33 C 162/2022-162 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobou došlou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala zaplacení částky 1 224 921 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky za dobu od [datum] do zaplacení. Svůj návrh odůvodnila tak, že mezi ní a žalovanými je u zdejšího soudu vedeno řízení pod sp. zn. 26 C 267/2021 o zaplacení 4 690 000 Kč s příslušenstvím, v němž žalovaní vystupují jako žalobci. Na návrh nynějších žalovaných bylo v uvedeném řízení nařízeno usnesením ze dne 27. 9. 2021, č. j. 26 C 267/2021-34, předběžné opatření, kterým bylo nynější žalobkyni zakázáno nakládat zejména se stavbou [adresa] na pozemku parc. [číslo] v katastrálním území a obci [obec], kde žalobkyně realizovala projekt výstavby nazvaný„ Popovické terasy“. Na základě odvolání žalobkyně Městský soud v Praze usnesením ze dne 9. 11. 2021, č. j. 23 Co 371/2021-62, rozhodnutí zdejšího soudu změnil a návrh na nařízení předběžného opatření zamítl. Žalobkyně uvedla, že v důsledku nařízeného předběžného opatření, než zaniklo shora uvedeným způsobem, jí vznikla majetková a nemajetková újma ve výši 1 224 921 Kč. K jejímu vzniku došlo proto, že kvůli záznamu v katastru nemovitostí o zákazu nakládání se shora uvedenou stavbou musela žalobkyně činit kroky k ukončení smluv o budoucích kupních smlouvách se svými zákazníky. Vzniklou újmu původně specifikovala tak, že šlo o vrácené investiční výnosy budoucím kupujícím, s nimiž smlouvy ukončila, ve výši 564 996 Kč, dále že musela„ vynaložit hmotné náklady na právní služby externí právní kanceláře a náklady na vlastní zaměstnance, kteří se v průběhu převážné většiny měsíce října a listopadu roku 2021 věnovali jen otázce řešení nastalé situace“, ve výši 111 925 Kč na právní služby a 48 000 Kč na mzdové náklady na zaměstnance a dále že jí vznikla nemajetková újma spočívající v poškození dobrého jména a pověsti, kterou žalobkyně ocenila na 500 000 Kč. Požadovanou částku ve výši celkem 1 224 921 Kč jí žalovaní neuhradili ani po předžalobní výzvě. 2. Žalobkyně následně uvedla podáním ze dne [datum], že shora zmíněné právní služby jí poskytla advokátka JUDr. [příjmení] v říjnu 2021, a popsala je jako„ právní služby spojené s ukončováním projektu Popovické terasy“. Dále uvedla, že na zakázce Popovické terasy ve společnosti žalobkyně pracovaly Ing. [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení]. 3. Žalobkyně následně uvedla podáním ze dne [datum], že jí vznikla„ nemajetková újma za zmařený obchod“ ve výši 470 331 Kč a dále nemajetková újma spočívající v poškození dobrého jména obchodní společnosti ve výši 29 669 Kč. 4. Žalobkyně vzala v průběhu řízení žalobu několikrát částečně zpět, přičemž řízení bylo v odpovídajícím rozsahu zastaveno usneseními zdejšího soudu ze dne 20. 6. 2022, č. j. 33 C 162/2022-71 (co do částky 500 004 Kč), které nabylo právní moci dne [datum], ze dne 11. 10. 2022, č. j. 33 C 162/2022-115 (co do částky 561 992 Kč a části úroku z prodlení), které ke dni vydání tohoto rozsudku ještě nenabylo právní moci, a ze dne 12. 10. 2022, č. j. 33 C 162/2022-125 (co do částky 3 000 Kč a části úroku z prodlení), které nabylo právní moci dne [datum]. 5. Po zohlednění shora uvedených pravomocných i nepravomocných částečných zastavení řízení tvořil jeho zbývající předmět požadavek na zaplacení částky 159 925 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky za dobu od [datum] do zaplacení, sestávající co do jistiny ze shora uvedených částek ve výši 111 925 Kč za právní služby a 48 000 Kč za mzdové náklady na zaměstnance. 6. Žalovaná 1 se k žalobě vyjádřila tak, že pohledávka žalobkyně nemá reálný základ, neboť nařízené předběžné opatření nemohlo nijak ovlivnit projekt žalobkyně s názvem Popovické terasy. Uvedla, že žalobkyně byla povinna předcházet vzniku újmy. Byla si vědoma, že rozhodnutí o předběžném opatření je nepravomocné. Mohla tedy situaci se svými obchodními partnery zvládnout a vyčkat rozhodnutí odvolacího soudu, nikoli ukvapeně jednat. Žalovaná 1 dále namítla, že není ve věci pasivně legitimována a že žalovaní v každém případě neodpovídají za újmu v rozsahu převyšujícím částku 10 000 Kč, kterou složili jako jistotu v souvislosti s návrhem na nařízení předběžného opatření. 7. Žalovaní 2 a 3 se k žalobě vyjádřili tak, že nárok neuznávají. Podle nich žalobkyni v souvislosti s nařízeným předběžným opatřením žádná újma nevznikla. Ze smluv o budoucích smlouvách kupních, které žalobkyně v tomto řízení předložila, nevyplývala žádná povinnost hradit budoucím kupujícím nějaké náhrady za inflační zhodnocení, ani nebyly v důsledku nařízení předběžného opatření naplněny podmínky pro vznik jakéhokoli práva budoucích kupujících na zaplacení smluvní pokuty. Pokud se tedy žalobkyně rozhodla ukončit s těmito třetími osobami smluvní vztah a zároveň se zavázala jim v této souvislosti něco zaplatit, učinila tak zcela dobrovolně, a ne v důsledku nařízeného předběžného opatření. Jelikož žalobkyně nemusela žádné ukončování smluv činit, bylo vynaložení jakýchkoli nákladů na právní zastoupení v této souvislosti rovněž jejím dobrovolným úkonem nemajícím příčinnou souvislost s předběžným opatřením. Dále žalovaní 2 a 3 namítli, že žalobkyně netvrdila, jaké konkrétní úkony advokátka JUDr. [příjmení] provedla, a že pokud by takovými úkony mělo být sepsání obsahově nenáročných dohod předložených žalobkyní, byla by výše údajné odměny advokátky zcela nepřiměřená. K nákladům na zaměstnance žalovaní 2 a 3 namítli, že žalobkyně by svým zaměstnancům musela mzdu vyplácet, i kdyby žádné předběžné opatření nařízeno nebylo, nehledě na to, že žalobkyně nedoložila jejich pracovní náplň, výši mzdy ani její vyplacení. 8. Při prvním ústním jednání soudu, kdy byla věc meritorně projednávána, dne [datum] poučil soud žalobkyni podle ustanovení § 118a odst. 1 o. s. ř., že nebylo tvrzeno, co bylo obsahem smlouvy o právních službách mezi žalobkyní a JUDr. [příjmení], jaké konkrétní právní služby poskytla JUDr. [příjmení] žalobkyni v říjnu 2021, kdy přesně, v jakých dnech a časech, v čem tyto právní služby spočívaly a jak byla stanovena či sjednána cena za ně. Soud výslovně uvedl, že tyto skutkové okolnosti musejí být tvrzeny natolik podrobně, aby bylo možno zkoumat souvislost každé jednotlivé právní služby s předběžným opatřením, v souvislosti s nímž byla žaloba podána. Dále poučil žalobkyni, že není tvrzeno, pokud jde o mzdové náklady, v čem tyto mzdové náklady spočívaly, kolik kterému zaměstnanci bylo z tohoto titulu vyplaceno, na základě jaké smlouvy a co bylo obsahem takové smlouvy, jaké konkrétní činnosti byly na základě toho vykonány, kdy přesně, v jakých dnech a časech a v čem spočívaly, a to opět v takové míře podrobnosti, aby bylo možno zkoumat souvislost těchto činností s předběžným opatřením. Soud žalobkyni upozornil, že nebudou-li tyto skutečnosti tvrzeny, pak se žalobkyně vystavuje nebezpečí neúspěchu ve sporu. 9. Žalobkyně k tomu prostřednictvím svého právního zástupce při tomtéž jednání uvedla, že smlouva o právních službách musela existovat minimálně ústní, ale neví, jestli existovala i v listinné podobě. Pokud šlo o konkrétní úkony právního zástupce, odkázala na výslech navrhované svědkyně [příjmení] [příjmení]. Uvedla, že cena za právní služby byla běžná, na trhu v rámci hlavního města Prahy obvyklá, ve výši 2 500 Kč nebo 3 000 Kč za hodinu. Pokud šlo o mzdové náklady, uvedla, že zaměstnanci jako Ing. [příjmení] se smluvní agendě běžně věnují, ale zde vznikla situace, kdy klienti žalobkyně volali a nebylo to v rámci běžného výkonu zaměstnání. Každé ze zaměstnankyň byla vyplacena odměna ve výši 24 000 Kč, jinak je jejich běžná činnost saturována běžnou odměnou. 10. Soud při tomtéž jednání upozornil žalobkyni, že uvedené doplnění tvrzení je zcela nedostatečné vůči tomu, o čem soud žalobkyni poučil. Pokud šlo o právní služby, nebylo stále konkrétně tvrzeno, jaká smlouva o právních službách byla uzavřena, co bylo jejich obsahem apod., ani jak konkrétně a kdy byla ujednána odměna za ně; stejně tak pokládal soud za nedostatečné doplnění skutkových tvrzení ve vztahu k odměnám zaměstnanců. 11. Po tomto dalším upozornění žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce při jednání uvedla, že odkazuje jako na součást svých tvrzení na vyúčtování odměny a nákladů advokáta, které současně v podobě dvou tabulek předložila. Ke sjednání smlouvy o právních službách mezi žalobkyní a JUDr. [příjmení] došlo dne [datum] ústně po telefonu, přičemž předmětem byly právní činnosti v souvislosti s nařízeným předběžným opatřením a byla za ně sjednána cena v částce 3 000 Kč za přípravu návrhu odvolání proti předběžnému opatření a komunikaci v souvislosti s odvoláním proti předběžnému opatření a dále odměna ve výši 2 500 Kč za hodinu ve vztahu k dalším úkonům. Pokud šlo o odměny pro zaměstnance, uvedla nově, že se jednalo o činnost nikoliv na základě pracovní smlouvy, ale o podnikatelskou spolupráci, a znovu odkázala na výpověď navrhované svědkyně [příjmení] [příjmení]. 12. Na následný dotaz soudu, které konkrétní úkony byly provedeny, kdo je provedl, komu předal výsledek své práce, kdy a jak je pře