30 C 334/2023-120 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobce se domáhal zaplacení 14 628 550,77 Kč s příslušenstvím. V návrhu uvedl, že dne 12. 3. 2021 byla mezi ním jako objednatelem a žalovanou jako zhotovitelem uzavřena smlouva o dílo č. , Anonymizováno, na zhotovení díla „, Anonymizováno, , adresa, - , Anonymizováno, , právnická osoba, , podruhé“ (dále jen „dílo“), v rámci veřejné zakázky č. , Anonymizováno, . Předmětem díla byla stavba v rozsahu dle projektové dokumentace, stavebního povolení, výkazu výměr vč. zaměření stavby v , právnická osoba, , výškovém systému , Anonymizováno, a návrhu oddělovacího , Anonymizováno, („GP“) ověřeného katastrálním úřadem. Cena díla byla sjednána na 70 023 262,93 bez DPH, tedy 84 , adresa, ,15 Kč vč. DPH, dodatkem č. , hodnota, ke smlouvě ze dne 19. 8. 2021 byla cena sjednána na 87 615 555,80 Kč vč. DPH a dodatkem č. , hodnota, ze dne 1. 9. 2021 na částku 87 626 467,47 Kč vč. DPH. Termín plnění byl sjednán tak, že stavební práce budou zahájeny do 7 dnů od předání a převzetí staveniště, které bylo sjednáno na 1. 4. 2021, žalovaná se zavázala dokončit stavební práce do 129 dní od předání. Zaměření stavby v , právnická osoba, , výškovém systému Balt po vyrovnání a návrh oddělovacího geometrického plánu pro rozdělení pozemků a vymezení rozsahu věcných břemen předá žalovaná žalobci nejpozději do 90 dní po předání dokončené stavby. Dohodou ze dne 27. 7. 2022 ve znění dodatku ze dne 1. 9. 2022 došlo ke konečné úpravě ceny díla na částku 69 561 852,41 Kč bez DPH. K převzetí staveniště žalovanou došlo dne 12. 4. 2021, ke dni 1. 9. 2021 žalovaná předala stavební část díla a žalobce ji převzal. Nedílnou součástí smlouvy o dílo jsou obchodní podmínky, které v čl. VIII odst. 11 stanoví povinnost žalované zaplatit žalobci smluvní pokutu 0,2 % za každý započatý den prodlení s předáním řádně dokončeného díla. Stavební část díla žalovaná řádně splnila a stavbu předala 1. 9. 2021, 90denní lhůta pro předložení návrhu geometrického plánu tak uplynula 30. 11. 2021. Žalovaná jej však předložila až 11. 3. 2022, tedy s prodlením o délce 101 dní. Žalobce vystavil žalované fakturu č. 2022/00060/1 ze dne 14. 3. 2022 znějící na částku 14 628 550,77 Kč představující smluvní pokutu ve výši 0,2 % denně za 101 dní z částky 72 418 568,16 Kč (původní cena díla bez DPH), následně vyzval žalovanou k zaplacení této částky, avšak neúspěšně. Žalobce má za to, že požadovaná smluvní pokuta je zcela v souladu se smlouvou a obchodními podmínkami, smluvní pokuta byla součástí zadávací dokumentace na veřejnou zakázku, proti níž (ani proti 90denní lhůtě pro předložení GP) žádný z účastníků zadávacího řízení nevznesl námitky. Výše denní sazby je přiměřená s ohledem na celkovou cenu díla, povinnost předložit GP je důležitá vzhledem ke kolaudaci a s tím spojené možnosti dílo užívat. Pokud jde o případnou moderaci smluvní pokuty, žalobce poukazuje na to, že se jedná o specifický smluvní vztah založený a regulovaný režimem veřejných zakázek, kde judikatura moderaci smluvní pokuty nepřipouští (23 Cdo 436/2011); zpětná změna (snížení, odpuštění či nevymáhání smluvní pokuty) je nedolovenou změnou smlouvy ve smyslu § 222 odst. 3 zákona o veřejných zakázkách, neboť jde o změnu, která by teoreticky umožnila účast jiných dodavatelů nebo by jejich výběr mohla ovlivnit, došlo by nadto ke změně ekonomické rovnováhy závazku ve prospěch vybraného dodavatele. Funkce smluvní pokuty byla v daném případě preventivní a sankční, není rozhodné, zda žalobci porušením povinnosti ze strany žalované vznikla škoda. Žalobce neporušil žádnou povinnost, nijak se na vzniku prodlení s předáním GP nepodílel, součinnost osob na jeho straně byla dobrá a rychlá. Žalovaná si byla své povinnosti předat GP v 90denní lhůtě od počátku vědoma, tato povinnost byla již v zadávací dokumentaci a žalovaná se tak na její splnění měla a mohla připravit. Je dán veřejný zájem na tom, aby zadávací podmínky a smluvní podmínky byly v rámci veřejných zakázek ze strany zhotovitelů plněny.2. Co do částky 577 056,77 Kč s příslušenstvím vzal žalobce žalobu zpět, o čemž bylo dle § 96 odst. 1 o.s.ř. rozhodnuto výrokem I. tohoto rozsudku.3. Žalovaná učinila nesporným, že žalobce byl zadavatelem podlimitní veřejné zakázky na stavební práce „Modernizace , Anonymizováno, , Anonymizováno, /360 , adresa, – hranice , právnická osoba, , podruhé“ zadané v otevřeném řízení dle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, zadané dle zadávací dokumentace ze dne 3.12.2020 č.j. , Anonymizováno, , č. účtu, , dále že dne 12. 3.2021 uzavřeli účastníci na základě veřejné zakázky smlouvu o dílo č. , Anonymizováno, /21/70804, jejíž přílohou č. , hodnota, byly Obchodní podmínky pro stavební práce schválené usnesením , jméno FO, , právnická osoba, č. R/465/17 ze dne 23.6.2017, v nichž je v čl. VIII. odst. 11 obsaženo ujednání o smluvní pokutě tvrzené žalobcem, nesporovala rovněž uzavření dodatků ke smlouvě týkajících se ceny díla. Dále nesporovala, že dle čl. I. odst. 2 smlouvy zahrnovalo provedení díla vedle stavebních prací také mj. vypracování návrhu oddělovacího GP ověřeného katastrálním úřadem. Je dále pravdou, že k předání stavby došlo dne 1. 9. 2021 a k předání GP dne 11. 3. 2022.4. Žalovaná však nárok sporovala a navrhla zamítnutí žaloby. Obchodní podmínky pro stavební práce byly jednoznačně ujednány jako konkretizace práv a povinností smluvních stran v souvislosti s prováděním stavebních prací jakožto dílčí části díla dle smlouvy o dílo. V čl. I. odst. 1 smlouvy bylo ujednáno, že předmětem díla je zhotovení stavby „Modernizace , Anonymizováno, , adresa, – hranice , právnická osoba, “ a v čl. I odst. 2 smlouvy bylo ujednáno, že provedení díla zahrnuje různé činnosti, mezi kterými byly samostatně uvedeny stavební práce a samostatně (vypracování) návrhu oddělovacího GP ověřeného katastrální úřadem. Smlouva o dílo tedy zavazovala k provedení různých hmotných výsledků, a to v podobě stavby (jakožto výsledku provedení stavebních prací) a v podobě GP. Každý z těchto odlišných výsledků činnosti zhotovitele se pak z povahy věci řídil různými ustanoveními smlouvy. Z obsahu Obchodních podmínek pro stavební práce jednoznačně plyne, že se vztahují jen na tu část díla představovanou jen stavbou (stavebními pracemi), nikoli na části díla představovanou hmotným výsledkem v podobě GP, pro který žádná smluvní pokuta sjednána není. Uvedené jednoznačně plyne z označení obchodních podmínek, když byly označeny jako „Obchodní podmínky pro stavební práce“ ale i z jejich celkového obsahu, když u pojmů předmět díla, dílo, stavba, stavební práce je z kontextu zřejmé, že mají navzdory svým různým jazykovým vyjádřením stejný věcný význam, a sice stavební práce, resp. stavba jako hmotný výsledek. Již ze zadávacích podmínek Veřejné zakázky na stavební práce bylo zřejmé, že žalobkyně používala pojem dílo ve smyslu stavba/stavební práce. Významnou okolností (i pro výklad právního jednání) je skutečnost, že text obchodních podmínek navrhl sám žalobce, který tak jako první použil výrazy v nich uvedené. Čl. VI. obchodních podmínek hovoří o předání a převzetí stavby, prohlídce dokončené stavby, užívání stavby a je tedy zřejmé, že pojmu dílo je přikládán význam ve smyslu stavby jakožto výsledku stavebních prací. Dle preambule obchodních podmínek je třeba pojmy v nich použité vykládat ve smyslu, v jakém jsou použity ve smlouvě o dílo. V bodě 11.2. zadávacích podmínek pak žalobce stanovil, že hodnotícím kritériem byla „Doba realizace díla“. Kritériem hodnocení nabídek, které žalobkyně v těchto bodech zadávacích podmínek zmiňuje, byl ale jedině termín dokončení stavby (stavebních prací), jedině tento termín měl každý z uchazečů o veřejnou zakázku sám navrhnout; termín pro předání GP byl dán pevně žalobcem a nebyl kritériem hodnocení nabídek.5. V případě, že by soud dospěl k závěru o oprávněnosti požadavku na smluvní pokutu, výše pokuty uplatněná žalobou neodpovídá sazbě uvedené ve smlouvě, kdy vzhledem k tomu, že smluvní cena činila dle dodatku č. , hodnota, k dohodě částku 69 561 852,41 Kč, nemůže být nárok počítán z částky 72 418 568,16 Kč. Nárok na smluvní pokutu je nadto nepřiměřený a nespravedlivý a žalovaná navrhla, aby soud pokutu moderoval, případně rozhodl, že nárok na ni nenáleží žalobci vůbec. Smluvní pokuta měla funkci paušalizační (kompenzační) a zajišťovala řádné a včasné dokončení díla tak, aby nebylo ohroženo plynulé financování stavebních nákladů z dotačních prostředků Integrovaného , Anonymizováno, “). Cílem moderace má být zajištění toho, aby s ohledem na konkrétní zájmy stran nebyla věřiteli hrazena smluvní pokuta in concreto nepřiměřená. Funkcí smluvní pokuty bylo v daném případě zajišťovat řádné a včasné dokončení díla, a to s ohledem na jeho kolaudaci, tedy možnost užívání, a s ohledem na jeho plynulé financování z dotačních prostředků. K financování z dotačních prostředků IROP byly určeny náklady spojené s provedením předmětu díla, kterým bylo zhotovení stavby, přičemž stavba (tedy povinnost, na jejíž splnění měl žalobce prvořadý zájem) byla předána