29 C 328/2021-71 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobce se domáhal vynětí spoluvlastnického podílu [číslo] na nemovitých věcech – pozemcích parc. [číslo] o výměře 130 m2, [číslo] o výměře 96 m2 a [číslo] o výměře 36 m2, v k.ú. [část obce], v obci [obec], zapsaných v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, katastrální pracoviště Praha na [list vlastnictví] (dále jako„ pozemky“), z exekučního řízení ve věci oprávněné (žalované) proti povinné [jméno] [příjmení], narozené [datum], bytem [adresa], vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 15 EXE 5261/2015. 2. V návrhu uvedl, že povinná je v katastru uvedena nesprávně. Právní předchůdce žalobce, [ulice] podniky hl. m. [obec] - koncern, nabyl pozemky na základě kupní smlouvy uzavřené [datum] s [jméno] [příjmení] a svěřil je do správy koncernové účelové organizaci„ [ulice] správa komunikací hlavního města Prahy“. Ta dne [datum] podala žádost o zápis záznamu do katastru nemovitostí, který měl za cíl vlastnickou situaci uvést na pravou míru. Příslušný katastr nemovitostí však tuto žádost z formálních důvodů zamítl. Kupní smlouva však byla platně uzavřena a [jméno] [příjmení] a ani její nástupci tak nebyli nikdy v dobré víře, že dotčené pozemky vlastní. [příjmení] výše uvedené smlouvy odvozuje žalobce své vlastnické právo k pozemkům ze skutečnosti, že přes pozemky vede místní komunikace, tedy dle § 9 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, patří pozemky obci, na jejímž území se komunikace nachází. Žalobce má nadto za to, že pozemky nabyl vydržením. 3. Žalovaná se vyjádřila tak, že je přesvědčena existencí vlastnického práva povinné k pozemkům v době zahájení exekuce a v době jejich postihnutí, a navrhla proto zamítnutí žaloby. 4. Soud zjistil z provedených důkazů tento skutkový stav: 5. Z kupní smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že [jméno] [příjmení] prodala díly parcely [číslo] ve výměře 38 m2 a 228 m2 Dopravním podnikům hl. m. [obec] – koncernu, který pověřil výkonem správy těchto pozemků účelovou organizaci DP – Technickou správu komunikací. 6. Z žádosti o zápis záznamem do katastru nemovitostí ze dne [datum] soud zjistil, že [ulice] správa komunikací hlavního města Prahy žádala katastr nemovitostí, aby byla zapsána jako vlastník předmětných pozemků, a to na základě kupní smlouvy s [jméno] [příjmení] ze dne [datum]. Pozemky byly Technickou správou vykupovány jako pozemky pod pozemní komunikací (pozemky jsou v žádosti uvedeny pod bodem 5 s tím, že jejich specifikace v EN je [číslo]). 7. Z geometrického plánu [číslo] soud zjistil, že část pozemku EN [číslo] o výměře 38 m2 a část pozemku EN o výměře 228 m2, v katastru nemovitostí jako části parcel [číslo] se nacházejí pod pozemní komunikací. 8. [jméno] [příjmení] nabyla pozemky v dědickém řízení po zůstavitelce [jméno] [příjmení], jak plyne z usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 2. 12. 2004, sp.zn. 34 D 506/2007-91. 9. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne [datum] soud zjistil, že [jméno] [příjmení] byla k datu [datum] v katastru nemovitostí zapsaná jako vlastník pozemků. 10. Z rozsudku OS pro [část Prahy] j. 16 C 492/2021-122 soud zjistil, že ve věci určení vlastnického práva k pozemkům vyhověl soud žalobci, když výrokem II. určil, že žalobce je vlastník podílu [číslo] pozemků, který byl v katastru zapsán pro [jméno] [příjmení]. 11. Z Výpisu z katastru nemovitostí ze dne [datum] soud zjistil, že k datu [datum] byl žalobce zapsán v katastru jako vlastník podílu ve výši ½ na pozemcích, kdy žádný ze zbývajících podílů nebyl vlastněn [jméno] [příjmení]. 12. Soud z provedených důkazů zjistil, že dne [datum] prodala [jméno] [příjmení] díly své parcely původního čísla EN [číslo] ve výměře 38 m2 a 228 m2 [anonymizována tři slova] [obec] – koncernu, který pověřil výkonem správy těchto pozemků účelovou organizaci [anonymizováno] – [anonymizována tři slova]. Přes tyto parcely dle geometrického plánu procházela pozemní komunikace. Změna vlastníka těchto pozemků nebyla zaznamenána do katastru nemovitostí. Tuto skutečnost se snažila [ulice] správa komunikací napravit žádostí, které ale nebylo vyhověno. Na základě vadného stavu v katastru se pozemky staly předmětem dědického řízení po [jméno] [příjmení]. Dle usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4, č.j. 34 D 506/2007-91, byli do katastru zapsáni jako vlastníci Mgr. [jméno] [příjmení] s podílem [číslo], [jméno] [příjmení] s podílem [číslo], [jméno] [příjmení] s podílem [číslo], [příjmení] [příjmení] s podílem [číslo] a [jméno] [příjmení] s podílem [číslo] Soudní exekutor Mgr. [jméno] [příjmení] rozhodl dne 15. 10. 2021 usnesením, č.j. 139 EX 09314/15-121, o prodeji podílu [jméno] [příjmení] ve veřejné dražbě. V reakci na to podal žalobce u zdejšího soudu žalobu na vyloučení nemovité věci z výkonu rozhodnutí a zároveň zahájil u Obvodního soudu pro Prahu 4 řízení, sp.zn. 16 C 492/2021, na určení vlastnického práva mj. k podílu [jméno] [příjmení] na pozemcích. Obvodní soud pro Prahu 4 rozsudkem ze dne 20. 10. 2022, č.j. 16 C 492/2021-122, vyhověl žalobci a určil, že ten je vlastníkem podílu na pozemcích zapsaného v katastru nemovitostí ve prospěch [jméno] [příjmení]. Tento rozsudek nabyl právní moci [datum]. Ke [datum] bylo vlastnické právo žalobce k pozemkům zapsáno do katastru nemovitostí. 13. Dle § 267 o.s.ř. právo k majetku, které nepřipouští výkon rozhodnutí, lze uplatnit vůči oprávněnému návrhem na vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí v řízení podle třetí části tohoto zákona. 14. Podle § 980 odst. 2 o.z. je-li právo k věci zapsáno do veřejného seznamu, má se za to, že bylo zapsáno v souladu se skutečným právním stavem. Bylo-li právo k věci z veřejného seznamu vymazáno, má se za to, že neexistuje. 15. Žalobce podal vylučovací žalobu na vyloučení [číslo] pozemků z exekuce vedené proti [jméno] [příjmení], která byla v době podání žaloby zapsaná v katastru nemovitostí jako vlastník. Žalobci bylo vyhověno v řízení na určení vlastnictví k pozemkům vedeném pod sp. zn. 16 C 492/2021 u Obvodního soudu pro Prahu 4, když byl výrokem II. rozsudku ze dne 20. 10. 2022, č.j. 16 C 492/2021-122, určen jako vlastník podílu původně zapsaného ve prospěch [jméno] [příjmení]. Rozsudek nabyl právní moci [datum] a změna ve vlastnictví byla ke [datum] zapsána do katastru nemovitostí, čímž byla zpochybněna správnost původního zápisu v katastru nemovitostí ve prospěch povinné. Předmětná exekuce je tedy vedena proti majetku, který není ve vlastnictví povinné, a je tak nepřípustná. S ohledem na výše uvedené vyhověl soud žalobě v plném rozsahu. 16. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, a proto mu soud přiznal náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto náklady tvoří odměna advokáta za jeden úkon právní služby (účast na jednání dne [datum]), která činí částku 3 100 Kč úkon podle § 9 odst. 3 písm. a) a 4 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu (a.t.) ve spojení s § 7 bod 5 a.t., náhrada hotových výdajů advokáta ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 4 a.t. a náhrada 21% DPH ve výši 714 Kč podle § 137 o.s.ř. Celkové náklady činí 4 114 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit náklady řízení žalobci k rukám jeho advokáta. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř. 17. Zbývající náklady vynaložené žalobcem soud nepovažuje za účelně vynaložené, když k podání žaloby nemuselo vůbec dojít, kdyby žalobce napravil vadný zápis v katastru nemovitostí již před nařízením dražby předmětných pozemků, tedy kdyby podal žalobu na určení vlastnického práva k pozemkům již dříve, a nikoli až v reakci na usnesení soudního exekutora. Pokud jde o argumentaci žalované v tom směru, že podání žaloby jakožto oprávněná nezavinila, a náklady řízení by tak neměly jít k její tíži, s tou se soud ztotožňuje částečně. K úkonům předcházejícím podání žaloby (s nimiž souvisí i náklady na zaplacení soudního poplatku, které soud také nepřiznal) se soud vyjádřil výše. Pokud jde o úkon žalobce spočívající v účasti na jednání, zde má soud za to, že byl-li v době jeho konání žalobce zapsán jako vlastník nemovitostí v katastru nemovitostí, o čemž se žalovaná mohla informovat (když minimálně doručením usnesení zdejšího soudu ze dne 17. 1. 2023, č.j. 29 C 328/2021-57, kterým bylo rozhodnuto o pokračování v řízení, se žalovaná dozvěděla o pravomocném skončení řízení vedeného u [příjmení] [obec a číslo]), nebránilo nic žalované navrhnout smírné řešení věci. Pokud tak neučinila, byla v řízení pasivní (kdy se na nařízené jednání bez omluvy nedostavila) a byla v řízení neúspěšná, je na místě, aby náklady na tento úkon žalobci nahradila. Pokud jde o odměnu za právní zastoupení žalobce, soud si je vědom ustálené judikatury, že obce jsou pro řešení právních sporů vybaveny dostatečným personálním aparátem i finančními zdroji, a není důvod, aby tuto činnost delegovaly na advokáta. Soud má však za to, že tyto závěry se uplatní v jednodušších, často se opakujících sporech, kdy řízení jsou např. zahajována formulářovými návrhy; řízení o vyloučení věci z výkonu rozhodnutí (exekuce) vša