27 C 170/2025-70 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobkyně tvrdila, že dne 24. 11. 2024 uzavřela se žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Na základě této smlouvy žalobkyně vyplatila žalované 25 500 Kč. Žalovaná nesplácela úvěr řádně a včas, a proto žalobkyně dne 21. 3. 2025 zesplatnila. Žalovaná přes výzvy na jistinu nic neuhradila. Žalobkyně proto navrhla, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni 25 500 Kč (jistina úvěru) se zákonným úrokem z prodlení z částky 25 500 Kč od 5. 4. 2025 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 000 Kč.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.3. Soud má za prokázány následující skutečnosti.4. Dne 24. 11. 2024 spolu žalobkyně se žalovanou uzavřely smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Uzavření smlouvy, jakož i její obsah, prokazuje kopie „Smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, “ ze dne 24. 11. 2024, kopie listiny „Předsmluvní informace“ ze dne 24. 11. 2024 a kopie listiny „Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru“.5. Dne 25. 11. 2024 žalovaná převedla z účtu č. , č. účtu, tzv. verifikační poplatek ve výši 1 Kč na účet žalobkyně č. , č. účtu, . Prokazuje to kopie „Detailu pohybu – Okamžitá příchozí platba“ s datem tisku 13. 12. 2024 a kopie „Smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, “ ze dne 24. 11. 2024.6. Dne 25. 11. 2024 žalobkyně na účet žalované č. , č. účtu, převedla 25 500 Kč. Prokazuje to kopie „Detailu pohybu – Bezhotovostní platba“ s datem tisku 13. 12. 2024 a kopie „Smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, “ ze dne 24. 11. 2024.7. Dne 21. 3. 2025 zástupce žalobkyně zaslal žalované předžalobní výzvu, ve které oznámil žalované zesplatnění úvěru a zároveň vyzval žalovanou k úhradě dluhu ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, ve výši 48 047,10 Kč (25 500 Kč neuhrazená jistina úvěru, 16 287,10 Kč kapitalizovaný smluvní úrok, 1 000 Kč náklady za upomínky a 5 260 Kč náklady právního zastoupení). Prokazuje to kopie dopisu ze dne 21. 3. 2025 („Předžalobní výzva, zesplatnění úvěru, oznámení o převzetí pr. zastoupení“) a kopie „Podacího lístku - DopisOnline“ s datem podání 21. 3. 2025.8. Soud nemá za prokázáno, že žalobkyně před uzavřením smlouvy s odbornou péčí zkoumala schopnost žalované splácet úvěr, protože žalobkyně přes výzvu v usnesení ze dne 16. 7. 2025 č. j. 27 C 170/2025-30 k prokázání této skutečnosti nepředložila žádný relevantní důkaz.9. Žalobkyně tvrdila, že postupovala v souladu se zákonnými i smluvními ustanoveními, přičemž vycházela z porovnání příjmů a výdajů žalované a způsobu plnění dosavadních dluhů. Žalobkyně si od žalované pro účely posouzení úvěruschopnosti vyžádala kopii občanského průkazu, druhý doklad totožnosti (zdravotní průkaz), kompletní výpis z bankovního účtu žalované za poslední tři měsíce. Žalobkyně také uvedla, že využívá služeb dvou externích společností (, právnická osoba, . a , právnická osoba, .), které se specializují na analýzu úvěruschopnosti. Žalobkyně dále tvrdila, že posoudila úvěruschopnost žalované také výpisem z insolvenčního rejstříku, výpisem z databáze odcizených dokladů, výpisem z centrální evidence exekucí a výpisem z registru SOLUS.10. Tyto skutečnosti žalobkyně prokazovala kopiemi následujících listin „Příloha č. , hodnota, – posouzení úvěruschopnosti spotřebitele“, „Datový výstup z , Anonymizováno, Info , Anonymizováno, “ s datem 24. 11. 2024, „, adresa, zpracování osobních údajů“ ze dne 23. 11. 2024 „Souhlas se zpracováním osobních údajů“ ze dne 24. 11. 2024, kopií občanského a zdravotního průkazu žalované.11. Podle „Přílohy č. , hodnota, – posouzení úvěruschopnosti spotřebitele“ (dále jen „Příloha č. , hodnota, “) měl „finanční zůstatek Spotřebitele“ činit 10 562 Kč s tím, že žalobkyně vycházela z průměrného příjmu žalované 22 000 Kč, z nákladů na bydlení ve výši 6 000 Kč, z nákladů domácnosti ve výši 3 040 Kč a z „finančních závazků“ ve výši 1 898 Kč; podkladem pro zjištění údajů bylo prohlášení žalované, výpisy z bankovního účtu žalované a výsledky lustrací žalované.12. Podle uvedené přílohy žalobkyně nezjišťovala individuální výdaje žalované. Náklady na bydlení, které mělo být v , adresa, , ve výši 6 000 Kč, jsou značně podhodnocené. Totéž platí pro jiné výdaje, jako např. na stravu, ošacení, dopravu atd. a případné mimořádné výdaje (žalovaná uvedla 500 Kč, žalobkyně vycházela z 3 040 Kč).13. Žalobkyně ani netvrdila, že by si od žalované vyžádala např. smlouvu o nájmu, která by mohla na první pohled nízké náklady na bydlení objasnit. Žalobkyně nadto nedoložila, že by měla k dispozici jakékoli doklady o příjmech žalované či výpisy z účtu. Na uvedeném nic nemění tvrzení, že využívá služeb dvou externích společností, popř. výstupy od těchto společností.14. Žalobkyně neprokázala, že by údaje o poměrech žalované, které jsou uvedeny v příloze č. , hodnota, , nějak ověřovala. Žalobkyně nesprávně posoudila náklady na bydlení, potraviny a další zboží, nemohla proto být bez důvodných pochybností o schopnosti žalované splácet úvěr.15. Jde-li o lustrace žalované v databázích, tak „Příloha č. , hodnota, “ ani „Datový výstup z , Anonymizováno, Info , Anonymizováno, “ nic neprokazují, protože z těchto listin nelze zjistit, zda skutečně k ověření v databázích došlo. I kdyby však před uzavřením smlouvy žalobkyně lustrovala žalovanou s negativním výsledkem v registru SOLUS, v insolvenčním rejstříku, centrální evidenci exekucí či v evidenci neplatných dokladů, tak to není bez dalšího, zejména bez řádného ověřování příjmů a výdajů, dostatečné.16. Evidence neplatných dokladů je pro posouzení úvěruschopnosti nevýznamná, protože nevypovídá nic o poměrech žalované (může být významná pro zjištěná identity osoby uzavírající smlouvu). Toto obdobně platí o kopii občanského průkazu či zdravotního průkazu. Lustrace v SOLUS nebo v insolvenčním rejstříku sama o sobě není dostatečná, neboť bez dalšího nepodává spolehlivý obraz o poměrech žalované v době před uzavřením smlouvy.17. Z výše uvedených zjištění soud došel k závěru, že žalobkyně nezkoumala a neposuzovala řádně úvěruschopnost žalované. Především žalobkyně řádně nezjišťovala, natož aby ověřovala, individuální výdaje žalované. Bez znalosti a položek na výdajové stránce je řádné posouzení úvěruschopnosti vyloučeno.18. Ty údaje, které zjistila, žalobkyně neověřovala. Ověření deklarovaných údajů je předpokladem pro řádné posouzení úvěruschopnosti. Údaje o nákladech na bydlení jsou nevěrohodné. Lustrace v databázi SOLUS či v insolvenčním rejstříku není dostatečně prokázána. V důsledku těchto nedostatků žalobkyně objektivně nemohla úvěruschopnost žalované řádně vyhodnotit.19. Soud pro úplnost dodává, že je mu z vlastní činnosti známo, že žalovaná poměrně krátce (6. 4. 2024 a 23. 8. 2024) před uzavřením smlouvy o úvěru uzavřela smlouvy o úvěru s jinými subjekty, které byly, popř. jsou předmětem jiných řízení (sp. zn. 10 C 182/2024, 33 C 97/2025).20. Nehledě na shora uvedené by soud předmětnou smlouvu o úvěru posoudil jako neplatnou rovněž pro rozpor s dobrými mravy, a to pro úrok ve výši 240 % ročně a ujednání způsobu splácení úvěru (čl. 5. 1. smlouvy o úvěru). K otázce přiměřenosti úroků soud odkazuje zejména na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004.21. Soud také zjistil, že v souvislosti s předmětnou smlouvou o úvěru podala , Anonymizováno, E-, Anonymizováno, a.s. proti žalované žalobu na zaplacení určitých služeb, které úzce souvisejí s předmětnou smlouvou o úvěru (zjištěno z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu v řízení sp. zn. 29 C 63/2025). Smlouva o poskytnutí služby, o kterou , Anonymizováno, E-, Anonymizováno, a.s. opírá uplatněný nárok, byla totiž údajně uzavřena konkludentně vyplněním údajů ze strany žalované do on-line poptávkového formuláře a kliknutím na tlačítko „Odeslat“. Šlo o součást mechanismu, na základě které žalobkyně poskytla žalované předmětný úvěr. Nelze při tom přehlédnout, že , Anonymizováno, E-, Anonymizováno, je se žalobkyní personálně značně provázána. Jejím jediným akcionářem je , právnická osoba, , jejímž jediným akcionářem je nynější zástupce žalobkyně. , právnická osoba, je také jediným akcionářem žalobkyně.22. Z dalších provedených důkazů soud nic dalšího rozhodného pro rozhodnutí ve věci nezjistil.23. Věrohodnost provedených listinných důkazů nebyla ničím zpochybněna. Soud má proto tyto důkazy za zákonné a jejich obsah za pravdivý.24. Soud došel k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně, aniž by posuzovala úvěruschopnost žalované, uzavřela se žalovanou smlouvu o úvěru, přičemž na základě této smlouvy poskytla žalované úvěr. Dne 25. 11. 2024 žalobkyně převedla na účet žalované částku 25 500 Kč. Dne 21. 3. 2025 zástupce žalobkyně zaslal žalované předžalobní výzvu, ve které oznámil žalované zesplatnění úvěru a zároveň vyzval žalovanou k úhradě dluhu ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, .25. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 2390 a násl. o.z., neboť žalobkyně uplatňovala nároky ze smlouvy o úvěru. Smlouva o ú