9 C 34/2021-56 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala po žalovaném zaplacení částky 3 310 Kč spolu s příslušenstvím s tím, že žalobkyně je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla, jež je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně zjistila, že nákladní automobil do 3,5 t tovární značky Volkswagen typ [příjmení], [registrační značka], číslo [VIN kód] je evidován jako provozovaný a že žalovaný, coby vlastník vozidla, neměl v období od 11. 10. 2018 do 14. 11. 2018 k němu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena zákonem. Vozidlo tak nebylo 35 dní pojištěno, čímž žalovaný porušil zákonnou povinnost vozidlo pojistit. Žalobkyni proto vznikl nárok na příspěvek placený vlastníkem vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Výše příspěvku se stanoví jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost a výše denní sazby podle druhu vozidla. Žalobkyně má dále nárok na zaplacení nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Žalobkyně vyzvala žalovaného, aby příspěvek uhradil do 30 dnů od výzvy, splatnost příspěvku nastala dne 15. 8. 2019. Žalovaný ničeho neuhradil, a to ani na základě předžalobní upomínky. Žalovaná částka sestává z příspěvku ve výši 3 010 Kč (35 dní po 86 Kč) a poplatku spojeného s vymáháním pohledávky ve výši 300 Kč. K vyjádření žalovaného uvedla, že vozidlo nebylo pojištěno déle než 1 měsíc a relevanci nemá ani argument žalovaného o umístění vozidla v uzavřené hale. 2. Žalovaný na svou obranu uvedl, že pojištění na vozidla nesjednává z důvodu, že tyto dále prodává. Není pro něj tedy rentabilní sjednat pojištění vozidel na dobu, po kterou je veden jako jejich vlastník. Závěrem uvedl, že po celou dobu bylo vozidlo zaparkováno v uzavřené hale a nebylo provozováno na pozemních komunikacích, kde by případně mohlo způsobit škodu. 3. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 4. Na základě listinných důkazů založených ve spise soud dospěl ke skutkovému závěru, že žalovaný neměl v období od 11. 10. 2018 do 14. 11. 2018, tedy po dobu 35 dní, sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla – nákladního automobilu do 3,5 t, tovární značky Volkswagen typ [příjmení], [registrační značka], číslo [VIN kód], ačkoli k tomu měl zákonnou povinnost. Žalovaný byl žalobkyní upomínán k úhradě nedoplatku příspěvku upomínkami ze dne 3. 5. 2019, 11. 9. 2019, 5. 12. 2019, neuhradil žalobkyni však ničeho (prokázáno uvedenými upomínkami). Žalovaný byl následně vyzván i předžalobní výzvou k plnění k úhradě dlužné částky (prokázáno výzvou k úhradě ze dne 16. 6. 2020, podacím lístkem s podacím číslem RR25935556722F). 5. Na základě shora uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že žalovaný porušil povinnost vyplývající z § 1 odst. 2 písm. b) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, když provozoval své vozidlo bez sjednaného pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a proto mu vznikla povinnost uhradit příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem. Žalobkyně proto vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku v souladu s ust. § 4 odst. 1 a ust. § 4 odst. 6 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Příspěvek ve výši 3 310 Kč sestává v souladu s ust. § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla z poplatku spojeného s vymáháním pohledávky ve výši 300 Kč a z částky vypočtené součinem zákonné denní sazby (86 Kč) a počtu dní, po které bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem (35 dní), celkem ve výši 3 010 Kč, přičemž výše denní sazby je určena vyhláškou Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Poplatek spojený s vymáháním pohledávky odpovídá množství a rozsahu administrativních úkonů učiněných v souvislosti s vymáháním nároku po žalovaném. 6. O povinnosti žalovaného uhradit žalobkyni příslušenství bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 1970 o. z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy procesně zcela úspěšné žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů vzniklých v souvislosti se zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč a dále nákladů spojených se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny třemi úkony právní služby po 200 Kč (ust. § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., jejíž aplikace vyplývá z ust. § 151 odst. 1 a 2 věta druhá za středníkem o. s. ř., a to písm. a) uvedeného ustanovení, převzetí a příprava zastoupení, písm. d) uvedeného ustanovení, návrh ve věci samé a výzva k plnění, když jejich výše je dána § 14b odst. 1 bod 1. této vyhlášky), dále jedním úkonem právní služby po podání návrhu dle § 7 bod 5 vyhlášky po 1 000 Kč (ust. § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., a to písm. d) uvedeného ustanovení, návrh ve věci samé) a třemi náhradami hotových výdajů po 100 Kč (ust. § 14b odst. 5 písm. a) uvedené vyhlášky) a jedním po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) vyhlášky. Celkové náklady žalobkyně ve výši 3 062 Kč (zahrnující ve smyslu ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. rovněž 21% daň z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů a výše zmíněný soudní poplatek) byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). 8. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta první před středníkem o. s. ř., když pro stanovení lhůty delší nebyly shledány žádné důvody.