23 C 143/2018-294 — Obvodní soud pro Prahu 8

Žalobce se žalobou doručenou do podatelny zdejšího soudu dne [datum] domáhal na žalované zaplacení částky 193.712,82 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnil tím, že dne [datum] uzavřel s žalovanou pojistnou smlouvu [číslo] ve znění dodatku [číslo] ze dne [datum]. Předmětem pojištění byl pracovní samojízdný stroj [příjmení] [jméno] 2035. Spoluúčast žalobce byla ve výši 10.000 Kč. Dne [datum] došlo ke škodní události v podobě poškození stroje. Tato byla u žalované řádně nahlášena a žalobce požadoval úhradu nákladů za opravu stroje. Žalovaná však dopisem ze dne [datum] uvedla, že vzniklá škoda není považována za pojistnou událost, jelikož ke škodě došlo vlivem přirozeného opotřebení, zadřením ložiskových kluzných kroužků, což mělo za následek vznik dalšího poškození. Žalobce si nechal zpracovat znalecký posudek a znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] dovodil, že příčinnou poškození diferenciálu byla s největší pravděpodobností manipulace s jeřábem při uvíznutí na stavbě a jeho vyprošťováním bez použití uzávěrky diferenciálu, kdy došlo k protočení nezatíženého kola a protržení mazacího filmu na třecích kroužcích v kleci diferenciálu a následnému přidření třecího kroužku. Vlivem vzniklého příděru docházelo následně k poškozování třecích ploch v diferenciálu. Dále dovodil, že k poškození diferenciálu mohlo dojít i při jízdě se zapnutou uzávěrkou diferenciálu. Žalobce podotkl, že stroj byl vyroben v roce 2000 a v roce 2015 prošel generální opravou. V době vzniku škodní události měl deklarovaný proběh [číslo] km, když dle výrobce je odhadovaná životnost jeřábů této značky cca [číslo] km a [číslo] motohodin. Ani po předložení znaleckého posudku žalovaná neustoupila ze svého stanoviska a pojistné plnění neposkytla. Žalovaná částka je za opravu stroje. Oprava stála celkem 246.502,82 Kč včetně DPH. Protože je žalobce plátcem DPH a měl spoluúčast 10.000 Kč, je od shora uvedené částky třeba odečíst DPH a částku 10.000 Kč. Žalovaná částka pak činí 193.712,82 Kč. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že nárok žalobce neuznává. Škodní událost eviduje pod [číslo]. Při této škodní události došlo k poškození zadního diferenciálu předmětného stroje, který byl pojištěn u žalované pojistnou smlouvou [číslo]. Žalovaná na základě šetření technika pojišťovny došlo k závěru, že se jedná o škodu vzniklou vlivem přirozeného opotřebení, což mělo za následek vznik dalšího poškození. Protože k poškození došlo vlivem přirozeného opotřeben, nevzniklo žalobci právo na pojistné plnění, neboť přirozené opotřebení není pojistnou smlouvou kryto. [příjmení] žalované došel k závěru, že příčinnou vzniku škody bylo zadření ložiskových kluzných kroužků z důvodu provozního opotřebení. Pokud jde o znalecký posudek předložený žalobcem, tento nestanovuje příčinu jednoznačně, ale určuje míru pravděpodobnosti. Z posudku také vyplývá, že k poškození diferenciálu nedošlo náhle a jeden okamžik, ale postupně. Ve věci již soud jednou rozhodoval, když žalobě vyhověl co do částky 96.856,41 Kč s příslušenstvím a co do stejné částky s příslušenstvím žalobu zamítl. Odvolací Městský soud v Praze pak rozsudek zdejšího soudu usnesením ze dne 3.11.2021, č.j. 11Co 254/2021-187 zrušil. V usnesení Městský soud v Praze mimo jiné uvedl, že znaleckým posudkem Ing. [příjmení] a jeho výpovědí nebyla příčina poškození stroje jednoznačně určena. Navíc je zde technická zpráva Ing. [příjmení] a potvrzení společnosti [právnická osoba], kteří uvedli odlišnou příčinu vzniku škody. Odvolací soud proto zdejšímu soudu uložil, aby provedl výslech svědka [jméno] [celé jméno žalobce] a též ustanovil znalce k přezkoumání závěru znaleckého posudku Ing. [příjmení]. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Na základě shodných tvrzení účastníku lze dovodit, že mezi stranami byla sjednána pojistná smlouva, když předmětem pojištění byl mimo jiné pracovní stroj [příjmení]. Též nebylo pochyb o tom, že žalobce vznik škodní události řádně nahlásil, když sama žalovaná uvedla, že pojistnou událost eviduje pod [číslo]. Žalovaná též nesporovala výši částky za opravu, když i sám technik pojišťovny v technické zprávě. Mezi účastníky byl spor o to, zda žalobci s ohledem na charakter poškození, resp. způsob poškození, vznikl nárok na pojistné plnění. Pojistný vztah mezi účastníky byl v řízení prokázán pojistnou smlouvou [číslo] ze dne [datum] ve znění dodatku [číslo] ze dne [datum]. Protože žalobce měl předmětný stroj pořízen na leasing, doložil v řízení též Devinkulaci pojistného plnění parciální škody ze dne [datum], kterým je osvědčena aktivní legitimace žalobce ve sporu. Ve shodě s tvrzeními účastníků o odmítnutí pojistného plnění je dopis žalované ze dne [datum], ve kterém žalobci sděluje, že pojistné plnění neposkytne, a to z důvodu, že ke škodě došlo v důsledku přirozeného opotřebení. Žalobce v řízení předložil znalecký posudek znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], který uvedl, že s ohledem na deklarovaný proběh [číslo] km lze jako příčinu opotřebení dlouhodobým provozem zcela vyloučit. K příčině vzniku škodní události znalec uvedl, že příčinou poškození diferenciálu byla s největší pravděpodobností manipulace s jeřábem při uvíznutí na stavbě a jeho vyprošťování bez použití uzávěrky diferenciálu, kdy došlo k protočení nezatíženého kola a protržení mazacího filmu na třech kroužcích v kleci diferenciálu a následnému přidření třecích ploch v diferenciálu. Vzhledem ke zjištěným silným otlaků na bocích zubů centrálních kol, je technicky možné, že k havárii diferenciálu mohlo dojít i při jízdě se zapnutou uzávěrkou diferenciálu. Navíc obě varianty vzniku poškození se mohly vzájemně kombinovat během provozu jeřábu a určit, která byla jako prvotní je obtížné. U ústního jednání znalec uvedl, že životnost převodovky, diferenciálu, motoru, je životnost kolem [číslo] až 1 2000 km za běžného provozování. Životnost soustrojí tedy nebyla na hranici životnosti diferenciálu. Znalec jinak potvrdil závěry svého znaleckého posudku a vyloučil, že by se jednalo o běžné opotřebení. K možnosti vzniku škody popsal, že pokud vozidlo zapadne, je třeba dát uzávěrku diferenciálu a pokud se tak neučiní, pak kolo, které je bez adheze se protočí a v rámci toho může nastat situace, kterou popisoval ve znaleckém posudku. Může být vinou i vada materiálu. [příjmení] však není schopen již určit, zda-li šlo o výrobní vadu nebo chybu obsluhy. Ovšem s ohledem na to, že diferenciál má málo najeto je málo pravděpodobné, že by se jednalo o výrobní vadu. Rozhodně však ke škodní události nedošlo vlivem nedostatku mazací kapaliny, nedošlo k vylámání zubů a z tohoto znalec dovodil, že příčinu spočívající v jízdě se zapnutou uzávěrkou diferenciálu lze v podstatě vyloučit, neboť v takovém případě by došlo k vylámání zubů. Dále soud provedl výslech svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], který pracuje jako technik pro žalovanou již více jak 20 let. I dle jeho názoru nemohlo dojít ke škodě v důsledku jízdy se zapnutou uzávěrkou diferenciálu, neboť to by mělo za následek buď vylámání zubů, nebo ukroucení poloosy. V tomto svém závěru se tedy shodoval se znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení]. Dle svědka došlo k poškození vlivem opotřebení, kdy došlo k poškození kluzných částí. Za jak dlouho může dojít k opotřebení je individuální, záleží na zacházení se strojem. Může být stroj, který najede [číslo] km a pak může být i stroj, kde řidič je schopen zadřít moto po ujetí poloviční vzdálenosti. Výpověď svědka pak koresponduje s technickou zprávou, kterou tento svědek zpracovával a která je ze dne [datum]. Dle této zprávy došlo k poškození kluzného ložiskového kroužku, kde ložiska a jejich životnost je u každého dílu individuální a záleží na způsobu používání a údržby. Dle této zprávy, pokud by došlo k vyprošťování s nezapnutou uzávěrkou, pak by kolo prokluzovalo, ale nedošlo by k vydírání kroužků. Ve zprávě je též uvedeno, že pokud jde o částku za opravu, s touto lze souhlasit a též lze souhlasit s rozsahu a způsobem opravy. Z potvrzení [právnická osoba] ze dne [datum] vyplývá, že jde o výrobce autojeřábů. V potvrzení uvedl, že životnost mobilních jeřábů je odhadována na cca [číslo] km a [číslo] motohodin. Vzhledem k ujetým kilometrům, odpracovaným hodinám a technickému stavu je jasné, že vozidlo není opotřebené a vzhledem k pravidelné údržbě, která je na vozidle prováděna a řádně zaznamenávána v deníku zdvihacího zařízení je zřejmé, že je vozidlo řádně servisované. K poškození diferenciálu došlo roztržením vymezovací podložky, jako jedinou možnou příčinu poškození výrobce shledává ve vadném výrobku. Svědek [jméno] [celé jméno žalobce] uvedl, že závadu zjistil technik, který servisuje stroje, ale že je něco v nepořádku zjistil i on sám. Už když stroj řídil při přesouvání ze stavby, tak se stroj začal chovat divně, přestal reagovat na plyn. Proto zastavil, ale již se mu nepodařilo rozjet. To zvláštní chování se začalo projevovat po ujetí pár kilometrů. Do té doby to jelo normálně. Vždy jednotlivý řidič se staral o konkrétní stroj, výměna oleje, takovýto dr