Stručně: Paragraf 23 zákona o péči o zdraví lidu stanovuje povinnost zdravotnického pracovníka informovat pacienta o zdravotní péči a vyžaduje souhlas pacienta s vyšetřovacími a léčebnými výkony, přičemž definuje i výjimky, kdy souhlas není nutný.
§ 23 Poučení a souhlas nemocného
(1) Zdravotnický pracovník způsobilý k výkonu příslušného zdravotnického povolání informuje pacienta, popřípadě další osoby v souladu s § 67b odst. 12 písm. d), o účelu a povaze poskytované zdravotní péče a každého vyšetřovacího nebo léčebného výkonu, jakož i o jeho důsledcích, alternativách a rizicích. Jestliže to zdravotní stav nebo povaha onemocnění pacienta vyžadují, je zdravotnický pracovník uvedený ve větě první oprávněn sdělit osobám blízkým4b) pacientovi a členům jeho domácnosti,4c) kteří nejsou osobami blízkými, též informace, které jsou pro ně nezbytné k zajištění péče o tohoto pacienta nebo pro ochranu jejich zdraví. V případě, kdy pacient vyslovil podle § 67b odst. 12 písm. d) zákaz poskytování informací, lze informace podle věty druhé sdělovat pouze se souhlasem pacienta. Pro vyslovení souhlasu se použije ustanovení § 67b odst. 12 písm. d) a § 67ba odst. 1 a 2 obdobně.
(2) Vyšetřovací a léčebné výkony se provádějí se souhlasem nemocného, nebo lze-li tento souhlas předpokládat. Odmítá-li nemocný přes náležité vysvětlení potřebnou péči, vyžádá si ošetřující lékař o tom písemné prohlášení (revers).
(3) Je-li neodkladné provedení vyšetřovacího nebo léčebného výkonu nezbytné k záchraně života nebo zdraví dítěte anebo osoby zbavené způsobilosti k právním úkonům a odpírají-li rodiče nebo opatrovník souhlas, je ošetřující lékař oprávněn rozhodnout o provedení výkonu. Toto ustanovení se týká dětí, které nemohou vzhledem k své rozumové vyspělosti posoudit nezbytnost takového výkonu.
(4) Bez souhlasu nemocného je možné provádět vyšetřovací a léčebné výkony, a je-li to podle povahy onemocnění třeba, převzít nemocného i do ústavní péče
a) jde-li o nemoci stanovené zvláštním předpisem, u nichž lze uložit povinné léčení,
b) jestliže osoba jevící známky duševní choroby nebo intoxikace ohrožuje sebe nebo své okolí, anebo
c) není-li možné vzhledem ke zdravotnímu stavu nemocného vyžádat si jeho souhlas a jde o neodkladné výkony nutné k záchraně života či zdraví,
d) jde-li o nosiče.4d)
Paragraf 23 zákona o péči o zdraví lidu stanovuje povinnost zdravotnického pracovníka informovat pacienta o zdravotní péči a vyžaduje souhlas pacienta s vyšetřovacími a léčebnými výkony, přičemž definuje i výjimky, kdy souhlas není nutný.
Co to znamená v praxi
Zdravotnický pracovník musí pacienta poučit o účelu, povaze, důsledcích, alternativách a rizicích poskytované péče a výkonů.
Vyšetření a léčba se provádí se souhlasem pacienta, nebo pokud lze tento souhlas předpokládat.
Pokud pacient odmítne potřebnou péči, musí o tom ošetřující lékař získat písemné prohlášení (revers).
V určitých případech (např. ohrožení života, duševní choroba, nemoci stanovené zvláštním předpisem) lze provést výkony i bez souhlasu pacienta.
Na co si dát pozor
Pacient má právo zakázat sdělování informací osobám blízkým, s výjimkou situací, kdy je nutné zajistit péči o pacienta nebo ochranu zdraví těchto osob, a to i v takovém případě pouze se souhlasem pacienta.
U dětí nebo osob zbavených způsobilosti k právním úkonům může ošetřující lékař rozhodnout o neodkladném výkonu k záchraně života nebo zdraví, i když rodiče nebo opatrovník odmítají souhlas.
Převzetí do ústavní péče bez souhlasu pacienta z důvodů uvedených v odstavci 4 musí být do 24 hodin oznámeno soudu, pokud pacient dodatečně neprojeví souhlas.