7 C 143/2018-549 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu prostřednictvím datové schránky dne 16.10.2018 se žalobce domáhal toho, aby žalovaný ad I. nadále veřejně nešířil (dle žalobce ukončil šíření) článek s názvem , Anonymizováno, Jak vidím spor o autorská práva na , jméno FO, , jméno FO, , za jehož autora je uváděn pan , jméno FO, , zejména článek neprodleně stáhnul z webových stránek , Anonymizováno, ad II. nadále veřejně nešířil článek s názvem Peníze podle , jméno FO, : Vypukly dědické spory o , jméno FO, , jméno FO, . Vydělat se ale dá stále i na ropě,“ zejména jej neprodleně stáhnul z webových stránek , Anonymizováno, , jméno FO, , Anonymizováno, , ad III. a IV. zaslal žalobci dvě písemné omluvy blíže specifikované ve výroku III. a IV. tohoto rozsudku a ad V. žalobci zaplatil přiměřené zadostiučinění v penězích za způsobenou nemajetkovou újmu ve výši 500.000,-Kč.2. Zásah do svých osobnostních práv žalobce spatřoval v článcích publikovaných v periodikách a na internetových stránkách žalovaného. Konkrétně šlo o článek s názvem , Anonymizováno, : Jak vidím spor o autorská práva na , jméno FO, , jméno FO, , publikovaný dne 23.4.2018 v týdeníku , Anonymizováno, a na internetových stránkách www., Anonymizováno, .cz (dále i jako ,,Článek 1“) a článek ,,Peníze podle , jméno FO, : Vypukly dědické spory o , jméno FO, , jméno FO, . Vydělat se ale dá stále i na ropě“ publikovaný dne 28.4.2018 v , Anonymizováno, , Anonymizováno, a na internetových stránkách www., Anonymizováno, .cz (dále i jako ,,Článek 2“). Žalobce k tomu uvádí, že Článek 1 (jehož autorství je připisováno panu , jméno FO, , ale žalobce se domnívá, že článek někdo napsal za něj) je svou povahou nepravdivý a zavádějící, obsahuje například autorskou pasáž V případě , Jméno žalobce A, jsem se zmýlil totálně.“ (…) ,,Nám , jméno FO, nadělil osud mstivého minoritního dědice, který poškozuje pověst našeho divadla a otcovo dílo jen proto, aby dokázal svou nepostradatelnost.“ V Článku 1 žalovaný nepravdivě uvádí, že žalobce bezdůvodně brání dohodě mezi , jméno FO, a ostatními dědici na straně jedné a jím na straně druhé. Nepravdivě a zavádivě ukazuje žalobce jako osobu soustavně paralyzující činnost Divadla , jméno FO, , jméno FO, (dále též ,,DJC“) a poškozující dílo otce žalobce (, jméno FO, ), v jehož šíření brání. Už samo tvrzení autora Článku 1 o tom, že se v žalobci zmýlil, považuje žalobce za dehonestující. Úmyslně mylně se v Článku 1 uvádí informace, že žalobce odmítá spolupráci se společností , právnická osoba, a , právnická osoba, , právnická osoba, . K tomu navíc Článek 1 dehonestuje otce žalobce – , jméno FO, tím, že bagatelizuje jeho režijní vklad. Kromě toho mylným a zavádivým způsobem poukazuje na žalobcův legitimní požadavek na procenta z tržby. Z této informace pak těží Článek 2, který žalobce vykresluje jako nenasytného dědice, což je dehonestující a zejména nepravdivý závěr. Článek 2 vychází i z dalších informací uvedených v Článku 1, například co do mylné informace, že žalobce chce škodit , jméno FO, souboru tím, že chce amatérským divadlům umožnit hrát ,,, jméno FO, “ zadarmo (bez hrazení autorského poplatku), zatímco doposud tak mohli činit pouze 3x, resp. 15x. Článek 1 byl publikován tak, že se čtenářům nutně musí zdát, že vyjadřuje stanovisko žalovaného. Autor Článku 1 je autoritou a žalobce vykresluje jako lotra, který ničí národní poklad – , jméno FO, . To mělo dopad jak do rodinného života a soukromí žalobce, tak i do jeho profesní činnosti, neboť byl veřejně vykreslen jako mstivý a nenasytný dědic, ač se roky věnuje filantropii. Díky Článku 1 došlo k zasetí semínka nenávisti mezi sourozence žalobce, kdy jeho sestra jej má za nepříčetného a jeho bratr před ním zatajuje pozůstalost.3. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby, neboť článek obsahuje pouze subjektivní hodnocení situace okolo DJC, jde o hodnotící soudy (jak je už patrné z označení Článku 1 - filipiky, tedy žurnalistického žánru obsahujícího polemiku), nikoliv skutková tvrzení, u kterých by bylo možné zkoumat jejich pravdivost a potenciální zásah do osobnostních práv. Autor Článku 1, , jméno FO, , je veřejně známá osobnost obeznámená s činností DJC, jde o jeho hodnotící soudy. Nadto v následujícím čísle týdeníku Respekt, tj. v čísle 18/2018 ze dne 30.4.2018, žalovaný otiskl vyjádření žalobce k Článku 1, který tak měl možnost reagovat, což je adekvátním zadostiučiněním v kontextu toho, v jaké míře mohlo případně být do osobnosti žalobce zasaženo. Požadavek na zaplacení částky 500.000,- Kč jako přiměřeného zadostiučinění je podle žalovaného mimo objektivní realitu, žalovaný dal žalobci prostor k uveřejnění reakce na oba články, množství tištěných výtisků časopisu Respekt v období od 1.4.2018 do 5.11.2018 klesala, internetová čtenost článků byla pod 1 000 zobrazení a seznámila se s nimi tak pouze část veřejnosti. Výjimečnost zásahu pro náhradu nemajetkové újmy v penězích tak není dána.4. Soud v řízení provedl listinné důkazy a důkazy svědeckými výpověďmi, z nich učinil následující skutková zjištění:5. Po smrti , jméno FO, , vlastníka ½ autorských práv dvojice , právnická osoba, , zdědili jeho autorskou polovinu rovným dílem jeho čtyři děti – , Anonymizováno, , , adresa, , , Anonymizováno, a , jméno FO, (tj. každý z nich má 1/8 z celku autorských práv, tedy 12,5%). Autor Článku 1, označený jako , jméno FO, , v něm uvádí, že nemá problém dohodnout se ohledně spolupráce s prvními třemi dědici, nikoliv však se čtvrtým z nich (žalobcem , Jméno žalobce A, ). Ten jako minoritní dědic může blokovat záměry všech ostatních spoluvlastníků a být ,,vrabcem s orlími křídly“, který má právo měnit vše, co autorská dvojice , jméno FO, – , jméno FO, stanovila. Autor k tomu uvádí tři příklady. Prvním je žalobcův (nadbytečný) požadavek na změnu autorského zákona pod heslem Vraťme , jméno FO, národu, kterým chtěl dosáhnout, aby se tvůrce díla či jeho dědic mohli vzdát zisku z jeho šíření, což už zákon nyní umožňuje. Druhým je požadavek žalobce, aby autor či jeho dědic dostával z odehraného divadelního představení nikoliv obvyklých 10-12% z tržby, ale procent 14. Třetím příkladem je porušení povolení pro ochotníky hrát , jméno FO, maximálně třikrát, což originální tvůrce může odsoudit k zániku. V Článku 1 je dále zmíněna spolupráce , jméno FO, a , jméno FO, s agenturami , právnická osoba, a , právnická osoba, , které chrání autorské dílo a zastupují herce. , Jméno žalobce A, komunikaci s těmito dvěma společnostmi odmítá a pořadatelé mimopražských představení DJC dostávají od jeho agentury , právnická osoba, výhrůžné dopisy ohledně porušení licence a možné pokuty. Autor dále uvádí, že , Jméno žalobce A, se soudí o zpětnou úhradu režijního vkladu , jméno FO, , kterou sám L. , jméno FO, za svého života nepožadoval, protože byl za každou svou režii honorován. Jako příklad uvádí autor scénu z Dobytí severního pólu, kde se kulisák snaží opravit oponu a má k tomu režijní pokyn: mluv nahlas a do publika. Scénu přitom vymysleli oba autoři společně. Pokud jde o další požadavky čtvrtého z dědiců, jejich výčet je autorem článku uzavřen snahou přejmenovat Žižkovské divadlo , jméno FO, , jméno FO, na Žižkovské divadlo. Autor žalobce označuje jako zlostného minoritního dědice, který poškozuje pověst divadla a otcovo dílo jen proto, aby dokázal svou nepostradatelnost. Zatím je mezi ním a ostatními práce rozdělena tak, že on se soudí, oni hrají (Článek 1 na č.l. 9-10 spisu).6. , Jméno žalobce A, se domáhá změn v nakládání s jeho dědickým podílem na autorských právech ke hrám DJC, které napsal jeho otec , jméno FO, spolu se , jméno FO, . Žalobce mající 12,5% podíl na právech požaduje nejméně 14% z tržeb, což nemá jiné vysvětlení než to, že chce , jméno FO, a ostatním členům souboru škodit pod záminkou ochrany amatérských divadelníků, neboť požaduje, aby mohly ochotnické soubory hrát , jméno FO, hry bez omezení. V Článku 2 se uvádí, že jeden ze čtyř potomků zesnulého režiséra , jméno FO, se dožaduje většího podílu na právech ke komediím, které jeho otec napsal spolu se , jméno FO, pro divadelní soubor , jméno FO, , jméno FO, . Po dosud nevyřešených dědických sporech o licenci ke kreslené postavičce Krtečka výtvarníka , jméno FO, , který zemřel v roce 2011, jde o další případ, který trápí českou kulturní scénu. (Článek 2 na č.l. 13-17 spisu).7. Žalobce na Článek 1 písemně reaguje. Ve své odpovědi popisuje, že se domnívá, že článek za , jméno FO, napsal někdo jiný, protože zatímco ve stejný den, kdy žalobce v , Anonymizováno, napadá autor Filipiky, pravý , jméno FO, na serveru Lidovky tvrdí opačné věci, například to, že ochotnickým souborům je třeba dát větší prostor, neboť pravidlo umožňující ochotníkům hrát , jméno FO, hry maximálně třikrát je příliš striktní. Debata ohledně spravedlivé výše autorských odměn je na stránkách novin zbytečná, patří do licenční smlouvy, která však s potomky , jméno FO, uzavřena nebyla. Z toho důvodu se čas od času ,,ztratí“ peníze z rozhlasového vysílání, které mají plynout kolektivnímu