12 C 222/2024-46 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Podanou žalobou se žalobce po žalované domáhal zaplacení částky 50 000 Kč s příslušenstvím z titulu odůvodněním, že danou částku mu žalovaná dluží poté, co nesplnila svůj závazek z uzavřené smlouvy o pronájmu. V podrobnostech žalobce uvedl, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o pronájmu pokoje v domě žalované na dobu 90 dní za částku 25 EUR za jeden den, čemuž odpovídá denní sazba 625 Kč. Celkem tak žalobce měl žalované za 90 dní uhradit částku 56 250 Kč (625x90), kterou jí zaslal bankovním převodem na její účet dne 17. 7. 2024. Ubytování však žalovaná žalobci poskytla toliko v termínu od 15. 7. do 25. 7. 2024, poté ho doslova „vyhodila“. Z nájmu tak byla v spotřebována částka pouze 6 250 Kč, ohledně zbývající částky 50 000 Kč se žalovaná dle žalobce na jeho úkor bezdůvodně obohatila. Tuto částku žalovaná odmítla vrátit i přes zaslanou předžalobní výzvu a žalobci tak nezbylo, než se jí domáhat cestou podané žaloby.2. Žalovaná nároky žalobce zcela odmítla. Dle žalované byli účastnící dlouholetí přátelé/partneři, kteří spolu plánovali společné žití a bydlení v domě žalované na Sicílii. Část této nemovitosti žalovaná využívá ke krátkodobým pronájmům pro turisty. Krátce poté, co se žalobce k žalované přistěhoval nastaly mezi nimi rozpory pramenící z nevypočitatelného chování žalobce. Když žalovaná žalobce upozornila, že část nemovitosti potřebuje pro ubytování turistů, reagoval žalobce neadekvátně a následně žalované jako jakousi kompenzaci zaslal finanční prostředky. I tak žalobce nemovitost žalované po další nepřiměřené reakci opustil a s žalovanou přerušil kontakt. Žalovaná požadavek žalobce na vrácení finančních má za zcela nedůvodný až nemravný, neboť kvůli žalobci odřekla domluvené hosty a přišla o výdělek za celou sezónu, kdy přijaté finanční prostředky mají pokrýt tento výpadek.3. Mezi účastníky je nesporný bezhotovostní převod částky 56 250 Kč dne 17. 7. 2024.4. Z předložených listinných důkazů zjistil soud následující podstatné skutečnosti:- 17. 7. 2024 byla z účtu žalobce poukázána část částka 56 250 Kč na účet , č. účtu, (dle potvrzení o platbě od , právnická osoba, na čl. 10)- 23. 8. 2024 zaslal žalobce žalované předžalobní výzvu (na čl. 9, včetně podacího archu na čl. 8). Touto výzvou se žalobce po žalované domáhal bezdůvodného obohacení v částce 50 000 Kč.- 26. 8. 2024 zaslala žalovaná zástupci žalobce e-mail, kde jeho nároky zcela odmítla (na čl. 6)5. Právní posouzení věci: Podle § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o.z.), kdy ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle §2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.6. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Spor mezi účastníky vyplývá z transferu finančních prostředků od žalobce směrem k žalované. Tento převod prostředků i to, že žalovaná žádné finance neodeslala zpět žalobci, jsou mezi účastníky nesporné. I přes velmi rezolutní až emotivní vyjádření žalované k uplatněnému nároku je však možno konstatovat, že i sama žalovaná potvrdila existenci ústní dohody mezi účastníky, která se svým charakterem blížila dohodě o pronájmu části nemovitosti či smlouvy o ubytování. Ohledně této dohody sama žalovaná taktéž potvrdila, že byla sjednána na 90 dnů v sazbě 25 EUR/den, i to, že žalobce u žalované bydlel jen několik dnů, než bylo ubytování pro vzájemné rozpory ukončeno.7. V rámci přípravného jednání konaného dne 23. 1. 2025 bylo žalované dáno kvalifikované poučení dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. s tím, aby doplnila svá skutková tvrzení, z jakého právního jednání, případného závazku žalobce vůči žalované či jiného důvodu vyvozuje svůj nárok na částku 50 000 Kč obdrženou od žalobce. Žalovaná dle soudu ve stanovené lhůtě svá tvrzení nedoplnila, přičemž k důkazu navrhla toliko jeden printscreen zprávy (zřejmě) od žalobce, z níž však nelze učinit žádá skutková zjištění (na čl. 27). Pokud žalovaná uvedla, že jednáním žalobce jí vznikla finanční ztráta tím, že musela odřeknout domluvené zájemce o ubytování, pak je nutno uvést, že i tato tvrzení žalované zůstala značně nekonkrétní, natož aby žalovaná tvrdila, že vůči nároku žalobce disponuje jistou a určitou pohledávkou k možnému započtení. Nadto z vyjádření žalované vyplývá, že k údajné nepřiměřené reakci žalobce mělo dojít poté, co mu sdělila, že očekává příjezd nasmlouvaných hostů, načež žalobce nemovitost opustil. Soudu tak není patrno, pakliže důvodem rozepře mezi účastníky a následného odjezdu žalobce byl chystaný příjezd turistů, proč by měla žalované vzniknout ztráta na příjmech od hostů za celou sezónu.8. Z uvedených důvodů tak soud žalobu shledal po právu a žalobci přiznal z titulu bezdůvodného obohacení částku 50 000 Kč, kterou žalovaná přijala od žalobce a následně – po zrušení závazku mezi účastníky – přes zaslanou výzvu nevrátila.O náhradě nákladů řízení soud rozhodl ve výroku II. rozsudku podle § 142 odst. 1 o. s. ř., dle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl ve sporu úspěšný, proto mu soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 29 352 Kč sestávající z odměny advokáta, která činí 15 500 Kč za 5 úkonů právní služby (1. převzetí a příprava zastoupení, 2. předžalobní výzva k plnění, 3. podání žaloby, 4. účast na přípravném jednání, 5. účast na jednání) po 3 100 Kč za úkon dle § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), soud dále přiznal náhradu hotových výdajů po 300 Kč u tří úkonů právní služby učiněných do 31. 12. 2024 a po 450 Kč u dvou úkonů právní služby učiněných po 1. 1. 2025 dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhradu v celkové výši 4 892 Kč, a to v souvislosti s cestami realizovanými dne 23. 1. 2025 a dne 15. 4. 2025 sestávající z náhrady za jednu cestu v částce 2 446 Kč: za 200 ujetých km 1 546 Kč (34,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,4 l/100 km a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 900 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 22 192 Kč ve výši 4 660 Kč. žalobci v neposlední řadě náleží náhrada uhrazeného soudního poplatku ve výši 2 500 Kč.