25 C 56/2022-121 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobce se žalobou ze dne 16.2.2022 došlou soudu dne 16.2.2022 ve znění repliky ze dne 30.8.2022 (č.l. 63) a podání z 10.11.2022 (č.l. 74) domáhá nahrazení rozhodnutí (výroku III.) Energetického regulačního úřadu z , datum, , že žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 2.034.451,- Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od 7.3.2020 do zaplacení.2. Žalobce v návrhu uvádí, že se vůči žalovanému domáhal v rámci řízení před Energetickým regulačním úřadem podle § 17 odst. 7 písm. d) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) zaplacení částky 9.455.394,- Kč jako nároku na podporu KVET (tj. podporu elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla) v podobě zeleného bonusu za roky 2013 až 2018 pro výrobnu žalobce v aquaparku na adrese , adresa, . Dne 20.dubna 2021 ERÚ rozhodnutím , Anonymizováno, nároku na podporu rozhodl tak, že výrokem č. I. a II. v rozsahu 1.593.525,- Kč s příslušenstvím nárok na podporu žalobci přiznal, výrokem č. III. v rozsahu 7.861.869,- Kč s příslušenstvím nárok na podporu žalobci zamítl a výrokem č. IV. nepřiznal žalobci nárok na náhradu nákladů řízení. Žalobce napadl rozhodnutí (výroky č. III. a IV. rozkladem), na jehož základě Rada ERÚ dne , datum, rozhodnutím , Anonymizováno, tento rozklad zamítla a rozhodnutí I. instance potvrdila. Žalobou napadá žalobce výroky III. a IV. rozhodnutí I. instance a v plném rozsahu rozhodnutí o rozkladu, a to pouze co do uplatněného nároku na podporu vzniklého žalobci počínaje 25.srpnem 2015, kdy bylo žalobci vydáno osvědčení o původu elektřiny z KVET, tedy co do částky 2.034.451,- Kč a zákonného úroku z prodlení z této částky ode dne 7.března 2020 do zaplacení.3. V rámci řízení před ERÚ bylo potvrzeno, že uplatněný nárok na podporu za období od 25.srpna 2015 do 4.dubna 2017 v celkové výši 2.034.451,- Kč včetně zákonného úroku z prodlení z této částky ode dne 7.března 2020 do zaplacení existuje, když k tomu správní orgán uvedl, že „Osvědčení o původu bylo navrhovateli vydáno teprve dne 25.srpna 2015. Nejdříve tohoto dne tak navrhovatel splnit nezbytnou podmínku pro to, aby v souladu se zákonem mohl čerpat podporu z vysokoúčinné KVET. Další podmínka (úspora primární energie) nebyla žádným z účastníků řízení zpochybněna. Ve výsledku je tím obecně dán základ uplatněného nároku (..)“ a „Rada se tak ztotožňuje se závěrem správního orgánu I. stupně, že vznik nároku na podporu a počátek běhu promlčecí doby není vázán na dokončení registrace výrobce v systému operátora trhu, nýbrž souvisí se splnění zákonem stanovených podmínek. K tomu v uvedeném případě došlo dne 25.srpna 2015 (..)“ Je tak zcela zjevné, že nárok uplatněný žalobou existuje co do základu i výše. Nárok pak nebyl žalobci přiznán k podané námitce žalovaného s odkazem na jeho promlčení. Podle správního orgánu pro posouzení problematiky promlčení je třeba vycházet z obecné promlčecí lhůty 3 let v souladu s ustanovením § 629 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen jako „občanský zákoník“). Počátek běhu promlčecí lhůty ve smyslu ustanovení § 619 odst. 1 občanského zákoníku byl okamžik, kdy byly splněny podmínky pro vznik nároku. Nárok se tedy měl promlčovat postupně, jak vznikal, po dobu od 25.srpna 2015 až do 3.dubna 2017, což je datum odpovídající 3 letům před zahájením sporu v této věci. S ohledem na zahájení sporu dne 3.dubna 2020 a délku obecné promlčecí lhůty 3 let je tak nárok na podporu v části vzniklé v období od 25.srpna 2015 až do 3.dubna 2017 promlčen.4. Žalobce s touto argumentací správního orgánu nesouhlasí, když má za to, že nárok uplatněný touto žalobou nebyl k okamžiku zahájení sporného správního řízení před ERÚ, tedy ke dni 3.dubna 2020, promlčený. Za zcela zásadní se podle žalobce jeví určení okamžiku, kdy ve smyslu ustanovení § 619 občanského zákoníku měla počít běžet promlčecí doba. Tato klíčová otázka přitom nebyla ze strany ERÚ v odůvodnění rozhodnutí I. instance a ani ze strany Rady ERÚ v odůvodnění rozhodnutí o rozkladu vůbec řešena. Žalobce souhlasí, že promlčecí doba je v souladu s ustanovením § 629 odst. 1 občanského zákoníku tříletá. Nicméně počátek běhu promlčecí lhůty ve smyslu ustanovení § 619 občanského zákoníku má dva aspekty, a to 1.) objektivní fakt, že právo mohlo být úspěšně uplatněno u příslušného orgánu veřejné moci, a 2.) subjektivní fakt nabytí povědomí (anebo objektivní možnost nabytí povědomí) o skutečnostech rozhodných pro uplatnění práva. Žalobce odkazuje komentář (LAVICKÝ, Petr a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1−654). 2. vydání. , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2022), podle něhož „Započetí běhu obecné promlčecí lhůty podle § 619 předpokládá kumulativní splnění dvou předpokladů: jeden má povahu objektivní [je dán objektivní možností úspěšného uplatnění práva před orgánem veřejné moci, sub a)], druhý má povahu subjektivní [je dán nabytím vědomí o skutečnostech rozhodných pro uplatnění práva oprávněnou osobou, sub b)]. Tím je naplněn účel sledovaný zákonodárcem (subjektivizace počátku obecné promlčecí lhůty) (..).“ Žalobce má za to, že ani objektivní ani subjektivní předpoklad pro započetí promlčecí lhůty nezapočal běžet tak, aby nárok uplatněný žalobou mohl být posouzen jako promlčený.5. Pokud jde o objektivní předpoklady pro započetí běhu promlčecí lhůty, žalobce zdůraznil, že v rámci sporného správního řízení před ERÚ požadoval po žalovaném uhrazení nároku na podporu se splatností počínaje 7.lednem 2019, tedy ode dne úspěšné registrace žalobce v systému žalovaného, což žalobci umožnilo zvolit příslušný typ podpory a tuto vyčíslit. Správní orgán přiznal žalobci příslušenství až ode dne 7.března 2020, když splatnost stanovil na 6.března 2020 v souladu s předžalobní upomínkou žalobce ze dne 28. února 2020. Literatura je v otázce započetí běhu promlčecí lhůty ve smyslu ustanovení § 619 odst. 1 občanského zákoníku, tedy stanovení okamžiku „kdy právo mohlo být uplatněno poprvé“, zajedno v tom, že se jedná o okamžik dospělosti, tedy splatnosti nároku. „Za den, kdy mohlo být právo tohoto typu uplatněno poprvé, lze primárně pokládat den splatnosti daného oprávnění, jelikož právo na plnění může být autoritativně přiznáno orgánem veřejné moci, toliko je-li splatné (dospělé).“ „Právo je možno uplatnit poprvé zásadně tehdy, je-li pohledávka splatná – dospělá.“ Podle žalobce i za situace, kdy nárok vznikl žalobci na základě splnění zákonných předpokladů, nemohl nabýt splatnosti (dospělosti), a žalobce tedy k jeho úhradě nemohl žalovaného vyzvat dříve než po řádném ukončení registrace v systému odpůrce, tedy až dne 7.ledna 2019; až touto řádnou registrací mohl totiž žalobce určit formu podpory a nárok následně i vyčíslit. Podle žalobce okamžik „kdy právo mohlo být uplatněno poprvé“ tedy v tomto případě nelze ztotožnit s okamžikem vzniku práva na úhradu nároku uplatněného touto žalobou, ale až s okamžikem, kdy tento nárok bylo možné (i) definovat zvolenou formou podpory a (ii) v návaznosti na tuto zvolenou formu a příslušné cenové rozhodnutí ERÚ vyčíslit; tento okamžik však nastal až řádnou registrací žalobce v systému odpůrce, tedy až dne 7.ledna 2019.6. Podle žalobce tedy objektivně nemohl nárok vůči žalovanému uplatnit před ERÚ před řádným koncem registrace v systému žalovaného dne 7.ledna 2019. Podle odůvodnění rozhodnutí I. instance „Odpůrcem poskytnutá informace totiž predikuje, že před tímto datem (datem řádné registrace navrhovatele v systému odpůrce, ke kterému došlo až dne 7.ledna 2019) navrhovatel nebyl schopen výkazy o výrobě do systému operátora trhu zadávat. Energetický regulační úřad proto přisvědčil argumentaci navrhovatele a konstatuje, že v tomto případě překážka neležela na straně navrhovatele, neboť tomu v plnění povinností dle odkazovaných norem bránila nemožnost dokončit registraci podpory (..).“ Podle žalobce se jedná o objektivní nemožnost uplatnění nároku nikoli z důvodů na straně žalobce, který neměl možnost nárok uplatnit ve vztahu k žalovanému před 7.lednem 2019, neboť nebyl schopen nárok vůbec definovat a vyčíslit před samotnou registrací a teprve až tímto okamžikem bylo právně i technicky možné (i) definovat zvolenou formou podpory a (ii) v návaznosti na tuto zvolenou formu a příslušné cenové rozhodnutí ERÚ vyčíslit samotný nárok. S ohledem na zahájení řízení dne 3.dubna 2020 tak nárok promlčený být nemůže, neboť mezi nejvíce mezním počátkem běhu promlčecí lhůty a uplatněním předmětného nároku před ERÚ jakožto orgánem veřejné moci uplynulo méně než 2 roky, přičemž obecná promlčecí lhůta stanovená ustanovením § 629 odst. 1 občanského zákoníku je tříletá.7. Ohledně subjektivního předpokladu pro započetí běhu promlčecí lhůty žalobce uvedl, že nedošlo ani k naplnění subjektivního faktu nabytí povědomí žalobce (či jen objektivní možnost nabytí tohoto povědomí), neboť k registraci žalobce v systému žalovaného došlo až 7.ledna 2019. Až tímto okamžikem pak došlo k objektivní možnosti žalobce nahrát do systému odpůrce