23 C 95/2019-248 — Obvodní soud pro Prahu 8

Žalobkyně se žalobou, doručenou do podatelny zdejšího soudu dne [datum] domáhala na žalované zaplacení částky 334.753 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že měla se žalovanou sjednanou pojistnou smlouvu na nemovitost, a to na rodinný dům, stodolu a vedlejší objekty na adrese [adresa] v [obec]. Dne [datum] došlo k požáru nemovitostí. V důsledku požáru byl poškozen i přilehlý rodinný dům. Veškerá poškození jsou uvedena v popisu [právnická osoba] expert v zápisu o poškození věcí movitých a nemovitých ze dne [datum]. Společnost [anonymizována dvě slova] učinila ještě jednu prohlídku dne [datum]. Žalovaná poté vyzvala žalobkyni k předložení položkového rozpočtu. Žalobkyně si nechala zpracovat tento rozpočet [právnická osoba] – stav [příjmení] [příjmení] a tato společnost nacenila opravu nemovitostí souhrnnou částkou 724.309 Kč včetně DPH. Dne [datum] žalovaná kontaktovala žalobkyni s tím, že se jí jeví nesporná částka 389.556,42 Kč a v ostatním má rozpočet za předražený. Žalobkyně si nechal zpracovat ještě jeden rozpočet [právnická osoba] [příjmení], která necenila opravu nemovitostí částkou 793.207,90 Kč. Dne [datum] uhradila žalovaná žalobkyni částku 389.556 Kč. Žalobkyně tak požaduje úhradu částky 334.753 Kč jako rozdíl mezi částkou 724.309 Kč a částkou uhrazenou žalovanou ve výši 389.556 Kč. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že nárok neuznává. Za nesporné učinila, že došlo dne [datum] k uzavření pojistné smlouvy. Pojištění rodinného domu bylo sjednáno na cenu novou s pojistnou částkou 2.530.000 Kč. U ostatních objektů pak byl limit 1.860.000 Kč. Spoluúčast činila 1.000 Kč. Poukázala na znění všeobecných pojistných podmínek, dle nichž pokud oprávněná osoba neprokáže, že poškozenou nemovitost opravila, je žalovaná poskytnout plnění v časové ceně. Pokud oprávněná osoba neprokáže do 3 let po vzniku pojistné události, že poškozenou nemovitost opravila, není žalovaná povinna poskytnout zbývající část pojistného plnění, tj. rozdíl mezi cenou novou a časovou. Nesporným žalovaná též učinila, že dne [datum] došlo k požáru předmětné nemovitosti. [příjmení] mezi účastníky je tedy pouze o výši pojistného plnění. Žalovaná uhradila pojistné plnění za poškození ostatních objektů ve výši 1.860.000 Kč a dále pak za původně předložené doklady týkající se škody na rodinnému domu (výměna oken 104.303 Kč, náhrada za satelitní anténu s montáží 2.250 Kč a satelit v částce 2.901 Kč, celkem 109.454 Kč). [datum] tak žalobkyni bylo uhrazeno 1.968.454 Kč. Zbývající částka 389.556 Kč byla vyplacena dne [datum]. Vyčíslení nároků [právnická osoba] – stav [příjmení] [příjmení] a [právnická osoba] [příjmení] považuje žalované za nesprávné, neboť neodpovídá příslušným cenovým předpisům, některé položky jsou uváděny duplicitně a v nesprávné výši. Dále zdůraznila, že rozpočet vypracovaný [právnická osoba] expert vychází z ceny nové, přičemž žalobkyně má nárok pouze na vyčíslení na cenu časovou. Závěrem navrhl zamítnutí nároku. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že byla uzavřena pojistná smlouva, že došlo k pojistné události a že žalovaná uhradila jednak částku 1.968.454 Kč a částku 389.556 Kč. [příjmení] byl tedy skutečně pouze o výši pojistného plnění. Žalobkyně v řízení předložila dva položkové rozpočty. Jeden od [právnická osoba] – stav [příjmení] [příjmení], který zněl na částku 724.909 Kč včetně DPH jeden od [právnická osoba] [příjmení] zednictví na částku 655.543,70 Kč bez DPH. V řízení byl též předložen rozpočet společnosti [právnická osoba] na částku 389.556,42 Kč s DPH. Pojistnou smlouvou [číslo] bylo prokázáno, že rodinný dům byl pojištěn na novou cenu ve výši 2.530.000 Kč a ostatní objekty na částku 1.860.000 Kč se spoluúčastí ve výši 1.000 Kč. Potvrzením o výplatě z čl. 44 bylo prokázáno, že žalovaná vyplatila žalobkyni částku 389.556 Kč dne [datum] a dne [datum] částku 1.969.454 Kč. Soud ve věci nechal vypracovat znalecký posudek znalcem [celé jméno znalce], když jeho znaleckým úkolem bylo určit cenu opravy předmětného rodinného domu, a to jak v časové, tak v nové ceně ke dni [datum] tedy ke dni vzniku pojistné události a vyjádřit se k rozpočtům nákladů na opravu vyhotoveným společností [právnická osoba] a vyjádřit se k položkovým rozpočtům firmy PO – stav [příjmení] [příjmení] a firmy [jméno] [příjmení]. Znalec stanovil výši nové ceny na částku 522.851 Kč včetně DPH a v časové cena na částku 270.576 Kč včetně DPH. K rozpočtu nákladů na opravu společnosti [právnická osoba] znalec uvedl, že vzhledem k absenci některých prací v rozpočtu, které jsou k provedení opravy nutné, je cena vyčíslená rozpočtem nižší, než by byla se započtením všech prací. Pokud jsou přesuny hmot a ostatní a vedlejší náklady zahrnuty v položkových cenách, není zřejmé v jaké výši, takže nemusí být pro opravu předmětného domu odpovídající. K rozpočtům firmy PO – stav [příjmení] [příjmení] a firmy [jméno] [příjmení] znalec uvedl, že vzhledem k volnosti smluvních cen nabídkové ceny běžně odrážejí i atraktivitu zakázky pro zhotovitele. Zakázka na předmětnou opravu domu není příliš atraktivní zejména proto, že obsahuje značný počet různých prací menšího rozsahu a v dokončeném objektu. Nabídkové ceny obou zhotovitelů jsou vyšší, než cena podle rozpočtu zpracovaného znalcem, přičemž rozdíl je dán zejména vysokými náklady na dopravu a přesun hmot v nabídkových rozpočtech. Po úpravě nákladů na dopravu a přesun hmot v nabídkových rozpočtech na přiměřenou úroveň jsou nabídkové ceny zhotovitelů s cenou podle rozpočtu znalce srovnatelné. U firmy PO – stav [příjmení] [příjmení] jde o částku 441.673 Kč a u firmy [jméno] [příjmení] je o částku 482.895 Kč. Posudkový rozpočet pak činil částku 454.653 Kč. Při svém výslechu znalec uvedl, že na místě samém provedl místní šetření. Pokud jde o cenu dopravy a materiálu jde v případě rozpočtů u firem PO – stav [příjmení] [příjmení] a [jméno] [příjmení], ta je stanovena ve výši 20% z celkové ceny, avšak zde závisí na atraktivitě zakázky a obecně může dojít k tomu, že si firmy jakoby dorovnají základní cenu právě cenou dopravy a přesunu hmot. [příjmení] stanovil za dopravu poměr 6,6% což považuje za přiměřené. Ve věci byl jako svědek slyšen též [příjmení] [příjmení]. Ten uvedl, že zakázka není lukrativní. Uvedl, že má pobočku cca 10 km od předmětného rodinného domu a cena za dopravu byla počítána právě z té pobočky. Při zpracování rozpočtu nevychází z žádného programu, ale z vlastních zkušeností. Pokud jde o cenu dopravy a přesunu hmot, pak jde skutečně o cca 20%, protože v případě ceny ve výši 7% z ceny zakázky by dílo neprovedl, resp. by tam nejel. Podle ust. § 2758 zák.č. 89/2012 Sb., (dále jen obč. zák.), pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle ust. § 2814 odst. 1 obč. zák., ujedná-li se, že se pojistné plnění omezí horní hranicí, určí se tato hranice pojistnou částkou nebo limitem pojistného plnění. Podle ust. § 2849 obč. zák., není-li při pojištění majetku ujednána pojistná hodnota, představuje pojistnou hodnotu obvyklá cena, kterou má majetek v době, ke které se určuje jeho hodnota. Pokud argumentovala žalovaná, že dle všeobecných pojistných podmínek, že plněním mělo být v časové ceně, pak má soud za to, že v případě, že ze strany žalované došlo již k plnění na cenu novou, nemůže již v průběhu soudního řízení měnit podmínky vyplacení pojistného plnění. Proto soud vycházel z ceny nové. Ze shora citovaných ustanovení je zřejmé, že žalobkyni vznikl nárok na pojistné plnění, neboť žalovaná nesporovala uzavření pojistné smlouvy ani vznik pojistné události. Předmětem sporu pak bylo pouze výše pojistného plnění. Soud při hodnocení vyšel ze znaleckého posudku [celé jméno znalce]. Tento se dle názoru soudu vypořádal dostatečným způsobem i s otázkou, proč položkové rozpočtu firem PO – stav [příjmení] [příjmení] a [jméno] [příjmení] uvádí vyšší cenu, než posudek jeho. Šlo přitom především o to, že obě tyto firmy s ohledem na lukrativnost zakázky nadhodnotily ceny za dopravu a přesun hmot, a to na částku cca 20% z celkové ceny. Přitom, pokud by se vzal poměr ve výši tak, jak uvedl znalec tedy 6,6% (což znalec považoval za přiměřené) pak by položkové rozpočty obou shora citovaných firem byly prakticky ve stejné výši, jako cena určená znalcem. Jak již bylo uvedeno, soud při hodnocení vycházel z nové ceny. Ta byla znaleckým posudkem stanovena na částku 522.851 Kč. Od této částky bylo třeba odečíst již poskytnuté plnění ve výši 389.556 Kč. Dále je pak třeba odečíst částku 104.303 Kč, kterou žalovaná uhradila za výměnu oken, což je prokazováno potvrzením o výplatě z čl. 44 spisu. Přitom znalec v posudku hodnotil dle názoru soudu celkové náklady na opravu, tedy včetně oken. Po odpočtu shora uvedených částek 389.556 Kč a 104.303 Kč pak zbývá částka 28.992 Kč. Tuto částku pak soud žalobkyni, jako oprávněný nárok přiznal. Ve zbytku, tj. co do částky 305.761 Kč žalobu