36 C 79/2025-27 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou zdejšímu soudu dne 31. 3. 2025 domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 36 282,25 Kč představující smluvní pokutu se zákonným úrokem z prodlení s odůvodněním, že , právnická osoba, . IČ: 492 409 01 (dále jen „předchůdkyně“) uzavřela dne 14. 6. 2021 s žalovaným úvěrovou smlouvu č. 11/05074/21/1/01, na základě která předchůdkyně žalovanému poskytla úvěr ve výši 2 000 000 Kč. Za účelem zajištění pohledávky byla mezi předchůdkyní a žalovaným uzavřena zástavní smlouva k nemovitým věcem č. 111/05074/21/2/01 s předmětem zajištění-pozemek , adresa, (dále jen „nemovitost“). Žalovaný úvěr řádně a včas nesplácel, proto předchůdkyně přistoupila k prohlášení úvěru za splatný a žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu s upozorněním, že jinak bude pohledávka vymáhaná cestou realizace zástavního práva. Pohledávka předchůdkyně byla na žalobkyni postoupena dne 25. 9. 2024 na základě smlouvy o postoupení pohledávky, žalovaný byl o postoupení pohledávky vyrozuměn dne 11. 10. 2024. Žalovaný porušil smluvní podmínky, když žalobkyni bez zbytečného odkladu neinformoval o skutečnosti, že na nemovitost byl zaspán exekuční příkaz k prodeji nemovitých věcí ze dne 13. 1. 2024, a proto žalobkyně přistoupila k naúčtování smluvní pokuty v žalované výši. Žalovaný ničeho neuhradil, a to ani na základě předžalobní upomínky ze dne 17. 3. 2025.2. Žalovaný se k věci nijak nevyjádřil.3. Soud ve věci rozhodl podle § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, přičemž účastníci s tímto postupem výslovně souhlasili, případně se k němu na výzvu soudu nevyjádřili, a jejich souhlas se tak předpokládal podle § 101 odst. 4 o. s. ř.4. Soud dospěl k následujícím závěrům o skutkovém stavu. Předchůdkyně a žalovaný uzavřeli dne 14. 6. 2021 úvěrovou smlouvu, na základě které se předchůdkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 2 000 000 Kč a žalovaný se zavázal k jeho splácení (prokázáno úvěrovou smlouvou č. 11/05074/21/1/01). Strany si ujednaly, že pohledávka bude zajištěna zástavním právem k nemovitosti. Žalovaný prohlásil, že neprobíhá ani podle jeho vědomí nehrozí exekuční nebo jiné řízení týkající se jeho majetku, které by mohlo, byť jen potenciálně, bránit v plnění jeho povinností podle zástavní smlouvy nebo které by mohlo znemožnit či ztížit výkon práv založených zástavní smlouvou. Žalovaný se zavázal bez zbytečného odkladu informovat předchůdkyni, přestane-li být některé prohlášení učiněné v zástavní smlouvě pravdivé. Pro případ porušení zástavní smlouvy ze strany žalovaného bylo ujednáno, že předchůdkyně má právo požadovat smluvní pokutu až do výše 2 % z nesplacené jistiny (prokázáno zástavní smlouvou č. 11/05074/21/2/01). Předchůdkyně prohlásila úvěr za splatný a žalovaného vyzvala k úhradě dluhu s upozorněním, že jinak bude pohledávka vymáhaná cestou realizace zástavního práva, nesplacená jistina činila částku ve výši 1 876 611, 99 Kč (prokázáno výzvou ke splacení úvěru ze dne 19. 7. 2024). Aktivní legitimace žalobkyně je prokázána na základě smlouvy o postoupení pohledávky (smlouva ze dne 25. 9. 2024). Žalovaný byl žalobkyní vyzván k úhradě smluvní pokuty nejpozději do 12. 12. 2024. Právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dluhu před podáním žaloby (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne 17. 3. 2025 a podacím archem).5. Po právní stránce soud věc posoudil dle ustanovení o smluvní pokutě § 2048 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), dle kterého ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel (žalobkyně) požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Žalovaný porušil svou smluvní povinnost, když žalobkyni bez zbytečného odkladu neinformoval o tom, že u něj probíhá exekuce na nemovitost, která byla předmětem zástavy. Žalobkyni tak vznikl nárok na zaplacení smluvní pokuty uplatněný žalobou v plné výši.6. Soud proto žalobu shledal důvodnou a v celém rozsahu jí vyhověl včetně požadovaného příslušenství.7. O úroku z prodlení soud rozhodl podle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů.8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 12 450,90 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 452 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu účinného od 1. 1. 2025, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 36 282,25 Kč sestávající z částky 2 580 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 9 090 Kč ve výši 1 908,90 Kč.9. Dle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.10. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.