacení částky 3.000 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnil tím, že žalovanému byla dne 13.12.2019 poskytnuta záchytná služba v Protialkoholní záchytné stanici [ulice], [obec a číslo], která je provozována žalobcem. K uhrazení nákladů mu byl vystaven daňový doklad [číslo] ze dne 13.12.2019 na částku 3.000 Kč se splatností dne 12.1.2020. Dne 13.12.2019 zároveň žalovaný svůj dluh co do důvodu a výše uznal. Žalovaný však ničeho neuhradil. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Jak vyplývá z faktury žalobce [číslo] vyfakturoval žalobce žalovanému částku 3.000 Kč, když na faktuře je uveden jako důvod úhrady pobyt na protialkoholní záchytné stanici. Splatnost byla 12.1.2020. Též bylo v řízení prokázáno, že dne 13.12.2019 uznal žalovaný svůj dluh ve výši 3.000 Kč co do důvodu a výše a zavázal se jej uhradit do 30 dnů. V řízení tedy bylo prokázáno, že žalovaný byl u žalobce hospitalizován a za dobu hospitalizace neuhradil náklady hospitalizace. Podle ust. § 89a odst. 1 zák.č. 373/2011 Sb., protialkoholní a protitoxikomanická záchytná služba (dále jen "záchytná služba") je zdravotní službou poskytovanou osobě, která pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky nekontroluje své chování a tím bezprostředně ohrožuje sebe nebo jinou osobu, majetek nebo veřejný pořádek. Podle odst. 2 téhož ustanovení, záchytná služba se poskytuje v protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanici (dále jen "záchytná stanice"). Záchytná stanice je zdravotnické zařízení. Podle ust. § 89e odst. 1 zák.č. 373/2011 Sb., prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. Pokud byla záchytná služba poskytnuta nezletilé osobě, která není plně svéprávná, hradí náklady její zákonný zástupce. V řízení, jak již shora uvedeno, bylo prokázáno, že žalovaný byl hospitalizován na protialkoholní záchytné stanici. Šlo o jednodenní hospitalizaci. Podle ust. § 2053 zák.č. 89/2012 Sb., uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Jak již bylo shora uvedeno, v řízení bylo prokázáno, že žalovaný dluh uznal a toto uznání mělo veškeré náležitosti ust. § 2053. V době uznání navíc dluh nebyl promlčen, neboť k uznání došlo dne 13.12.2019. V takovém případě má soud za prokázané, že ke dni uznání dluh existoval. Protože zde tedy byla prokázána existence dluhu a zároveň nebylo prokázáno, že by žalovaný dluh uhradil, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. O úroku z prodlení soud rozhodl podle ust. § 1970 zák.č. 89/2012 Sb.. ve spojení s nař. vl. č. 351/2013 Sb., když do prodlení se žalovaný dostal dnem následujícím po splatnosti nákladů na hospitalizaci. Výrok ohledně náhrady nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 zák.č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), v platném znění, když žalobce byl ve věci plně úspěšný. Částka je tvořena zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč, dále náklady právního zastoupení dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři úkony po 200 Kč, tři režijní paušály po 100 Kč a 21% DPH (189 Kč). O povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobce soud rozhodl podle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 věta před středníkem o.s.ř.