12 C 103/2025-69 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá zaplacení 139 471 Kč s příslušenstvím jakožto dluhu ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, uzavřené mezi stranami dne 1. 12. 2022. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalované celkem částku 93 000 Kč. Žalovaná se zavázala žalobkyni vedle jistiny uhradit smluvní úrok ve výši 68,88 % měsíčně. Žalobkyně se rovněž domáhá smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení žalované s úhradou, a to v celkové výši 44 504 Kč. Vedle toho požaduje žalobkyně smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se žalovaná ocitne v prodlení o délce 30 dnů, tedy v celkové výši 1 996 Kč. V souladu s čl. 6.2 smlouvy žalobkyně požaduje dále náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 1 200 Kč. Žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu ze dne 9. 9. 2024.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Soud ve věci zjistil následující skutkový stav:4. Strany spolu uzavřely dne 1. 12. 2022 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované 93 000 Kč. Žalovaná se zavázala jistinu splatit spolu s úrokem ve výši 68,88 % jistiny ročně. Celkové RPSN úvěru bylo sjednáno ve výši 95,38 %. Strany si dále sjednaly ve smlouvě smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení žalované s úhradou. Vedle toho má žalobkyně právo na smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se žalovaná ocitne v prodlení o délce 30 dnů. Žalobkyně má rovněž právo na náhradu nákladů v souvislosti s prodlením s jakoukoli splátkou, a to ve výši 200 Kč při prodlení o délce 15 dnů. Měsíční výše splátky činila 5 905 Kč. (viz návrh na uzavření smlouvy o úvěru na č. l. 28-30 spisu, oznámení o schválení úvěru ze dne 2. 12. 2022 na č. l. 36 spisu, dodatek č. , hodnota, k návrhu smlouvy o úvěru na č. l. 39-40 spisu, doklad o vyplacení úvěru na č. l. 45 spisu, tabulku se splátkovým kalendářem na č. l. 37 spisu, kopii dodejky poštovní zásilky na č. l. 32 spisu). Žalobkyně žalovanou opakovaně vyzývala k plnění. (viz dopis od žalobkyně směrem k žalované nazvaný výzva k zaplacení ze dne 1. 9. 2023 na č. l. 31 spisu, dopis od žalobkyně směrem k žalované ze dne 1. 6. 2023 nazvaný výzva k zaplacení na č. l. 56 spisu, dopis od žalobkyně směrem k žalované ze dne 3. 7. 2023 nazvaný výzva k zaplacení na č. l. 57 spisu, dopis od žalobkyně směrem k žalované ze dne 1. 8. 2023 nazvaný výzva k zaplacení na č. l. 58 spisu). Oznámením ze dne 4. 9. 2023 žalobkyně žalovanou informovala o zesplatnění úvěru. (viz dopis od žalobkyně směrem k žalované ze dne 4. 9. 2020 nazvaný oznámení na č. l. 33 spisu) Žalovaná dosud na dluh plnila do výše 47 935 Kč. (viz tabulku od žalobkyně nazvanou karta klienta na č. l. 34 spisu) Jelikož žalovaná neplnila, zaslala jí žalobkyně předžalobní výzvu ze dne 9. 9. 2023. (viz dopis od žalobkyně směrem k žalované ze dne 9. 9. 2024 nazvaný předžalobní výzva na č. l. 35 spisu, podací arch od , právnická osoba, ze dne 9. 9. 2024 na č. l. 42 spisu)5. Soud provedl i další důkazy, z nichž však nezjistil nic podstatného pro níže uvedené právní posouzení věci. Jde o informace o žalobkyni z výpisu seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu České národní banky na č. l. 41 spisu, tabulku ohledně žalované nazvanou výpis záznamu z registru SOLUS na č. l. 43 spisu, tabulku ohledně žalované výpis z nebankovního registru klientských informací na č. l. 44 spisu, listinu od žalobkyně nazvanou prohlášení klienta, informace pro klienta poskytované zprostředkovatelem úvěru na č. l. 46-47 spisu, kopii občanského průkazu žalované na č. l. 48-49 spisu, potvrzení o provedení transakce od , právnická osoba, . na č. l. 50 spisu, listinu od žalobkyně nazvanou hodnocení klienta na č. l. 51 spisu, listinu od žalobkyně nazvanou předsmluvní formulář na č. l. 52-55 spisu, tabulku nazvanou základní informace o klientovi na č. l. 59 spisu, tabulku nazvanou důkaz o odeslání 1 Kč na č. l. 59 reverz spisu a tabulku nazvanou zaslaná SMS na č. l. 60 spisu.6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:7. Dle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.8. Dle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.9. Po právní stránce soud věc posoudil dle ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (ustanovení o smlouvě o úvěru), a § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, s tím, že dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Soud má za prokázané, že žalobkyně poskytla žalované částku 93 000 Kč. Dle smlouvy měla žalovaná jistinu vrátit spolu s úrokem 68,88 % ročně. RPSN úvěru činilo 95,38 %. Kromě toho si strany sjednaly nezanedbatelnou smluvní pokutu a náhradu nákladů, která byla smluvena v paušalizované výši.10. Výši nákladů úvěru považuje soud v jejich souhrnu (včetně všech výše uvedených smluvních pokut) za nepřiměřenou a v rozporu s dobrými mravy. K otázce přiměřenosti úroků a dalšího příslušenství soud odkazuje např. na rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 8. 4. 2021, č.j. 58 Co 100/2021-126. Dle něj soudní judikatura dovodila již v době před účinností současného občanského zákoníku, že nepřiměřenou, a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. K těmto závěrům dospěl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, přičemž v daném případě si strany sjednaly úrok ve výši 66 % ročně. Ohledně obvyklé míry úrokových sazeb soud odkazuje např. na databázi České národní banky ARAD, z níž vyplývá, že v měsíci prosinec 2022, kdy byla smlouva uzavřena, činila obvyklá roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR 9,66 % p. a. Je tak zřejmé, že žalobkyní požadovaná úroková sazba ve výši 68,88 % ročně a roční procentní sazba nákladů ve výši 95,38 % jsou pak oproti zjištěné běžné úrokové sazbě zcela nepřiměřené, nemluvě o dalších nákladech na straně žalované, které zakládají jednostrannou neodůvodněnou výhodnost smlouvy.11. Soud proto uzavřel, že náklady úvěru sjednané ve smlouvě vysoko přesahují přijatelnou hranici a smlouva o úvěru z tohoto důvodu odporuje dobrým mravům, přičemž rozpor s dobrými mravy má soud za zjevný. Smlouva je tak absolutně neplatná ve smyslu § 588 o. z., přičemž k takové neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu. Pro zřejmou neplatnost smlouvy o úvěru se soud nezabýval otázkou úvěruschopnosti žalované.12. Žalovaná dosud plnila na svůj dluh do výše 47 935 Kč, přičemž úvěr byl sjednán ve výši 93 000 Kč. Z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru tak má žalobkyně právo na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 o. z., jehož výše činí 45 065 Kč.13. S ohledem na výše uvedené soud uložil žalované odpovídající povinnost výrokem I. tohoto rozsudku. Žalovaná měla bezdůvodné obohacení vydat bez zbytečného odkladu poté, co věřitel plnění požadoval (§ 1958 odst. 2 o. z.). Počínaje následujícím dnem se žalovaná ocitla s vydáním bezdůvodného obohacení v prodlení, čímž žalobkyni vznikl nárok na zákonný úrok z prodlení z částky 45 065 Kč od 17. 9. 2024 do zaplacení ve smyslu § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývající části se žaloba zamítá.14. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Předmětem řízení byla částka 139 471 Kč. Žalobkyni bylo v řízení vyhověno v částce 45 065 a nevyhověno v částce 94 406 Kč, tedy rozdíl úspěchu a neúspěchu žalobkyně představuje částka 49 341 Kč, což je po zaokrouhlení 35,38 % předmětu řízení.15. Ve věci tedy byla převážně úspěšná žalovaná, které však v řízení dosud žádné náklady nevznikly. Soud proto právo na jejich náhradu nepřiznal žádnému z účastníků.16. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.