36 C 62/2025-90 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobkyně se na žalované domáhala zaplacení pohledávky ve výši 53 740 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 53 740 Kč ve výši 14,75% ročně od 25.04.2024 do zaplacení, pohledávky ve výši 19 060,30 Kč, úroku ve výši 68,32 % p.a z částky 43 717,37 Kč od 25.04.2024 do 18.05.2024 ve výši 1 911,60 Kč, úroku ve výši 14,75 % p.a z částky 43 717,37 Kč od 19.05.2024 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 25.04.2024 dosáhne částky 128 131 Kč.2. V návrhu uvedla, že mezi ní, jako věřitelem a žalovanou, jako klientem, byla uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , kterou žalovaná podepsala dne 20.10.2023 a na základě které byl žalované poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 45 000 Kč. K vyplacení úvěru žalované došlo dne 20.10.2023. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 68,32 % p.a. splácet ve 36měsíčních splátkách ve výši po 3 380 Kč (když ve splátkách byla zahrnuta také úhrada za pojištění) splatných vždy k 18. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem listopad 2023, to vše dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení žalobkyně o schválení úvěru. Úvěrová smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, resp. emailové komunikace. Žalovaná úvěrovou smlouvu podepsala svým jménem, příjmením a doplněním jedinečného kódu, který jí byl za tímto účelem ze strany žalobkyně předem poskytnut. Součástí všech splátek byla vedle splátky jistiny úvěru a úroku za poskytnutí úvěru, i měsíční úhrada za pojištění schopnosti žalovaného splácet úvěr ve výši 414 Kč. Žalovaná při podpisu smlouvy podepsala zároveň přihlášku do skupinového pojištění schopnosti splácet úvěry.3. Žalobkyně žalované oznámila schválení úvěru Oznámením o schválení úvěru, ve kterém byly uvedeny základní parametry poskytovaného úvěru a jehož přílohu tvořil i splátkový kalendář. Oznámení o schválení úvěru bylo žalované zasláno na dodejku.4. Schopnost žalované řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalované, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů. Bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Dále byla ověřena úvěrová historie žalované v NRKI (Nebankovní registr klientských informací). Na základě výše uvedených údajů, včetně informací z dotazovaných registrů, jakož i na základě provedeného tzv. scoringu klienta (interní matematický model založený na bodovém hodnocení dlužníka), bylo rozhodnuto o možnosti poskytnutí požadovaného úvěru. Z důvodu vyloučení možných komplikací znemožňující řádné čerpání a následné splácení úvěru, bylo dále prověřeno, že žalovaná nebyla v době žádosti evidován v insolvenčním rejstříku, žalovaná neměla u žalobkyně předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti žalované nebyl evidován jako neplatný, zaměstnavatel žalované nebyl evidován v insolvenčním rejstříku a obchodník, jednající s žalovanou, doporučil úvěr ke schválení. Žalovaná však neplnila řádně podmínky smlouvy a ocitla se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru.5. V důsledku prodlení žalované následně došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru, a to v souladu s bodem , hodnota, smlouvy, podle kterého platí, že pokud se žalovaná ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o délce 65 dnů, dochází tímto dnem bez dalšího k zesplatnění celého úvěru. K datu 23.4.2024 tak došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Podle bodu , hodnota, smlouvy se pak ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru, s tím, že tuto novou jistinu ve výši celkem 51 100,96 Kč byla žalovaná povinna uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. Dále bylo sjednáno, že žalobkyně je oprávněna požadovat, aby jí žalovaná v případě prodlení s hrazením nové jistiny úvěru platila úroky z prodlení v zákonné výši z celé této nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení. Před zesplatněním úvěru byla přitom žalovaná vyzvána k úhradě dané dlužné splátky a byla jí poskytnuta k tomu lhůta alespoň 30 dnů. V bodě , hodnota, smlouvy bylo dále sjednáno, že jestliže žalovaná po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká jí povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. V daném případě ode dne 25.4.2023, až do jejího úplného zaplacení. V bodě , hodnota, smlouvy bylo sjednáno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru, s tím, že tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady.6. Soud doručil jak žalobu, tak předvolání na ústní jednání, které se konalo dne 25. 9. 2025, žalované do vlastních rukou, nejméně deset dnů předem, náhradním způsobem. Žalovaná zůstala po celou dobu řízení nekontaktní a na ústní jednání se nedostavila. Soud žalobu věcně projednal v nepřítomnosti žalované v souladu s ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. Náhledem do insolvenčního rejstříku soud zjistil, že ke dni konání ústního jednání ve věci nebylo vůči žalované zahájeno insolvenční řízení ani nebylo rozhodnuto o úpadku žalované.7. Soud dospěl k následujícím závěrům o skutkovém stavu, který je zřejmý z obsahu spisu a provedeného dokazování. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 17. 4. 2023 (na č.l. 8) plyne, že žalobkyně poskytla žalované částku 45 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit a zaplatit dále úrok podle zápůjční úrokové sazby 68,32 % p.a. (ročně), v 36měsíčních splátkách po 3 380 Kč. Dle smlouvy činí úroková sazba 68,32 % p.a. (ročně) a RPSN činí 94,33 %. Celková částka, kterou měla žalovaná podle úvěrové smlouvy zaplatit (kromě úhrady za pojištění) činila 106 776 Kč. Předžalobní výzvou k plnění ze dne 6. 9. 2024, ve které žalobkyně stanovila lhůtu k plnění 15 dnů od odeslání výzvy, vyzvala žalobkyně žalovanou k zaplacení dlužné částky, výzva byla odeslána dne 6. 9. 2024, jak plyne z podacího archu , právnická osoba, na č.l. 17. Pokud se týká posouzení schopnosti žalované splácet úvěr, žalobkyně se spolehla pouze na žalovanou doložený výpis z jejího bankovního účtu, ze kterého jsou patrné toliko 4 částky připsané v měsících červenec až říjen 2023 na účet žalované z titulu mzdy od zaměstnavatele, a to v částce 25 867 Kč za červenec 2023, v částce 27 728 Kč za srpen 2023, v částce 25 208 Kč za září 2023 a v částce 30 812 Kč za říjen 2023. V ostatním se žalobkyně spolehla pouze na informace sdělené žalovanou, které prověřila pouze povrchně z veřejně dostupných zdrojů. Žalobkyně vůbec nezkoumala výdajovou stránku žalované za poslední tři měsíce, např. požadavkem na doložení výpisů z účtu žalované za období bezprostředně předcházející poskytnutí úvěru.8. Po právní stránce soud věc posoudil dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (ustanovení o smlouvě o úvěru) a podle zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Soud má ze smlouvy za prokázané, že žalobkyně poskytla žalované dne 20. 10. 2023 částku 45 000 Kč (prokázáno výpisem z účtu žalobkyně za měsíc říjen 2023 na č.l. 73). Dle smlouvy měla žalovaná žalobkyni uhradit celkem 106 776 Kč, úroková sazba činí 68,32 % p.a. (ročně) a RPSN činí 94,33 %. Výši těchto úroků a dalších poplatků, které nejsou ve smlouvě blíže definovány (avšak RPSN oproti úrokové sazbě navyšují) a není tedy zřejmé, za jaké protiplnění mají být hrazeny, zahrnutých v RPSN považuje soud v jejich souhrnu za nepřiměřenou a rozpornou s dobrými mravy. Kromě toho, ani úroková sazba ani RPSN nezahrnuje další poplatky za pojištění, které činí měsíčně částku 414 Kč, tj. 12,24 % ze splátky úvěru před navýšením o úhradu za pojištění, které celkové náklady žalovaného na úvěr ještě více navyšují. Soud má za to, že výše poplatků neodpovídá sjednanému protiplnění a pravým účelem je pouze navýšit zisk žalobkyně. Jedná se o další, skryté úročení, když samotná úroková sazba je sama o sobě nepřiměřeně vysoká, avšak je nesrovnatelně nižší než výsledné skutečné náklady úvěru – RPSN. K otázce přiměřenosti úroků a dalšího příslušenství soud odkazuje např. na rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 8. 4. 2021, č.j. 58 Co 100/2021-126. Dle něj soudní judikatura dovodila již v době před účinností současného občanského zákoníku, že nepřiměřenou, a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. K těmto závěrům dospěl rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, přičemž v daném případě, kdy byl sje