10 C 183/2023-71 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu došlým zdejšímu soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 18 900 Kč s příslušenstvím s odůvodněním že účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o podnikatelském úvěru č. [anonymizováno] dle které byl žalovanému jako podnikateli poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč. K uzavření smlouvy došlo postupem uvedeným v čl. 2 smlouvy o úvěru, a to v okamžiku připojení jedinečné elektronického SMS kódu, který žalobkyně zaslala žalovanému na jeho verifikovaný mobilní telefon, přičemž SMS kód připojený na smlouvu o úvěru nahrazuje fyzický podpis žalovaného. Žalobkyně zaslala žalovanému smluvní dokumentaci na verifikovaný email. K ověření totožnosti žalovaný žalobkyni zaslal fotokopii dokladu totožnosti. Žalobkyně žalovanému poskytla úvěr 10 000 Kč na jeho účet č. [bankovní účet] sjednaný ve smlouvě, a to dne [datum]. Žalovaný se zavázal úvěr splatit jednorázově do [datum] společně s poplatkem za sjednání a čerpání úvěru po uplatnění slevy a úrokem (čl. 1 a [číslo] smlouvy o úvěru). Žalovaný svůj závazek řádně a včas nesplnil. Žalobkyně tak má nárok na poplatek za sjednání a čerpání úvěru dle čl. 1 smlouvy o úvěru ve výši 6 489 Kč a dále na úrok z úvěru ve výši 411 Kč. V důsledku prodlení má žalobkyně dále právo na smluvní úrok z prodlení ve výši 0,5 % denně z částky 16 489 Kč od [datum] do [datum], smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 16 489 Kč od [datum] do zaplacení a paušální poplatek za písemné upomínky ve výši 2 000 Kč. Žalovaný dluh neuhradil ani poté, co mu žalobkyně zaslala předžalobní výzvu ze dne [datum]. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud posoudil provedené důkazy jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. 4. V řízení nebylo prokázáno, že žalobkyně sjednala tvrzenou smlouvu o úvěru právě se žalovaným. Ten je sice v listině označené jako smlouva o podnikatelském úvěru č. [anonymizováno] a listině označené jako prohlášení úvěrovaného o schopnosti splácet úvěr, které soud provedl k důkazu, uveden svými osobními údaji, nicméně nebylo doloženo, že právě žalovaný skutečně projevil vůli takovou smlouvu o úvěru uzavřít. Listiny obsahují na místě podpisu žalovaného pouze uvedené [číslo] ovšem z ničeho neplyne, že tímto číslem disponoval právě a pouze žalovaný a že přítomnost tohoto čísla v textu dokládá, že právě žalovaný projevil svou vůli tuto smlouvu sjednat. Soud dále provedl důkaz fotografií občanského průkazu žalovaného, selfie fotografií žalovaného držícího tento občanský průkaz a výpisem o provedení platby 1 Kč dne [datum], nicméně tyto důkazní prostředky dokládají podle zhodnocení soudu nanejvýš to, že žalobkyně byla se žalovaným v nějakém styku, avšak nedokládají, že žalovaný projevil vůli uzavřít se žalobkyní konkrétní smlouvu o úvěru a právě v tom znění, které žalobkyně předložila. Soud obecně nezpochybňuje argument žalobkyně, že uzavření smlouvy elektronickou komunikací může být rovnocenné uzavření pomocí podepsané listiny, nicméně to nic nemění na nezbytnosti prokázat, že došlo k projevu vůle, kterým byla smlouva (ať již jakoukoli formou) uzavřena. 5. Žalobkyně převedla na účet č. [bankovní účet] vedený u [právnická osoba], dne [datum] částku 10 000 Kč (prokázáno potvrzením [právnická osoba] a výpisem z účtu žalovaného z ledna 2023), přičemž uvedený účet byl bankou veden pro žalovaného, který byl jeho jediným disponentem (prokázáno sdělením [právnická osoba]). 6. Žalobkyně poprvé vyzvala žalovaného k zaplacení výzvou datovanou [datum], odeslanou téhož dne. Poté mu ještě zaslala další tři výzvy, a to ze dne [datum], [datum] a [datum] (zjištěno z uvedených výzev a poštovních podacích archů k doporučeným zásilkám). Všechny tyto výzvy mají náležitosti předžalobní upomínky. Dne [datum] zaslala žalobkyně žalovanému prostřednictvím svého právního zástupce předžalobní výzvu (zjištěno z předžalobní výzvy ze dne [datum] a poštovního podacího archů k doporučeným zásilkám ze dne [datum]). 7. Emailová komunikace ze dne [datum] odeslaná z adresy [email] obsahuje žádost o odložení splatnosti, ze které však nelze dovodit, že se jedná o e-mail žalovaného, že právě žalovaný žádá o odložení splatnosti dluhu, že by tento email odeslal žalovaný, a ani o jaký konkrétní dluh se jedná. 8. Z listiny s názvem„ profil klienta“ soud neučinil žádné relevantní závěry. 9. Po skutkové stránce soud uzavřel, že žalobkyně prokázala, že právě žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, avšak neprokázala, že právě s ním sjednala smlouvu o úvěru o jí tvrzeném obsahu. Soud proto dospěl k závěru, že žalobou tvrzená smlouva o úvěru nebyla se žalovaným uzavřena. 10. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 2991 odst. 1 o. z., dle něhož, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 11. Jak plyne ze shora uvedených skutkových zjištění, žalovaný od žalobkyně přijal částku 10 000 Kč, a to bez právního důvodu, neboť k uzavření smlouvy o úvěru nedošlo; byl proto povinen ji žalobkyni vydat. V řízení nebylo zjištěno, ani nikým tvrzeno, že by tak žalovaný učinil. Proto bylo žalobě ohledně jistiny dluhu ve výši 10 000 Kč vyhověno (viz výrok I.). Jelikož tvrzená smlouva o úvěru nebyla uzavřena, nemohlo žalobkyni vzniknout právo na zaplacení poplatku za sjednání a čerpání úvěru, poplatků za upomínky, smluvního úroku a smluvního úroku z prodlení v rozsahu převyšujícím zákonnou sazbu, neboť tyto nároky se odvozovaly právě z tvrzené smlouvy. Proto soud žalobu ve zbytku zamítl jako nedůvodnou (viz výrok II.). 12. Žalovaný měl bezdůvodné obohacení vydat bez zbytečného odkladu v souladu s ustanovením § 1958 odst. 2 o. z., přičemž s ohledem na jeho výši soud považoval za tomu odpovídající lhůtu jeden pracovní den po doručení výzvy k úhradě dluhu, odeslané dne [datum]. 13. Nárok na zákonný úrok z prodlení, a to z částky 10 000 Kč, vyplývá z ust. § 1970 o.z., jeho výše 15% ročně pak z ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., přičemž žalovaný se ocitl v prodlení s úhradou této částky v návaznosti na výzvu k plnění ze dne [datum], podanou k poštovní přepravě téhož dne. S ohledem na to, že tato výzva se považuje dle ust. § 573 o.z. za doručenou dne [datum], ocitl se žalovaný v prodlení dnem [datum]. 14. O nákladech řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen o.s.ř., podle míry úspěchu ve věci. Přestože žalovaný byl ve věci převážně úspěšný vzhledem k zamítnutí části jistiny ve výši 8 900 Kč, částky 7 420,05 Kč (jako kapitalizovaného smluvního úroku z prodlení ve výši 0,5 % denně z částky 16 489 Kč od [datum] do [datum]) a částky 4 270,65 Kč (jako kapitalizovaného smluvního úroku z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 16 489 Kč od [datum] do vyhlášení tohoto rozsudku) v porovnání s úspěchem žalobkyně (které uspěla co do částky 10 000 Kč a úroku z prodlení z této částky kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku, tj. co do částky ve výši 1 397,26 Kč), rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, protože žalovanému žádné náklady nevznikly.