23 C 38/2021 — Obvodní soud pro Prahu 8

Žalobce se žalobou doručenou do podatelny zdejšího soudu [datum], resp. [datum] domáhal na žalované zaplacení částky celkem 141.151 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnil tím, že žalobce je vlastníkem pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] oba v k.ú. [část obce], přičemž Státní pozemkový úřad je ve smyslu zákony č. 503/2012 Sb., příslušný s těmito pozemky hospodařit. Předmětné pozemky užívá Základní škola [jméno] [příjmení], příspěvková organizace, jako sportovní hřiště s technickým zázemím, přičemž na pozemku parc. [číslo] je umístěno sportovní hřiště a na pozemku parc. [číslo] je umístěno oplocené zázemí sportovního hřiště. Zřizovatelem Základní školy [jméno] [příjmení] je žalovaná. Žalovaná užívala předmětné pozemky minimálně v období od [datum] do [datum] užívala, aniž by na užívání předmětných pozemků byla uzavřena mezi žalobcem a žalovanou jakákoli smlouva. Žalobou se žalobce domáhal bezdůvodného obohacení za období od [datum] do [datum] v částce 90.011 Kč a za období od [datum] do [datum] v částce 51.140 Kč. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že s podanou žalobu nesouhlasí. Odkázala na rozhodnutí Ústavního soudu ČR sp.zn. III. ÚS 3822/15 z nějž vyplývá, že pasivně legitimovaný ve sporu o vydání bezdůvodného obohacení je ten který jehož majetek se na úkor druhého neoprávněně zvětšil nebo u koho nedošlo ke zmenšení majetku, ač k tomu mělo v souladu s právem dojít. V předmětné případě je subjektem, který předmětné pozemky užíval, Základní škola [jméno] [příjmení], příspěvková organizace, která je užívala jako sportoviště. Pokud žalobce uvádí, že, že žalovaná, jako zřizovatel školy, odpovídá za dluhy své příspěvkové organizace pak nemá pravdu. Dle ust. § 27 odst. 1 zák.č. 250/2000 Sb., uzemní samosprávný celek zřizuje příspěvkové organizace pro takové činnosti ve své působnosti, kterou jsou zpravidla neziskové a jejichž rozsah, struktura a složitost vyžadují samostatnou právní subjektivitu. Příspěvková organizace je tak samostatným subjektem práva, vystupuje v právních vztazích svým jménem, samostatně hospodaří se svým majetkem (jak svěřeným, tak vlastním) a rovněž odpovídá za své jednání. Jelikož žalovaná strana není účastníkem hmotněprávního vztahu, o který se v posuzovaném věci jedná, je to důvodem pro zamítnutí žaloby, protože takový účastník nemá pasivní věcnou legitimaci. Soud ve věci již jednou rozhodoval, když žalobu pro nedostatek pasivní věcné legitimace žalované zamítl. Odvolací soud rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 8 zrušil. V odůvodnění mimo jiné uvedl, že ustálená praxe Nejvyššího soudu (viz rozsudky sp.zn. 25 Cdo 845/99, 30 Cdo 199/2007 a 28 Cdo 1321/2011) dovodila, že bezdůvodné obohacení vzniká tomu, kdo drží oplocené a uzamčené nemovitosti, kterou jsou přístupné pouze jemu a pro jeho potřebu, a to bez ohledu na to, nakolik intenzivně je skutečně užíval. Z citované judikatury plyne, že není podstatná intenzita využívání cizí věci, bezdůvodné obohacení vzniká i tomu, kdo nemovitosti přímo nevyužíval, ale byly přístupné pouze jemu. To znamená, že bezdůvodné obohacení mohlo vzniknout nejen za užívání pozemku, na němž bylo hřiště, ale i za sousední pozemek se zelení. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Jak vyplývá z informací o pozemku, pak oba pozemky parc. [číslo] obojí v k.ú. [část obce] obec Praha, [list vlastnictví] je Česká republika s tím, že příslušný s pozemky hospodařit je Státní pozemkový úřad. Žalobce dále v řízení předložil korespondenci se žalovanou, ve které žalovaná namítá, že většina dluhu z titulu bezdůvodného obohacení je promlčená (bylo totiž požadováno bezdůvodné obohacení od [datum] do [datum] Nicméně zároveň uvedla, že předmětné pozemky užívá Základní škola [jméno] [příjmení], což souhlasí se skutkovými tvrzeními žalobce a ohledně užívání předmětných pozemků shora uvedenou základní školou tak soud nemá pochybnosti. [ulice] část však dále uvedla, že je připravena řádně hradit své závazky (resp. v tomto případě závazky své příspěvkové organizace). K právnímu posouzení věci soud již další důkazy nemusel hodnotit. V prvé řadě se zabýval především námitkou žalované ohledně nedostatku její pasivní věcné legitimace. Z prohlášení Základní školy [jméno] [příjmení] ze dne [datum] vyplývá, že tato základní škola v letech 2018 až 2020 užívala pozemek parc. [číslo] k.ú. [část obce], a to za účelem výuky tělesné výchovy. K přístupu na pozemek škola využívala bránu, která vede na pozemek parc. [číslo] k.ú. [část obce]. [příjmení] od brány byly umístěny ve vrátnici školy a v případě potřeby si jej půjčují odpovědné osoby, tj. učitelé tělesné výchovy, uklízečky nebo školník. [příjmení] výuku tělesné výchovy a užívání popelnic je brána zamknutá a klíče jsou ve vrátnici školy. V odpoledních hodinách, resp. po ukončení výuky ve škole, není dotčený pozemek užíván žádnými třetími osobami a není ani zpřístupněn veřejnosti. Pozemek parc. [číslo] k.ú. [část obce], na kterém se nachází náletové dřeviny a travní porosty, škola nijak nevyužívala, neboť vzhledem k jeho stavu byl pro ni nevyužitelný. Pro vstup na tento pozemek je určena brána opatřená zámkem, od kterého nemá škola klíče. Soud ve věci též provedl výslech ředitelky Základní školy [jméno] [příjmení], paní [příjmení] [jméno] [příjmení], Ph.D., a to k užívání předmětných pozemků parc. [číslo] oba k.ú. [část obce]. Ve své výpovědi potvrdila to, co bylo uvedeno v prohlášení ze dne [datum]. Dodala, že hřiště, které se částečně nachází na pozemku parc. [číslo] nevyužíval kromě školy nikdo jiný, hřiště bylo oplocené a pod zámkem. Ohledně pozemku parc. [číslo] uvedla, že jde o travnatou plochu vedle, a škola ani neví, čí pozemek je. Je oplocený a škola pozemek nijak nevyužívala. Když byl svědkyni ukázán obrázek z č.l. 31, pak k němu uvedla, že pokud jde o tam zachycenou bránu, tak je to ta brána od té travnaté plochy a branka na hřiště je naproti přechodu. Z prohlášení Základní školy [jméno] [příjmení] a z výpovědi její ředitelky tedy vyplývá, že škola užívala pozemek parc. [číslo] který využívala výhradně škola a nikdo jiný neměl na pozemek přístup. Pokud pak jde o pozemek parc. [číslo] tento škola nijak nevyužívala, byl oplocen a od branky na tento pozemek škola klíče neměla a ani není známo, čí pozemek je. Podle ust. § 27 odst. 1 zák.č. 250/2000 Sb., územní samosprávný celek zřizuje příspěvkové organizace pro takové činnosti ve své působnosti, které jsou zpravidla neziskové a jejichž rozsah, struktura a složitost vyžadují samostatnou právní subjektivitu. Z uvedeného vyplývá, že zřizovatelem Základní školy [jméno] [příjmení] byla tedy žalovaná. Nicméně pouhá tato okolnost nezakládá její pasivní věcnou legitimaci. Podle ust. § 2991 odst. 1 zák.č. 89/2012 Sb. (dále jen obč. zák.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení platí, že bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. S ohledem na skutková tvrzení žalobce i s ohledem na to, že sama žalovaná ve své korespondenci s žalobcem uváděla, že předmětné pozemky užívá Základní škola [jméno] [příjmení]. Nicméně s dikce ust. § 2991 osdt. 1, 2 obč. zák. vyplývá, že to byla právě tato základní škola, která se na úkor žalobce obohatila, protože ona byla uživatelem pozemků. Přitom z dikce ust. § 27 odst. 1 zák.č. 250/2000 Sb. vyplývá, že základní škola, jako příspěvková organizace má samostatnou právní subjektivitu a tedy v hmotněprávních vztazích může vystupovat svým jménem i když při tom nakládá s majetkem, který ji svěřil zřizovatel. Navíc dle názoru soudu příspěvková organizace může v soudních řízení vystupovat jako účastník, je procesně způsobilým subjektem. Ve světle Městským soudem předestřené judikatury se pak soud dále zabýval tím, kdo přesně užívá předmětné pozemky. Z dokazování pak vyplynulo, že pokud jde o pozemek parc. [číslo] pak tento užívala výhradně základní škola k výuce tělesné výchovy. [příjmení] od vstupu na pozemek byly na vrátnici školy a po ukončení výuky v odpoledních hodinách nebyl pozemek využíván nikým jiným ani veřejností. Poněkud jiná však byla situace ohledně pozemku parc. [číslo]. Tento pozemek škola nevyužívá. V této souvislosti je třeba připomenout skutkové tvrzení žalované, která uvedla, že na pozemek parc. [číslo] nemá přístup, neboť od brány, která zajišťuje vstup na pozemek nemá klíče a nemůže jej tedy nijak využívat. Z uvedené judikatury plyne, že bezdůvodné obohacení vzniká i tomu, kdo nemovitost sice přímo nevyužíval, ale nemovitost byla přístupná pouze jemu. V souzeném případě, však nebylo žádným důkazem vyvráceno, že byl pozemek parc. [číslo] jakýmkoli způsobem využívala a nebo byl přístupný pouze žalované. Naopak z výpovědi ředitelky školy vyplynulo, že pozemek je oplocen a přístupný bránou, od které škola nemá klíče. I žalovaná pak tvrdila, že klíče od brány na pozemek nemá, a t