36 C 96/2025-167 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobkyně se na žalované domáhala zaplacení částky 93 836,91 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 96 520,9 Kč od 5.6.2025 do zaplacení ve výši 12 % ročně, kapitalizovaného úroku ve výši 2 683,99 Kč od 16.4.2025 do 21.5.2025 a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 800 Kč.2. V návrhu uvedla, že dne , datum, uzavřela s žalovanou smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, (dále jen „smlouva o úvěru“), kterou se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 120 000 Kč. Smlouva o úvěru byla sjednána elektronicky prostřednictvím klientské zóny. Úroky úvěru měly být hrazeny v měsíčních splátkách 5 191 Kč vždy k 15. dni každého příslušného kalendářního měsíce. Žalovaná však nedodržela splátkový kalendář a dostala se do prodlení se splátkou, jež byla splatná dne 15. 4. 2025 a jež žalovaná neuhradila ani přes několik písemně zaslaných upomínek. Žalobkyni nezbylo, než přistoupit k zesplatnění úvěru. Žalobkyně uvedla, že před uzavření smlouvy o úvěru došlo z její strany k řádnému posouzení úvěruschopnosti, kdy k prokázání této skutečnosti odkázala na přílohu smlouvy o úvěru, kde je uveden detailní rozbor posouzení úvěruschopnosti prokazující splnění této zákonné povinnosti žalobkyně.3. Žalovaná žalobkyní uplatněný nárok popřela co do důvodu i výše. Uvedla, že dne , datum, skutečně s žalobkyní uzavřela smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, , na základě které jí byl poskytnut úvěr ve výši 120 000 Kč. Částka ve výši 70 046 Kč byla však vyplacena ve prospěch žalobkyně na úhradu předchozího úvěru č. , hodnota, , který čerpala u žalobkyně již v minulosti. Částku ve výši 12 000 Kč si žalobkyně ponechala na své náklady nejasně specifikované ve smlouvě (viz čl. 4.8) a pouze částka ve výši 37 954 Kč byla vyplacena na číslo jejího účtu. Uvedla, že v rámci smlouvy byla nucena si sjednat doplňkové služby „Podpora“ a Inkasní služby, celkem tedy v případě řádného splácení bez uplatnění případných sankčních mechanismů za nedodržení smlouvy měla uhradit částku ve výši 254 376 Kč. Uvedla, že na tuto smlouvu uhradila celkem 167 730 Kč, přičemž v době sjednání smlouvy nedokázala správně vyhodnotit svoje možnosti a ani podmínky složitě konstruované smlouvy. Na rizika spojená s plněním smluvních závazků nebyla při uzavírání smlouvy upozorněna. Podle žalované zcela selhalo odborné posouzení její úvěruschopnosti a úvěrová smlouva je tedy absolutně neplatná. Tato neplatnost je dána vedle nedostatku právního jednání samotného, hrubým rozporem parametrů úvěrové smlouvy s dobrými mravy, a nesplněním povinnosti věřitele (žalobkyně) posoudit s odbornou péčí úvěruschopnost dlužníka (žalované).4. Žalovaná vzájemným návrhem uplatnila vůči žalobkyni nárok na zaplacení částky 59 730 Kč z titulu bezdůvodného obohacení, neboť o tuto částku přeplatila částku jí poskytnutou. Uvedla, že uvedenou smlouvu jí žalobkyně poskytla částku ve výši 108 000 Kč (120 000 Kč bez blíže nespecifikovaných nákladů žalobkyně ve výši 12 000 Kč), zatímco ona na smlouvu uhradila částku ve výši 167 730 Kč. Rozdíl činí jí požadovanou částku 59 730 Kč.5. Soud dospěl k následujícím závěrům o skutkovém stavu, který je zřejmý z obsahu spisu a provedeného dokazování. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, (na č.l. 13) plyne, že žalobkyně poskytla žalované částku 120 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit a zaplatit dále úrok podle zápůjční úrokové sazby 29 % p.a. (ročně), v 72měsíčních splátkách po 3 533 Kč. Dle smlouvy činí úroková sazba 29 % p.a. (ročně) a RPSN činí 39,84 %. Celková částka, kterou měla žalovaná podle úvěrové smlouvy zaplatit činila 254 376 Kč. Z celkové částky 120 000 Kč dle smlouvy o spotřebitelském úvěru byla částka 70 046 Kč vyplacena ve prospěch věřitele žalované, kterým je sama žalobkyně (čl. IV. odst. 4.3. smlouvy o spotřebitelském úvěru a detail pohybu – platba převodem uvnitř banky na č.l. 29), částka ve výši 12 000 Kč byla započtena na náklady žalobkyně specifikované v čl. VIII. odst. 4. 8. smlouvy o spotřebitelském úvěru) a pouze částka 37 954 Kč byla vyplacena žalované (čl. IV. odst. 4.3. smlouvy o spotřebitelském úvěru a detail pohybu – bezhotovostní platba na č.l. 28). Předžalobní výzvou k plnění ze dne 21. 5. 2025 (na č.l. 31) vyzvala žalobkyně žalovanou k zaplacení dlužné částky 108 260 Kč.6. Pokud se týká posouzení schopnosti žalované splácet úvěr, žalobkyně se spolehla pouze na žalovanou doložené výplatní pásky od zaměstnavatele, kterým však byla společnost vlastněná žalovanou , právnická osoba, , podle kterých sice žalovaná dosahovala vysokých příjmů (za měsíc prosinec 2020 k vyplacení v hotovosti částka 86 155 Kč, za měsíc leden 2021 k vyplacení v hotovosti částka 92 600 Kč a za měsíc únor 2021 k vyplacení v hotovosti částka 92 600 Kč), avšak podle pokladních výdajových dokladů byla mzda vyplácena výlučně v hotovosti (výplatní pásky a pokladní výdajové doklady za měsíce prosinec 2020, leden 2021 a únor 2021 na č.l. 45 až 46). Vyplácení takto vysokých příjmů v hotovosti ze společnosti plně ovládanou žalovanou mělo v žalobkyni vzbudit pochybnosti o jejím schopnosti řádně úvěr splatit s ohledem na žalovanou doložené výpisy z jejího bankovního účtu u , právnická osoba, za období prosince 2020 až února 2021 (na č.l. 42, na č.l. 49 a na č.l. 50), ze kterých je patrné, že v každém doloženém měsíci byl počáteční zůstatek na účtu žalované zhruba shodný jako konečný zůstatek a tedy je zřejmé, že žalovaná na doloženém účtu neměla žádnou rezervu na splácení úvěru, taktéž bylo zřejmé, že již splácí na jiný úvěr měsíčně částku 7 622,76 Kč. Neschopnost žalované poskytnutý spotřebitelský úvěr řádně splácet pak měla být žalobkyni zcela jistě známa již ze samotné skutečnosti, že žalovaná nebyla schopna řádně splatit žalobkyní dříve poskytnutý úvěr, na který byla alokovaná podstatná část z celkově poskytnuté částky 120 000 Kč, a to 70 046 Kč, tedy více než polovina poskytnuté částky (čl. IV. odst. 4.3. smlouvy o spotřebitelském úvěru a detail pohybu – platba převodem uvnitř banky na č.l. 29 a smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, uzavřená mezi žalobkyní a žalovanou dne , datum, na č.l. 102). V ostatním se žalobkyně spolehla pouze na informace sdělené žalovanou, které prověřila pouze povrchně z veřejně dostupných zdrojů (SOLUS). Žalobkyně řádně nezkoumala výdajovou stránku žalované za poslední tři měsíce, když z doložených výpisů z bankovních účtů je zřejmé, že z bankovního účtu u , právnická osoba, nebyly žalovanou žádné podstatné výdaje (např. hypoteční úvěr, náklady spojené s bydlením, nákupy potravin, drogerie, léků, apod.) hrazeny a žalobkyně se již nezabývala výdajovou stránkou žalované stran jejího hospodaření se mzdou vyplácenou v hotovosti ze společnosti žalované , právnická osoba, či prostřednictvím jiných bankovních účtů. Jelikož se žalobkyně nedostavila ani na jedno ústní jednání ve věci, nemohlo jí být soudem v souladu s ust. § 118a odst. 1 a odst 3 o.s.ř. poskytnuto beneficium poučení stran nedostatečného prokázání zkoumání úvěruschopnosti žalované. Ani na písemnou výzvu soudu mimo ústní jednání žalobkyně neprokázala, ale ani konkrétně netvrdila, že by řádně dostála svým povinnostem poskytovatele spotřebitelského úvěru a před jeho poskytnutím řádně zkoumala schopnost žalované úvěr splatit. Z výpisů z běžného účtu žalované na č.l. 116 až č.l. 120 a na č.l. 131 až č.l. 157 plyne, že žalovaná uhradila na smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, ve 29 splátkách po 5 191 Kč celkem částku 150 539 Kč, nikoliv jí původně tvrzenou částku 155 730 Kč. Včetně částky 12 000 Kč, která nebyla žalované fakticky vyplacena z důvodu jejího započtení na náklady žalobkyně specifikované v čl. VIII. odst. 4. 8. smlouvy o spotřebitelském úvěru, tedy žalovaná na smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, uhradila žalobkyni částku 162 539 a žalobkyní poskytnutou částku tak přeplatila o 54 539 Kč. Žalovaná vyzvala žalobkyni k vrácení přeplatku a mezi stranami bylo mimosoudně jednáno, jak plyne mj. z přípisu žalobkyně doručeného soudu dne 25. 8. 2025, e-mailu žalobkyně žalované ze dne 21. 8. 2025 na č.l. 76 a předloženého návrhu dohody o narovnání na č.l. 79.7. Po právní stránce soud věc posoudil dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (ustanovení o smlouvě o úvěru) a podle zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a dospěl k závěru, že žaloba podaná žalobkyní důvodná není, neboť žalobkyní poskytnutá částka na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, byla žalovanou přeplacena o 54 539 Kč.8. Soud se zabýval otázkou, zda žalobkyně před uzavřením úvěrové smlouvy řádně posoudila schopnost žalované splácet úvěr. Podle § 84 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je informace poskytnuté spotřebitelem za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.9. Jak plyne ze skutkových z