28 C 145/2019-103 — Obvodní soud pro Prahu 8

Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) 1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložilo žalované zaplatit jí částku ve výši 438 399,50 Kč s příslušenstvím. Jako důvod uvedla, že dne 31.5.2017 uzavřela s žalovanou pojistnou smlouvu č. 745565376, jejímž předmětem bylo havarijní pojištění osobního automobilu AUDI A8 4E [registrační značka]. Ve smlouvě byla stanovena spoluúčast ve výši 10 % min. 10 000 Kč. Dne 23.8.2017 byl předmětný automobil účastníkem dopravní nehody. Řidičem automobilu byl v době dopravní nehody jednatel žalobkyně [jméno] [příjmení], který usnul za volantem. Žalobkyně na základě této pojistné události uplatnila u žalované nárok jako totální škodu. Žalovaná škodu odmítla uhradit s tím, že dle znaleckého posudku postrádá nehoda prvek nahodilosti. Dle odborného posudku ing. [jméno] [příjmení] činila obvyklá cena předmětného vozidla částku 545 710 Kč. Dopisem ze dne 20.11.2017 sdělila žalovaná žalobkyni, že cena zbytků havarovaného vozidla činí 58 555 Kč. Po odečtení této částky činí nárok žalobkyně 438 399,50 Kč. 2. Žalovaná k žalobě uvedla, že s ní nesouhlasí. Uvedla, že [jméno] [příjmení] nahlásil pojistnou událost 28.8.2017 a žalovaná jí zaregistrovala pod č. 2017135967. Jako příčinu dopravní nehody uvedl [jméno] [příjmení] reakci na přebíhající neznámou zvěř a následné stržení volantu při vyhýbajícím se manévru. Dne 11.10.2017 byla provedena prohlídka vozidla a byla konstatována totální škoda. Žalovaná si nechala vypracovat znalecký posudek ing. [jméno] [příjmení] a ten v závěrech znaleckého posudku konstatoval, že je vyloučeno, aby k dopravní nehodě došlo způsobem jak jí popisuje řidič automobilu. Proto žalovaná odmítá hradit pojistné plnění. 3. Z protokolu o dopravní nehodě v silničním provozu ze dne 24.8.2017 soud zjistil, že 23.8.2017 došlo v katastru [územní celek] k dopravní nehodě předmětného automobilu, který řídil [jméno] [příjmení], jednatel žalobkyně, který nepřizpůsobil rychlost jízdy stavu a povaze komunikace, vjel mimo komunikaci a narazil do náletové dřeviny. 4. Z kopie hlášení soud zjistil, že řidič automobilu měl uvést, že během jízdy mu před automobil vběhla zvěř, které se snažil vyhnout. 5. Z potvrzení o účasti na dopravní nehodě soud zjistil, že odhadnutá škoda na vozidle činí cca 150 000 Kč. 6. Z dopisu žalované adresovaného žalobci ze dne 20.11.2017 soud zjistil, že cena prodejných zbytků vozidla činila 58 555 Kč. 7. Ze zápisu o poškození vozidla ze dne 11.10.2017 soud zjistil, že na vozidle vznikla totální škoda. 8. Ze znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení] soud zjistil, že ten při posuzování příčin poškození motorového vozidla vycházel ze stručných informací řidiče vozidla, údajů policie ČR, s tím, že řidič vozidla uvedl, že při jízdě mu do cesty vběhlo zvíře. Na základě provedených analýz dospěl k závěru, že k dopravní nehodě, tak, jak je popsána nemohlo dojít. Pohyb vozidla a náraz do stromu byl simulován při rychlosti 70, 80 a 90 km / hod. Na základě těchto informací provedl simulaci vyjetí vozidla jako reakci na neznámou zvěř. Dále uvedl, že vozidlo nepochybně v daném místě sjelo nějakým způsobem mimo vozovku, takže došlo ke kontaktu levé zadní části se stromem a přední části s dalšími slabšími dřevinami. Poškození levé zadní části vozidla odpovídá dření o strom, poškození pravé spodní části karoserie za předním kolem odpovídá poškození od nějaké dřeviny. Stopa poškození na stromě odpovídá od rotace levého zadního kola. Nelze však vysvětlit proč za vozidlem nezůstaly při pozvolném sjíždění mimo vozovku prakticky žádné brzdné nebo smykové stopy. Pohyb vozidla tedy neodpovídá nahodilé události a pohybu při reálné dopravní nehodě. 9. Z dopisu ze dne 11.5.2018 zaslaného žalovanou žalobci soud zjistil, že tímto dopisem žalovaná sdělila žalobci, že mu právo na pojistné plnění nevzniklo, protože dle znaleckého posudku, který si nechala žalovaná vypracovat, pohyb vozidla a následný náraz do stromu se neshodoval s konečným postavením vozidla. 10. Ze znaleckého posudku ing. [příjmení] soud zjistil, že ten ohodnotil cenu vozu před dopravní nehodou na 545 710 Kč. 11. Soud nechal vypracovat znalecký posudek, ve kterém měl znalec určit obvyklou cenu automobilu Audi A8 před nehodou k níž došlo dne 25.3.2017. Znalec ve svém znaleckém posudku určil cenu automobilu na 381 801 Kč vč. DPH a 315 540 Kč bez DPH. Po odečtení hodnoty použitelných zbytků automobilu tak žalobci vznikla škoda ve výši 323 245 Kč. K tomuto znaleckému posudku žalobce uvedl, že jeho závěry akceptuje a netrvá na tom, aby soud vycházel z ceny automobilu, jak jí určil ing. [příjmení]. 12. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav. Mezi účastníky nebylo sporné, že mezi nimi byla uzavřena pojistná smlouva č. č. 745565376, jejímž předmětem bylo havarijní pojištění osobního automobilu AUDI A8 4E [registrační značka]. Ve smlouvě byla stanovena spoluúčast ve výši 10 % min. 10 000 Kč. Sporné bylo zda došlo k dopravní nehodě tak, jak jí popsal řidič automobilu a jednalo se tedy o náhodný děj a žalobkyni tak vznikl nárok na pojistné plnění. Dne 23.8.2017 došlo k dopravní nehodě, kdy automobil žalobce, který byl pojištěn u žalované sjel z vozovky do blízkého lesního porostu čímž došlo k totální škodě automobilu. Jako důvod dopravní nehody uvedl řidič automobilu spánek a následnou reakci na probíhající zvěř. Žalobce uplatnil u žalované škodu ve výši 438 399, 50 Kč, žalovaná však škodu odmítla uhradit s tím, že ke škodě nedošlo způsobem popsaným žalobcem. Žalovaná své odmítnutí zaplatit pojistné plnění odvozovala ze závěrů znaleckého posudku ing. [příjmení]. Znalec ve svém posudku uvedl, že všechny stopy zanechané automobilem i na automobilu odpovídají nehodovému ději a jediné co popsanému nehodovému ději neodpovídá je, že na trase automobilu nejsou patrné žádné brzdné stopy. Znalec však nijak neobjasnil, proč vycházel právě z rychlostí vozidla, jak uvedl ve svém znaleckém posudku a pouze ze stručných informací řidiče. Takové vstupní informace jistě nemohly být dostatečným podkladem pro vyhotovení znaleckého posudku. Výslech znalce ani vyhotovení jiného znaleckého posudku nikdo z účastníků nenavrhoval. Žalobce netvrdil ani neprokazoval, že v daném místě brzdil, byť by se to mohlo zdát logické. Jak ale uvedl i NS ČR ve svém rozhodnutí znalci nepřísluší se vyjadřovat k tomu, jak řidič mohl, měl, nebo neměl v průběhu nehodového děje reagovat. Na základě takto zjištěného skutkového stavu konstatoval soud, že žaloba byla podána částečně po právu. 13. Žalobce prokázal uzavření pojistné smlouvy s žalovanou, to ostatně ani žalovaná nečinila sporným a prokázal i vznik dopravní nehody, při které byla přítomna i policie ČR, která místo nehody i poškozený automobil nafotila, pořídila o dopravní nehodě záznam, aniž by vyslovila podezření, že k dopravní nehodě došlo jiným způsobem než popisoval řidič. 14. Žalovaná naopak neprokázala, že nehodový děj proběhl jiným způsobem než řidič popisoval. Pokud jde o tvrzení samotného řidiče vozidla, jednatele žalobce, který nejdříve uváděl, že mu do cesty vběhla neznámá zvěř a poté, že usnul za volantem, vysvětlil tento rozpor tak, že nejdříve usnul, poté se probudil všiml si přebíhající zvěře a lekl se. 15. Pokud jde o cenu poškozeného automobilu před dopravní nehodou, vycházel soud ze znaleckého posudku ing. [příjmení], neboť tento při stanovení ceny vozidla vycházel z cen již obchodovaných vozidle, nikoliv nabídkových cen, jak to učinil ing. [příjmení]. Z toho důvodu se soud domnívá, že cena automobilu stanovená ing. [příjmení] je cenou více odpovídající realitě. 16. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Dle § 2758 odst. 1 obč. zák. pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním, přičemž nahodilost je základním znakem pojištění obecně. Dle čl. 13 bodu 23 Všeobecných pojistných podmínek pro havarijní pojištění vozidle – Autopojištění 2015 platných od 1.10.2014 se za pojistnou událost považuje taková nahodilá skutečnost, s niž ustanovení těchto VPP nebo ZPP spojují vznik povinnosti pojistitele poskytnout pojistné plnění. Stejně tak v případě havárie dle čl.2 odst. 1 písm.a) VPP se touto rozumí nahodilé náhlé působení vnějších mechanických sil na pojištěné vozidlo, přičemž nahodilost je zapotřebí vnímat jako nepředvídatelnost jakéhokoliv děje O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 34 208,02 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 21 920 Kč a nákladů zastoupení advokátem v poměru 47,47%, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 438 399,50 Kč sestávající z částky 10