7 C 285/2021-385 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobci se svou žalobou na ochranu osobnosti ze dne 8. listopadu 2021 domáhali vůči žalovaným vyslovení omluvy a přiznání nemajetkové újmy v celkové výši 225 000 Kč pro každého ze dvou žalobců za porušení listovního tajemství, které mělo spočívat v nahlížení do obsahu e-mailové korespondence s klienty (e-mailové adresy/schránky ve tvaru , e-mail, ). Žalobci současně tvrdí i narušení soukromé korespondence ze strany žalovaných. Své nároky žalobci odůvodňovali jednáním žalovaných, kterého se měli dopustit v souvislosti s ukončením spolupráce mezi žalobci a žalovaným 1) v srpnu a září 2021. Žalobci byli advokáti a na základě smluv o trvalé spolupráci působili v rámci žalovaného 1), který je advokátní kanceláří, resp. advokátním s.r.o. Mnohaletá spolupráce mezi žalobci a žalovanými nebyla ukončena v dobrém a mezi stranami došlo ke konfliktům. Podáním ze dne 8. dubna 2024 žalobci navrhli změnu, resp. rozšíření žaloby o povinnost žalovaného 1) vydat žalobcům v elektronické podobě kompletní obsah e-mailových schránek obou žalobců, jakož o povinnost nahradit žalobcům náhrady nákladů řízení. Dále došlo k úpravě obsahu navrhovaných omluv v bodech I. a II. petitu žaloby. Navrhovaná změna žaloby byla s ohledem na dosavadní výsledky dokazování soudem připuštěna usnesením č.j. 7 C 285/2021-368 ze dne 19. dubna 2024.2. Žalobci měli v souladu se smlouvami o spolupráci u žalovaného 1) zřízené e-mailové schránky (ve tvaru , e-mail, ). Po ukončení spolupráce ze strany žalobců byl žalovaným 1) oběma z nich znemožněn přístup do jejich e-mailových schránek. Žalobci tvrdí, že žalovaní pročítali obsah e-mailových zpráv (a to jak komunikaci s klienty, tak soukromou korespondenci) v obou schránkách, v čemž spatřují zásah do listovního tajemství dle čl. 13 Listiny základních práv a svobod (Listina), který se vztahuje i na elektronickou komunikaci. V tomto jednání žalovaní nepřestali ani po jednání mezi stranami, uskutečněném dne 13. září 2021, při kterém žalobci upozornili žalované, že takové jednání považují za protiprávní a žádají, aby od něj žalovaní upustili. Žalobci se proto rozhodli obrátit na soud, a to nejprve s návrhem na vydání předběžného opatření,[footnoteRef:1] a následně s žalobou na ochranu osobnosti, ve které požadují jak morální, tak peněžité zadostiučinění za zásah do svých práv, po rozšíření žaloby také vydání kompletního obsahu obou e-mailových schránek a náhradu nákladů řízení. Žalobci argumentovali mimo jiné srovnáním postavení advokáta s postavením zaměstnance, jehož komunikaci nesmí zaměstnavatel dle § 316 odst. 2 zákoníku práce číst ani přes existenci vztahu nadřízenosti a podřízenosti, kdy je podle žalobců tím spíš třeba chránit komunikaci advokáta, jakožto rovnocenného smluvního partnera advokátní kanceláře. [1: Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 8 č.j. 7 Nc 4001/2021-22 ze dne 29. září 2021 bylo nařízeno předběžné opatření, kterým bylo žalovanému 1) uloženo, aby se zdržel jakéhokoliv nahlížení do e-mailové schránky žalobce A) a jakéhokoliv nakládání s jejím obsahem. Nařízení předběžného opatření na návrh žalobce A) bylo potvrzeno Městským soudem v Praze č.j. 55 Co 361/2021-46 ze dne 1. listopadu 2021. Městský soud v Praze konstatoval, že řešená situace je důsledkem nekorektního či nedbalého jednání obou stran, když je otázkou, proč žalobce, pakliže smlouvu vypovídal, si nezajistil své emaily ve schránce patřící žalované a nepředal jí zbytek týkající se jejích klientů k dalšímu využití. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 8 č.j. 7 Nc 4001/2021-23 ze dne 7. října 2021 bylo nařízeno předběžné opatření, kterým bylo žalovanému 1) uloženo, aby se zdržel jakéhokoliv nahlížení do e-mailové schránky žalobce B) a jakéhokoliv nakládání s jejím obsahem. ]3. Na to reagovali žalovaní ve svém vyjádření k žalobě ze dne 18. prosince 2021 (a svých pozdějších vyjádřeních). Žalovaní s žalobou nesouhlasili a navrhli, aby ji soud v celém rozsahu zamítl. Žalovaný 1) poskytl v souladu se článkem 2.4. smlouvy o trvalé spolupráci oběma žalobcům materiálně technické zabezpečení včetně předmětných e-mailových schránek. Jejich vlastníkem a držitelem byl po celou dobu pouze žalovaný 1), žalobci měli pouze odvozené a časově omezené právo je užívat. Při poskytování služeb svým vlastním klientům (tedy jiným klientům, než klientům žalovaného 1)) a stejně tak pro soukromé účely neměli žalobci dle článku 2.5. smlouvy o spolupráci dovoleno využívat materiálně technické zabezpečení, tj. ani využívat předmětné e-mailové schránky. Žalobci poskytovali právní služby klientům žalovaného 1) v souladu s § 15 odst. 4 zákona o advokacii. Smlouvy o poskytování právních služeb uzavíral s klienty vždy pouze žalovaný 1), jednalo se tedy o klienty žalovaného 1). E-mailová korespondence s klienty je důležitou součástí klientských spisů, které je žalovaný 1) povinen vést. Žalovaný 1) monitorováním nově příchozí e-mailové komunikace v nezbytném rozsahu pouze chránil oprávněné zájmy klientů v rámci prevenční povinnosti předcházet škodám, a taktéž své oprávněné zájmy, když odpovědnost advokáta za škodu způsobenou klientovi je odpovědností objektivní (poskytování právních služeb dle zákona o advokacii a etického kodexu). Nezbytným monitoringem došlé pošty byl do 20. září 2021 pověřen pan , jméno FO, , vykonávající funkci office managera, následně pak od 21. září 2021 žalovaní 2 a 3 z pozice společníků a jednatelů žalované 1. Žalovaní trvají na tom, že monitoring e-mailových zpráv probíhal pouze v nezbytně nutné míře tak, aby jakýkoliv zásah byl minimalizován a aby byla šetřena práva žalobců.4. Žalovaní uvedli, že tvrzení, že procházeli obsah e-mailové komunikace je nepravdivé, komunikaci pouze monitorovali v nezbytně nutné míře (aby bylo zabráněno vzniku škod na straně klientů) a obsah zpráv nečetli. Pouze podle hlaviček nově příchozích e-mailových zpráv zkontrolovali, zda se jedná o e-maily od klientů žalovaného 1) a zda jsou uvedeni i další adresáti spolupracující s žalovaným 1), aby mohlo být zajištěno poskytnutí právních služeb klientům žalovaného 1). Upozorňují také na to, že opatření k monitorování emailových zpráv ve schránkách užívaných žalobci byl žalovaný 1) nucen přijmout v reakci na odmítnutí součinnosti při ukončení spolupráce ze strany žalobců. Žalobci po ukončení spolupráce žalovanému 1) nepředali spisy klientů žalovaného 1), přičemž součástí spisu je i emailová komunikace mezi klienty a advokáty. Archivací obsahu e-mailových zpráv žalovaní pouze plnili povinnosti dle § 25 zákona o advokacii, tedy povinnost vést přiměřenou dokumentaci o poskytování právních služeb. Vzhledem k objektivní odpovědnosti advokátní kanceláře vůči svým klientům, žalovaná pouze chránila své oprávněné zájmy a jednala v rámci své prevenční povinnosti, chránila taktéž zájmy klientů. Žalovaní odmítli také argumentaci srovnáním s postavením zaměstnance, neboť postavení advokáta je odlišné. Žalovaní 2) a 3) pak podle svého vyjádření ze dne 27. září 2022 nejsou pasivně věcně legitimování, neboť jsou jednateli a společníky žalovaného 1), přičemž jejich jednání je nutno přičítat pouze žalovanému 1). Nadto žalobci ani netvrdí, jaká osobnostní práva měla být porušena.5. Mezi stranami bylo nesporné, že oba žalobci působili v rámci žalovaného 1) jako advokáti na základě smluv o trvalé spolupráci (žalobce B) jako společník), že spolupráce byla ze strany obou žalobců ukončena a v návaznosti na to jim žalovaný 1) znemožnil přístup do e-mailových schránek, které jim byly poskytnuty na základě smluv o trvalé spolupráci, a že žalovaný 1) měl přístup k e-mailové komunikaci v předmětných schránkách. Sporné pak bylo především to, do jaké míry procházeli žalovaní obsah jednotlivých e-mailových zpráv, tedy především to, zda četli i obsah zpráv, nebo prováděli pouze nezbytný monitoring za účelem obecné prevenční povinnosti předcházet škodám, které by mohly být způsobeny klientům.6. Soud vyšel ze shodných tvrzení stran ohledně těch skutečností, které mezi nimi byly nesporné. Soud provedl dokazování předloženými listinami a svědeckými výpověďmi svědků , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, , zhodnotil provedené důkazy jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.7. Na základě smluv o trvalé spolupráci poskytl žalovaný 1) žalobcům materiálně technické zabezpečení (zahrnující přístup na internet včetně e-mailových schránek ve tvaru , e-mail, ) pro účely poskytování právních služeb klientům žalovaného 1) (viz. článek 2.4 smlouvy o trvalé spolupráci). Při poskytování právních služeb třetím osobám nesměli žalobci podle článku 2.5 smlouvy o trvalé spolupráci využívat materiálně technické zabezpečení poskytnuté žalovaným 1) a dále byly povinni zajistit, že jejich poskytování právních služeb třetím osobám nebude nijak spojováno s žalovaným 1). V čl. 3. 2 smlouvy o trvalé spolupráci byla sjednána mezi žalovaným 1) a oběma žalobci konkurenční doložka, podle které nesměl žádný z žalobců po dobu 12 měsíců po skončení spolupráce se žalovaným 1)