38 C 464/2024-94 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobkyně se žalobou došlou zdejšímu soudu dne 31.10.2024 doplněnou podáním ze dne 9.12.2024 domáhala zaplacení částky ve výši 117 006 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši z této částky od 14.8.2023 do zaplacení. Uvedla, že dne 14.7.2023 uhradila cestovní kanceláři , právnická osoba, . zájezd na Island a do Norska nejen za sebe, ale i za žalovanou. Zájezd domlouvaly společně s tím, že se setkají na Islandu, neboť žalovaná v době zájezdu pobývala v Kanadě, a společně poté absolvují poznávací zájezd po Islandu a Norsku. Žalovaná nezvládla najít vhodný zájezd a vyřídit všechny s ním spojené formality z Kanady. Žalobkyně nakonec situaci vyřešila tak, že zájezd objednala a z vlastních prostředků dne 14.7.2023 zaplatila zájezd za obě. Žalobkyně předala doklad o úhradě žalované na Islandu a požádala ji o úhradu dlužné částky. Žalovaná žalobkyni sdělila, že má problém s převodem peněz za prodej její nemovitosti v Torontu na účet v ČR, žalobkyně proto souhlasila s úhradou dlužné částky po příletu do Prahy. Účastnice absolvovaly zájezd společně v termínu od 30.7.2023 do 11.8.2023. Žalovaná však žalobkyni dlužnou částku dosud neuhradila, a to i přes několikeré urgence a zaslání předžalobní výzvy k plnění dne 19.8.2024.2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila. Podle žalované se žalobkyně rozhodla, že bez vědomí žalované zakoupí zájezd zahrnující rovněž Norsko, čímž jí cestu z Kanady zkomplikovala. Žalovaná měla zájem pouze o cestu na Island, do Norska jet nechtěla. Žalobkyně dále zaplatila celou částku najednou „cash“, což přinášelo žalované mnoho problémů s hotelem, pojištěním atd. Zájezd byl až na občasné snídaně bez stravy, tak se účastnice dohodly, že žalovaná bude platit ostatní výdaje během zájezdu jako stravu a různé příplatky. Žalovaná dále uvedla, že zájezd souvisel s profesí žalobkyně, která je realitní makléřkou. Žalobkyně měla slíbit žalované, že se postará o její dvě nemovitosti, což však nakonec neučinila. Syn žalobkyně měl navíc zájem o jeden z prodávaných bytů žalované, žalobkyně to proto brala jako jakousi záruku, že jí žalovaná byt prodá za dobrou cenu.3. Soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.4. Soud nejprve vycházel ze shodných skutkových tvrzení účastnic řízení, dle kterých se žalobkyně a žalovaná zúčastnily zájezdu na Island a Norsko v termínu od 30.7.2023 do 11.8.2023, zájezd objednala a zaplatila žalobkyně (k tomu viz protokol z jednání ze dne 14.7.2025, rovněž potvrzení účasti na zájezdu na č.l. 4). Cena zájezdu byla 117 009 Kč za jednu osobu (k tomu kalkulace zájezdu na č.l. 3).5. Z printscreenů aplikace Whatsapp (č.l. 85, duplicitně zvětšeně na č.l. 86-88) soud zjistil, že na pořízení zájezdu se domlouvaly obě účastnice společně, přičemž hradit zájezd za obě měla původně žalovaná, když žalovaná dne 2.7.2023 poslala žalobkyni odkaz na zájezd Norway in-depth se slovy „Tohle se mi moc libi. Chtela jsem to hned koupit ale odtud jen na pristi rok. Zkuz to z Phy a ja to odtud zaplatim. (…)“ a rovněž dne 11.7.2023 žalovaná žalobkyni napsala: „(…) Zbytek prosim zaridim a odmitam diskutovat. Klidne to dej vse na jednu fakturu at mas co ukazat doma ze je ode me a koupis mi papu je to bez jidla nebo zmrzku.“. S ohledem na komplikace na straně žalované s úhradou ceny zájezdu uhradila cenu zájezdu za obě účastníce žalobkyně, o čemž vypovídá zpráva ze dne 14.7.2023, ve které žalovaná žalobkyni napsala: „(…) Od prvního dne jsem rikala ze nemusíš platit ani zarizovat ze ti najdu to nejlepší jen když to odtud neslo tak si to prebrala. Jak je mozne ze ty slysis ze nejedu a ze bys mela cosi platit ci schanet letadlo. Prosim precti si to zpatky jak si na to prisla? Nedelam nic dokud mi nereknes jinak je to nad me sily. Doposud jsi mi nerekla jak mam platit tak to snad zvladnu!“.6. Z dopisu ze dne 19.8.2024 (č.l. 5 a podací lístky na č.l. 5 z druhé strany) soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky 117 006 Kč nejpozději do 2.9.2024, výzva byla žalované odeslána dne 19.8.2024 doporučeně na adresu , adresa, a na adresu , adresa, , , adresa, .7. Žalovaná částku dle výzvy dosud neuhradila (žalovaná netvrdila opak), a to ani po zaslání předžalobní upomínky ze dne 11.9.2024 (viz dopis ze dne 11.9.2024 na č.l. 28).8. Z printscreenu aplikace Whatsapp (č.l. 27), listiny na č.l. 28 a plných mocí (č.l. 29-30 a č.l. 31-32) soud nezjistil žádné pro věc relevantní skutečnosti.9. Soud současně neprovedl výslech blíže nespecifikovaných pracovníků cestovní kanceláře , právnická osoba, ., jelikož tito měli být vyslechnuti ke skutečnostem, které jsou mezi účastníky nesporné, tj. že žalobkyně a žalovaná se účastnily zájezdu a že jej uhradila žalobkyně za obě osoby.10. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.11. Dle § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) mohou strany uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.12. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.13. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.14. Soud má z provedeného dokazování za prokázané, že úmyslem obou účastnic bylo jet společně na zájezd na Island a do Norska. S ohledem na nastalé komplikace způsobené pobytem žalované v Kanadě, zájezd u cestovní kanceláře nakonec objednala žalobkyně, která zaplatila cenu zájezdu za obě účastnice. Pokud žalovaná tvrdila, že měla zájem pouze o cestu na Island, do Norska vůbec jet nechtěla, žalobkyně tedy zájezd do Norska objednala bez jejího vědomí, pak toto tvrzení má soud za vyvrácené, neboť to byla právě žalovaná, kdo poslal žalobkyni odkaz na zájezd Norway in-depth.15. Žalovaná dále tvrdila, že žalobkyně za ní měla uhradit cenu zájezdu kvůli tomu, aby žalovaná souhlasila s prodejem bytu synovi žalobkyně za výhodnou cenu. K tomu rovněž tvrdila, že nemovitost prodána nebyla a že současně měla za to, že se cena zájezdu odečte z ceny bytu (viz protokol z jednání ze dne 24.9.2025). Přestože do spisu byly založeny plné moci týkající se nemovitostí žalované a žalobkyně nerozporovala, že je povoláním realitní makléřka, soud má tato tvrzení za vyvrácená, jelikož z komunikace přes aplikaci Whatsapp předložené žalobkyní je zřejmé, že žalovaná žalobkyni opakovaně ujišťovala o tom, že jí cenu zájezdu zaplatí (nadto z konverzace vyplývá, že uhradí cenu za obě, nikoliv jen za sebe). Soud poukazuje zejména na zprávu ve Whatsapp aplikaci ze dne 14.7.2023, ve které žalovaná uvádí: „(…) Od prvního dne jsem rikala ze nemusíš platit ani zarizovat ze ti najdu to nejlepší jen když to odtud neslo tak si to prebrala. (…)“. Ze stejného důvodu má soud za vyvrácené tvrzení žalované, že se domluvily s žalobkyní, že žalobkyně uhradí cenu zájezdu za obě a žalovaná pak výdaje za stravu na zájezdu.16. Soud tedy shrnuje, že žalobkyně a žalovaná uzavřely nepojmenovanou smlouvu dle § 1746 o. z., na základě které žalobkyně uhradila cenu zájezdu ve výši 117 006 Kč za žalovanou a žalovaná se zavázala žalobkyni tuto částku vrátit. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky 117 006 Kč dopisem ze dne 19.8.2024, a to nejpozději do 2.9.2024. Žalovaná však dlužnou částku žalobkyni nezaplatila. Žalobkyni proto náleží právo na zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po uplynutí lhůty do 2.9.2024, kterou žalované k plnění stanovila žalobkyně (§ 1958 odst. 2 o. z.).17. S ohledem na výše uvedené soud žalobě vyhověl pouze částečně a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 117 006 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 117 006 Kč za dobu od 3.9.2024 do zaplacení (výrok I.). Žalobkyně požadovala úroky z prodlení již od 14.8.2023, soud proto žalobu v rozsahu úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 117 006 Kč za dobu od 14.8.2023 do 2.9.2024 zamítl (výrok II.).18. O náhradě nákladů řízení (výrok III.) rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení pouze částečně úspěšná, nárok na plnou náhradu nákladů řízení, neboť neúspěch žalobkyně byl v poměrně nepatrné části. Tyto náklady ve výši 7 051 Kč sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 851 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 1 200 Kč představující 300 Kč za každý ze čtyř úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (tj. předžalobní výzva k plnění, podání žaloby, účast na jednání dne 14.7.2025 a dne 24.9.2025).