26 C 83/2025-39 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá zaplacení 44 788,22 Kč s příslušenstvím jakožto dluhu ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, uzavřené mezi žalovaným a , právnická osoba, , IČ , IČO, , (dále jako „, Anonymizováno, “) dne 8. 9. 2022. Na základě této smlouvy poskytla , Anonymizováno, žalovanému částku 25 000 Kč v hotovosti, žalovaný se zavázal za to zaplatit tuto částku a dále částku 30 809 Kč, která představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 24 103 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 14,75 % ročně a částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 5 206 Kč. Žalovaný na svůj dluh splatil celkem 10 000 Kč. Ke dni 27. 1. 2025, kdy , Anonymizováno, učinil vyčíslení, dlužná jistina činila 21 086,43 Kč a dlužný poplatek částku 23 701,79 Kč.2. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené s , Anonymizováno, dne 27. 1. 2025.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.4. Soud ve věci rozhodl po splnění podmínek § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání.5. Soud ve věci zjistil následující skutkový stav:Žalovaný a , Anonymizováno, spolu uzavřeli dne 8. 9. 2022 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě , Anonymizováno, poskytla žalovanému 25 000 Kč v hotovosti a žalovaný se zavázal jistinu splatit spolu se spotřebitelským poplatkem v částce 30 809 Kč, který je tvořen úrokem ve výši 24 103 Kč, částka za zpracování spotřebitelského úvěru 1 500 Kč, částkou za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 5 206 Kč. Celková dlužná částka (jistina + poplatek + pojistné) činí 55 818 Kč, které se žalovaný zavázal splatit. Výše měsíční splátky činí 2 658 Kč, celkem se žalovaný zavázal dlužnou částku splácet v 21 měsíčních splátkách, poslední splátka byla stanovena na 8. 6. 2024. Procentuální úvěrová sazba byla stanovena ve výši 86 %. Celkové RPSN úvěru bylo ve výši 139,47 %. (viz úvěrovou smlouvu č. , hodnota, ) Pro případ prodlení žalované si strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, poplatek 300 kč za každou upomínku zaslanou žalované a paušální poplatek 1 000 Kč za předání pohledávky internímu vymáhání , Anonymizováno, . (viz odst. 6 úvěrové smlouvy) Žalovaná splatila na svůj dluh celkem částku ve výši 5 000 Kč. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené s , Anonymizováno, 27. 1. 2025. (viz smlouvu o postoupení pohledávek). Postoupení bylo žalovanému oznámeno (oznámení o postoupení pohledávky ze dne 27. 1. 2025). Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu dne 16. 4. 2025 (viz výzva k plnění ze dne 16. 4. 2025 a podací lístek zásilky z totožného dne). V řízení se neprokázalo, že by žalovaný na svůj dluh něčeho dalšího plnil.6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:7. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.8. Dle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.9. Po právní stránce soud věc posoudil dle ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (ustanovení o smlouvě o úvěru), a § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, s tím, že dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Soud má za prokázané, že , Anonymizováno, poskytl žalovanému částku 25 000 Kč. Dle smlouvy měl žalovaný uhradit celkem 55 818 Kč, přičemž tato částka byla nad rámec jistiny tvořena poplatky ve výši 30 808 Kč a úrokem ve výši 86 % ročně z jistiny úvěru. Pro případ prodlení žalované mohl , Anonymizováno, požadovat smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky až do zaplacení a náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 300 Kč za každou upomínku zaslanou žalovanému a 1 000 Kč za předání pohledávky za žalovaným na interní oddělení , Anonymizováno, . Výši nákladů úvěru považuje soud v jejich souhrnu za nepřiměřené a v rozporu s dobrými mravy. K otázce přiměřenosti úroků a dalšího příslušenství soud odkazuje např. na rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 8. 4. 2021, č.j. 58 Co 100/2021-126. Dle něj soudní judikatura dovodila již v době před účinností současného občanského zákoníku, že nepřiměřenou, a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. K těmto závěrům dospěl rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, přičemž v daném případě si strany sjednaly úrok ve výši 86 %, což spolu s celkovými náklady úvěru a smluvní pokutou je v rozporu s dobrými mravy. Soud smlouvu o úvěru posuzoval jako celek bez ohledu na to, že žalobkyně požaduje jen část své pohledávky.10. Soud proto uzavřel, že náklady úvěru sjednané ve smlouvě vysoko přesahují přijatelnou hranici a smlouva o úvěru z tohoto důvodu odporuje dobrým mravům, přičemž rozpor s dobrými mravy má soud za zjevný. Smlouva je tak absolutně neplatná ve smyslu § 588 o. z., přičemž k takové neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu. Pro zřejmou neplatnost smlouvy o úvěru se soud nezabýval otázkou úvěruschopnosti žalované. Žalovaný na svůj dluh ve výši 25 000 Kč uhradila 10 000 Kč. Z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru tak má žalobkyně právo na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 o. z., jehož výše činí 15 000 Kč.11. S ohledem na výše uvedené soud uložil žalovanému odpovídající povinnost výrokem I. tohoto rozsudku. Žalovaný měl bezdůvodné obohacení vydat bez zbytečného odkladu poté, co věřitel plnění požadoval (§ 1958 odst. 2 o. z.), přičemž s ohledem na výši plnění soud považoval za tomu odpovídající lhůtu 15 dnů. Výzva k plnění byla zaslána dne 16. 4. 2025, má se tedy za to, že byla žalovanému doručena dne 22. 4. 2025. (§ 573 o. z.). Nejpozději tedy měla žalovaná plnit dne 22. 4. 2025. Počínaje následujícím dnem 25. 4. 2025 se ocitl s vydáním bezdůvodného obohacení v prodlení, čímž žalobkyni vznikl nárok na zákonný úrok z prodlení z částky 15 000 Kč od 2024 do zaplacení ve smyslu § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývající části soud žalobu zamítl.12. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Předmětem řízení byla částka 44 788,22 Kč. Žalovaný byl v řízení úspěšný v částce 29 788 Kč a neúspěšný v částce 15 000 Kč, zůstal však během řízení zcela neaktivní, proto mu žádné náklady řízení nevznikly.13. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.