38 C 383/2024-66 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou zdejšímu soudu dne 29.4.2024 domáhala zaplacení částky ve výši celkem 11 975 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 4 290 Kč od 11.6.2023 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 7 085 Kč od 21.9.2023 do zaplacení, a to vše z titulu příspěvku placeného vlastníkem či provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů, ve vztahu k osobnímu automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, registrační značka , SPZ, , VIN kód , VIN kód, , číslo technického průkazu vozidla , hodnota, , který byl v doběa) od 25.11.2022 do 29.1.2023, tj. 66 dní, ab) od 30.1.2023 do 18.5.2023, tj. 109 dní,evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný, žalovaný byl ohledně něho evidován jako vlastník resp. provozovatel a zároveň k vozidlu nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti. Žalobkyně na základě toho uplatnila nárok na příspěvek podle § 4 odst. 1 uvedeného zákona vypočtený jako součin počtu dní a denní sazby, konkrétněa) 66 dnů krát 65 Kč, tedy 4 290 Kč, ab) 109 dnů krát 65 Kč, tedy 7 085 Kč,a dále na poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek na základě ustanovení § 4 odst. 4 uvedeného zákona v obou případech ve výši po 300 Kč dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb., tj. celkem 600 Kč.2. Žalovaný se k věci nijak nevyjádřil.3. Soud ve věci rozhodl podle § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, přičemž účastníci s tímto postupem výslovně souhlasili, případně se k němu na výzvu soudu nevyjádřili, a jejich souhlas se tak předpokládal podle § 101 odst. 4 o. s. ř.4. Soud posoudil předložené listinné důkazy jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.5. Jako vlastník vozidla s registrační značkou , SPZ, v období od 25.11.2022 do 29.1.2023 a od 30.1.2023 do 18.5.2023 byl veden žalovaný (prokázáno informacemi z databáze vozidel). K vozidlům nebylo v uvedených obdobích sjednáno pojištění odpovědnosti (žalovaný netvrdil ani neprokazoval opak). Žalobkyně opakovaně vyzvala žalovaného, aby zaplatil příspěvek do garančního fondu, a to ve vztahu k vozidlu s registrační značkou , SPZ, v období od 25.11.2022 do 29.1.2023 (prokázáno výzvou k úhradě příspěvku do garančního fondu , Jméno zainteresované společnosti, ze dne 27.3.2023, upomínkou, výzvami k zaplacení, druhou upomínkou) i v období od 30.1.2023 do 18.5.2023 (prokázáno výzvou k úhradě příspěvku do garančního fondu , Jméno zainteresované společnosti, ze dne 7.7.2023, informací pošty o doručování zásilky, upomínkou, výzvami k zaplacení). Právní zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu před podáním žaloby (prokázáno předžalobními upomínkami ze dne 12.12.2023 a ze dne 26.1.2024, podacími archy, informacemi o sledování zásilky).6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů, jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel společně a nerozdílně povinni zaplatit žalobkyni příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 uvedeného zákona, tedy povinnosti mít sjednáno pojištění odpovědnosti ohledně vozidla zapsaného v registru silničních vozidel. Žalobkyně prokázala, že žalovaného k zaplacení příspěvku vyzvala ve lhůtě dle § 4 odst. 6 uvedeného zákona, a to ve vztahu ke všem shora uvedeným obdobím a vozidlům. Výše příspěvku byla vypočtena v souladu se zákonem a vyhláškou č. 205/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, na celkem 4 590 Kč (první uvedené období), 7 085 Kč (druhé uvedené období), tj. celkem 11 375 Kč. Dle § 4 odst. 4 uvedeného zákona dále platí, že osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit žalobkyni náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, tedy v souladu s vyhláškou č. 205/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, částku 300 Kč, zde tedy celkem 600 Kč (2 x 300 Kč). Jelikož žalovaný coby vlastník, resp. provozovatel shora specifikovaného vozidla neměl ve výše uvedených obdobích k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, přičemž z toho vyplývající příspěvek, jehož příjemcem je žalobkyně, nezaplatil, vznikl žalobkyni nárok uplatněný žalobou v plné výši.7. Soud proto žalobu shledal důvodnou a v celém rozsahu jí vyhověl včetně požadovaného příslušenství.8. O úroku z prodlení soud rozhodl podle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů.9. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal ji účastníku, který měl ve věci plný úspěch, tedy žalobkyni.10. Výše náhrady nákladů řízení činí celkem 2 252 Kč a sestává z následujících položek:a) soudní poplatek ve výši 800 Kč;b) odměna za zastupování advokátem podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „a. t.“), po 300 Kč podle § 14b odst. 1 a. t. za 3 úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, žaloba;c) paušální náhrada hotových výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. za uvedené 3 úkony;d) náhrada za daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 21 %, tedy 252 Kč.11. O povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právní zástupkyně žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř.12. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.