27 C 348/2023-58 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný dne [datum] uzavřel s [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ [anonymizována dvě slova]“) smlouvu o úvěru [číslo]. Před uzavřením smlouvy [anonymizována dvě slova] řádně s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného úvěr splácet. Na základě smlouvy žalovaný od [anonymizována dvě slova] obdržel finanční prostředky ve výši 30 000 Kč Tyto prostředky převzal v hotovosti v místě svého bydliště, což stvrdil svým podpisem smlouvy. Žalovaný se zavázal splatit poskytnuté finanční prostředky s kapitalizovaným úrokem, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku, v celkové výši 25 776 Kč, tzn. celkem 55 776 Kč ve 14 měsíčních splátkách. Splatnost poslední splátky nastala [datum]. Žalovaný uhradil částku 29 484 Kč, která odpovídala 7 řádně uhrazeným splátkám. Závazek ze smlouvy o úvěru nebyl [anonymizována dvě slova] zesplatněn, jeho splatnost tak nastala ke dni [datum]. Dne [datum] uzavřela žalobkyně s [anonymizována dvě slova] rámcovou smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které strany uzavřely dílčí smlouvu o postoupení pohledávek ze dne [datum], kterou [anonymizována dvě slova] postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni. 2. Žalobkyně navrhla, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni nesplacenou jistinu úvěru ve výši 14 789,08 Kč,„ kapitalizovaný úrok ve výši 14 979,37 Kč“,„ kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 912,05 Kč, smluvní pokutu 0,1 % denně z nesplacené jistiny za období od [datum] do [datum] ve výši 8 459,35 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 770 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 14 789,08 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,25 %. 3. Žalovaný se ve věci samé nevyjádřil. 4. Soud má za prokázány následující skutečnosti. 5. Dne [datum] uzavřela [anonymizována dvě slova] se žalovaným smlouvu o úvěru [číslo]. Prokazuje to kopie„ Smlouvy o úvěru [číslo]“ ze dne [datum]. 6. [anonymizována dvě slova] poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, a to v hotovosti. Prokazuje to kopie„ Smlouvy o úvěru [číslo]“ ze dne [datum], konkrétně její text na první straně:“ Dlužník podpisem této Smlouvy potvrzuje, že od Věřitele převzal v místě jeho bydliště v hotovosti Celkovou výši spotřebitelského úvěru”. 7. Dne [datum] žalobkyně uzavřela s [anonymizována dvě slova] rámcovou smlouvu o postoupení pohledávek. Na jejím základě pak uzavřely dílčí smlouvu o postoupení pohledávek ze dne [datum], kterou [anonymizována dvě slova] postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Prokazují to kopie„ Rámcové smlouvy o postupování pohledávek“ ze dne [datum] a„ Dodatku [číslo] k Rámcové smlouvě o postupování pohledávek“ ze dne [datum] a„ Dílčí smlouvy o postoupení pohledávek“ ze dne [datum]. 8. Dopisem ze dne [datum] [anonymizována dvě slova] oznámila žalovanému postoupení pohledávky. Prokazuje to kopie dopisu [anonymizována dvě slova] ze dne [datum] a„ Podacího archu“ s datem podání [datum]. 9. Dopisem ze dne [datum] zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě závazku ze smlouvy [číslo] uzavřené mezi žalovaným a [anonymizována dvě slova] ve výši 49 841,31 Kč s úrokem z prodlení; dopis byl zaslán žalovanému dne [datum]. Prokazuje to kopie dopisu zástupce žalobkyně ze dne [datum] („ Věc: Výzva před podáním žaloby“) a„ Podacího archu“ s datem [datum]. 10. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný na splnění dluhů z úvěru uhradil celkem 29 484 Kč. Žalovaný netvrdil, natož aby prokazoval, že uhradil více, a tak soud vychází z tvrzení žalobkyně. 11. Soud nemá za prokázáno tvrzení žalobkyně, že [anonymizována dvě slova] před poskytnutím spotřebitelského úvěru s odbornou péčí prověřovala pravdivost tvrzení žalovaného ohledně jeho příjmů a výdajů za účelem ověření úvěruschopnosti žalovaného, a to v interních a externích databázích třetích subjektů a v registru [příjmení]. Soud nemá toto tvrzení za prokázané, neboť žalobkyně k prokázání uvedených skutečností neoznačila a nepředložila žádný důkaz. Výjimkou není ani žádost o úvěr ze dne [datum], ve které jsou sice údaje o příjmech a výdajích žalovaného, jež ale nejsou ničím podloženy, natož formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, v němž není ani to. Žádost o úvěr, Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a smlouva o úvěru byly všechny podepsány v jeden den [datum]; s podpisem smlouvy o úvěru [anonymizována dvě slova] poskytla žalovanému peníze v hotovosti v bydlišti žalovaného. Z toho plyne, že nebyl ani časový a věcný prostor pro řádné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. 12. Věrohodnost provedených listinných důkazů nebyla ničím zpochybněna. Soud má proto tyto důkazy za zákonné a jejich obsah za pravdivý. 13. Soud učinil o skutkovém stavu následující závěr. Dne [datum] uzavřela [anonymizována dvě slova] se žalovaným smlouvu o úvěru. Na základě této smlouvy [anonymizována dvě slova] poskytla žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč [anonymizována dvě slova] před uzavřením smlouvy o úvěru neposoudila úvěruschopnost žalovaného na základě spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného a z databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti nebo i z jiných zdrojů. Smlouvou ze dne [datum] [anonymizována dvě slova] postoupila na žalobkyni pohledávku, kterou [anonymizována dvě slova] měla za žalovaným ze smlouvy o úvěru. Postoupení této pohledávky [anonymizována dvě slova] oznámila žalovanému dopisem ze dne [datum]. Zástupce žalobkyně dopisem ze dne [datum] vyzval žalovaného k úhradě závazku ze smlouvy o úvěru. Žalovaný na splacení úvěru uhradil celkem 29 484 Kč. 14. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 2390 a následujících zákona číslo 89/2012 Sb., občanského zákoníku, neboť žalobkyně uplatňovala nároky ze smlouvy o úvěru. Smlouva o úvěru byla uzavřena mezi [anonymizována dvě slova] jako podnikatelem (§ 420 odst. 1 o. z.) a žalovaným coby spotřebitelem (§ 419 o. z.). Z tohoto důvodu sjednaný úvěr podléhá režimu spotřebitelského úvěru podle zákona číslo 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Jelikož smlouva o úvěru byla sjednána se spotřebitelem, přičemž nejde o žádnou z výjimek způsobnosti tohoto zákona, řídí se závazky z této smlouvy režimem smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr. Soud proto věc dále posoudil podle tohoto zákona o spotřebitelském úvěru. Přitom došel k závěru, že smlouva o úvěru je neplatná. 15. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnost spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 16. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 17. V daném případě [anonymizována dvě slova] před uzavřením smlouvy o úvěru nezkoumala a neposoudila řádně úvěruschopnost žalovaného (odst. 11). Navíc deklarované„ celkové náklady domácnosti“ ve výši 4 860 Kč měsíčně jsou zjevně podhodnocené, protože tato částka (odpovídající 162 Kč na den) stačí sotva na jídlo, natož na pokrytí dalších životních potřeb (nocleh, teplo, hygiena, doprava atd.). Soud má dále za pochybné bydlení žalovaného u rodičů, neboť mu tehdy bylo již 69 let. Dále nebyly uváděny žádné dluhy žalovaného, přičemž ty jsou soudu známy z jiného řízení (sp. zn. 27 C 337/2023). [anonymizována dvě slova] tak nesplnila povinnost před uzavřením smlouvy o úvěru posoudit úvěruschopnost žalovaného, jak je stanoveno v citovaném ustanovení § 86 odst. 1 větě první zákona o spotřebitelském úvěru. Posouzení úvěruschopnosti žalovaného bylo nedostatečné a jeho výsledek byl založen na nespolehlivých a neověřených informacích. [anonymizována dvě slova] poskytla žalovanému úvěr, přestože výsledky posouzení úvěruschopnosti žalovaného objektivně nevylučovaly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného splácet úvěr. [anonymizována dvě slova] tak poskytla žalovanému úvěr v rozporu s citovaným ustanovením § 86 odst. 1 věty druhé zákona o spotřebitelském úvěru. Podle citovaného ustanovení § 87 odst. 1 tohoto zákona je důsledkem porušení této povinnosti neplatnost smlouvy. Smlouva o úvěru mezi [anonymizována dvě slova] a žalovaným byla proto uzavřena neplatně. 18. Podle citovaného ustanovení § 87 odst. 1 věty druhé zákona o spotřebitelském úvěru je žalovaný povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v do