27 C 172/2015-460 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne [datum] domáhá určení, že je dědičkou po zůstavitelce [jméno] [celé jméno žalované]. Žalobu odůvodnila tak, že je vnučkou [jméno] [celé jméno žalované], která dne [datum] zemřela (dále jen„ zůstavitelka“) a zanechala po sobě závěť ze dne [datum], kterou žalobkyni vydědila s tím, že o ni žalobkyně nejeví jakýkoli zájem. Žalobkyně tvrdí, že toto tvrzení zůstavitelky není pravdivé a že tento důvod vydědění není dán. V dědickém řízení byla žalobkyně usnesením Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 23. 3. 2015, č. j. [číslo jednací] vyzvána, aby podala žalobu proti ostatním dědicům o určení, že je dědičkou ze zákona. Žalobkyně uvedla, že se narodila z manželství [jméno] [celé jméno žalované] a [jméno] [celé jméno žalovaného], syna zůstavitelky. Manželství rodičů bylo rozvedeno dne [datum], přičemž ode dne [datum] byla žalobkyně svěřena do výchovy matky [jméno] [celé jméno žalované], dne [datum] zemřel otec [jméno] [celé jméno žalovaného]. Po otcově smrti matka žalobkyně poté, co jí bylo sděleno, že žalobkyně nemá nárok na sirotčí důchod, požádala prarodiče, aby se podíleli na výživě tehdy nezletilé žalobkyně. Zůstavitelka se žalovaným 1., dědečkem žalobkyně, tento požadavek odmítli, proto matka žalobkyně podala k Obvodnímu soudu pro Prahu 1 návrh na určení výživného a rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 13.3.2007 č.j. [spisová značka] byla stanoveno výživné zůstavitelce ve výši 500 Kč, žalovanému 1. ve výši 1 200 Kč a [jméno] [příjmení] (mateřské babičce žalobkyně) ve výši 500 Kč, z důvodu nemoci zůstavitelky byla její vyživovací povinnost vůči žalobkyni zrušena rozsudkem OS pro [část Prahy] dne 12.11.2009 č.j. [číslo jednací]. Do smrti otce jezdila žalobkyně k prarodičům, tedy i k zůstavitelce, každé prázdniny, vídala se s nimi na oslavách svátků, narozenin, příležitostně během roku. Chování zůstavitelky a žalovaného 1. k žalobkyni se změnilo po kontaktu matky žalobkyně se žádostí o výživné pro tehdy nezletilou žalobkyni, o kontakt se žalobkyni poté vůbec nestáli. Žalobkyni velmi mrzelo, že po smrti svého otce přestala pro zůstavitelku a žalovaného 1. existovat z důvodu požadovaného výživného její matkou. Dále žalobkyně doplnila, že listina o vydědění (označená jako„ Dodatek k poslední vůli“) není opatřena datem pořízení a že tato listina buď nebyla vlastnoručně podepsána zůstavitelkou, nebo byla podepsán zůstavitelkou, ale jindy než závěť (označená jako„ Poslední vůle“). Podle žalobkyně se totiž podpisy, které jsou na uvedených listinách, graficky neshodují. 2. Žalovaný 1., manžel [jméno] [celé jméno žalované], je dědeček žalobkyně. K žalobě se vyjádřil tak, že tato je nedůvodná. Žalobkyně se o zůstavitelku a o něj nezajímala, nenavštěvovala je, nekontaktovala je telefonicky či jiným způsobem, nikdy je neinformovala o průběhu a výsledcích svého studia na střední škole. Se zůstavitelkou odmítli žádost o příspěvek na výživu žalobkyně, protože ji považovali za nemravnou. Otec žalobkyně totiž žil marnotratným způsobem života, nepracoval, často nepracovala ani matka žalobkyně, oba dělali nemalé dluhy, které za ně zůstavitelka a žalovaný 1. spláceli. Plnili vyživovací povinnost podle rozhodnutí soudu. Zůstavitelka onemocněla onkologickou nemocí, jež byla nakonec příčinou jejího úmrtí, žalobkyně o této nemoci věděla, nikdy však o babičku neprojevila žádný zájem, nesnažila se ji navštěvovat, nikterak ji nekontaktovala, nezajímala se o její zdraví nebo o to, zda nepotřebuje nějakou pomoc. V době, kdy se babička léčila z onkologického onemocnění, matka žalobkyně požádala soud o zvýšení výživného a žalobkyně, poté co nabyla zletilosti, se k jejímu návrhu připojila. Vyživovací povinnost babičky vůči žalobkyni nebyla zrušena z důvodu babiččiny nemoci, z rozsudku jednoznačně vyplývá, že přiznání výživného by bylo v rozporu s dobrými mravy. Podle něj je důvod vydědění dán. Žalovaný 1) proto, veden snahou, aby se naplnila zůstavitelčina poslední vůle, navrhl, aby soud žalobu zamítl. 3. Žalovaná 2. a žalovaný 3. jsou děti zůstavitelky [jméno] [celé jméno žalované] (teta a strýc žalobkyně) a oba navrhli zamítnutí žaloby v podstatě ze shodných důvodů jako žalovaný 1. 4. Soud v této věci již dvakrát rozhodl, a to rozsudkem ze dne 10. 6. 2016, č. j. [číslo jednací] a rozsudkem ze dne 25.5.2018, č.j. [číslo jednací], vždy tak, že žalobě vyhověl jednak proto, že listina o vydědění je neplatná kvůli chybějícímu datu jejího podepsání a jednak z důvodu, že nebyly dostatečně naplněny důvody vydědění. 5. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 18. 3. 2019 č. j. [číslo jednací] bylo i v pořadí druhé rozhodnutí zdejšího soudu z 25. 5. 2018, č. j. [číslo jednací] zrušeno a věc byla vrácena soudu k dalšímu řízení s tím, že věc projedná a rozhodne jiný samosoudce. 6. Soud v tomto řízení provedl všechny stranami navržené důkazy. 7. Soud zjistil z níže uvedených listinných důkazů a výpovědí tento skutkový stav. Dne [datum] zemřela zůstavitelka [jméno] [celé jméno žalované], tato skutečnost byla nesporná. 8. Z usnesení Obvodního soudu pro Prahu 8 č. j. [číslo jednací] ze dne 23. 3. 2015, právní moc [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně jako pozůstalá vnučka byla odkázána, aby nejpozději do jednoho měsíce od právní moci předmětného usnesení podala u nadepsaného soudu žalobu proti ostatním dědicům, tedy proti pozůstalému manželovi [celé jméno žalovaného], pozůstalému synovi [celé jméno žalovaného] a pozůstalé dceři [celé jméno žalované] na určení, že je dědičkou ze zákona. Žaloba byla podána dne [datum]. 9. Z rodného listu žalobkyně vydaného Obvodním úřadem v Praze 2 bylo zjištěno, že tato se narodila [datum] a pod rodným příjmením [celé jméno žalované], jako otec je zapsán [jméno] [celé jméno žalovaného], narozen [datum], jeho rodiče [celé jméno žalovaného] a [jméno], rozená [příjmení] a matka [jméno] [celé jméno žalované], [datum narození], její matka je uvedena [jméno] [příjmení]. 10. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 11. 5. 1999, č. j. [spisová značka], právní moc 14. 6. 1999, byla schválena dohoda rodičů, na základě které byla žalobkyně na dobu před i po rozvodu manželství rodičů svěřena do péče matky a otec se zavázal platit na žalobkyni výživné. 11. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 12. 8. 1999, č. j. [číslo jednací], právní moc 3. 9. 1999, bylo rozvedeno manželství rodičů žalobkyně. 12. Dne [datum] zemřel otec žalobkyně, o čemž nebylo mezi účastníky sporu. 13. Rozhodnutím [obec] správy sociálního zabezpečení ze dne [datum], [číslo] byla zamítnuta žádost matky žalobkyně o sirotčí důchod pro žalobkyni, neboť otec žalobkyně nezískal potřebnou dobu pojištění. 14. Dne [datum] matka žalobkyně podala Obvodnímu soudu pro Prahu 1 ve věci sp. zn. [spisová značka] návrh na určení výživného pro nezl. žalobkyni prarodičům. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 13. 3. 2007, č. j. [číslo jednací], bylo stanoveno výživné na žalobkyni žalovanému 1. ve výši 1 200 Kč měsíčně, zůstavitelce ve výši 500 Kč měsíčně a mateřské babičce [jméno] [příjmení] ve výši 500 Kč měsíčně. 15. Z protokolů o jednání v uvedeném opatrovnickém řízení bylo z výpovědi zůstavitelky zjištěno, že v červenci 2008 byl zůstavitelce operativně odstraněn tumor, dne [datum] podstoupila operaci a od té doby docházela na chemoterapii (ú.j. [datum]), v době od října 2008 do dubna 2009 zůstavitelka podstoupila léčebné chemické procesy, v červenci prodělala operaci tlustého střeva a v září 2009 byla operována na játra (ú.j. [datum]). 16. Dne [datum] podala zůstavitelka návrh na zrušení vyživovací povinnosti ze zdravotních důvodů. Dne [datum] matka žalobkyně v rámci vyjádření k návrhu zůstavitelky na zrušení výživného podala za žalobkyni návrh na zvýšení výživného z částky 500 Kč měsíčně na částku 700 Kč měsíčně. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 12. 11. 2009, č. j. [číslo jednací] ze dne 12. 11. 2009 bylo ve vztahu k zůstavitelce zrušeno výživné na žalobkyni ke dni [datum] a byl zamítnut návrh žalobkyně ze dne [datum] na zvýšení výživného zůstavitelce. 17. Dne [datum] sepsala zůstavitelka listinu nazvanou„ Poslední vůle“. 18. Dále sepsala listinu s názvem„ Dodatek k poslední vůli“, v níž uvedla, že si nepřeje, aby něco zdědila její vnučka [jméno] [celé jméno žalované] nebo bývalá snacha [jméno] [celé jméno žalované] s tím, že o ní nejeví jakýkoli zájem. 19. Z výpovědi svědkyně [jméno] [celé jméno žalované] bylo zjištěno, že jde o matku žalobkyně, která uvedla, že vztahy ze začátku manželství, kde byla žalobkyně malá, byly v pořádku, navzájem se s rodiči manžela navštěvovali, jezdili k nim na chatu do [anonymizováno], žalobkyně tam trávila u babičky a dědečka prázdniny. V roce 1999 se svědkyně rozvedla s [jméno] [celé jméno žalovaného], otcem žalobkyně, důvodem byly dluhy, hrál hazard, byl to gambler, našel si jinou známost. Svědkyně se svěřovala tchyni, ta jí to však víceméně dávala za vinu, rozvodem jejich vztahy skončily. Žalobkyně dál prarodiče navštěvovala, jezdila na chatu do [anonymizováno], vztahy byly normální. Bývalého manže