39 C 260/2025-17 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu bezdůvodného obohacení, když žalobkyně poskytla žalovanému částku 400 000 Kč na jeho bankovní účet. Tato částka měla být žalovanému poskytnuta na základě připravované smlouvy o zápůjčce, k jejímu uzavření dle sjednaných podmínek však nakonec nedošlo.2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:5. Mezi žalovaným jakožto vydlužitelem a žalobkyní jakožto zapůjčitelem měla být uzavřena podnikatelská smlouva o zápůjčce. Předmětem této smlouvy měl být závazek žalobkyně poskytnout žalovanému částku 400 000 Kč. Žalobkyně zaslala dne 21. 8. 2024 na účet č. , č. účtu, částku 400 000 Kč, a to konkrétně z bankovního účtu č. , č. účtu, (důkaz: Výpis od , právnická osoba, - Historie pohybů na běžném účtu č. , č. účtu, za období 1. 1. 2024 – 16. 5. 2025). Peníze byly zaslány na bankovního účet žalovaného bez právního důvodu, když k uzavření smlouvy o zápůjčce nakonec nedošlo. Žalovaný následně uhradil žalobkyni formou čtyř jednotlivých plateb částku v souhrnné výši 32 000 Kč, konkrétně pak dne 12. 9. 2024 ze svého bankovního účtu č. , č. účtu, částku ve výši 8 000 Kč, dne 14. 10. 2024 ze svého bankovního účtu č. , č. účtu, částku ve výši 8 000 Kč, dne 12. 11. 2024 ze svého bankovního účtu č. , č. účtu, částku ve výši 8 000 Kč a dne 14. 1. 2025 ze svého bankovního účtu č. , č. účtu, částku ve výši 8 000 Kč (důkaz: Výpis od , právnická osoba, - Historie pohybů na běžném účtu č. , č. účtu, za období 1. 1. 2024 – 16. 5. 2025). Žalobkyně tak požaduje po žalovaném vrátit zbylé bezdůvodné obohacení ve výši 368 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky. Dne 28. 5. 2025 zaslala žalobkyně skrze svého právního zástupce žalovanému předžalobní výzvu, ve které jej vyzvala k vydání finančních prostředků ve výši 400 000 Kč, resp. 368 000 Kč, a to do 7 dnů od doručení této výzvy (důkaz: Předžalobní výzva ze dne 28. 5. 2025 spolu s podacím stvrzenkou s datem podání 29. 5. 2025). Žalovaný netvrdil, že by žalobkyni plnil cokoliv navíc a v průběhu řízení zůstal zcela nečinný.6. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:Po právní stránce soud věc posoudil podle ust. § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), dle něhož kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.7. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.8. Na základě zjištěného skutkového stavu a následného právního posouzení věci soud uzavřel, že nárok žalobkyně je důvodný. Mezi žalovaným a žalobkyní měla být uzavřena podnikatelská smlouva o zápůjčce. Předmětem této smlouvy měl být závazek žalobkyně poskytnout žalovanému částku 400 000 Kč. Žalovaný přijal od žalobkyně celkem částku 400 000 Kč na svůj bankovní účet č. , č. účtu, . K uzavření smlouvy o zápůjčce ale nakonec nedošlo a žalovaný se tak na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil o 400 000 Kč, přičemž před podáním žaloby uhradil žalobkyni formou čtyř jednotlivých plateb částku v souhrnné výši 32 000 Kč. Z uvedených důvodů soud přiznal žalobkyni nárok spočívající v bezdůvodném obohacení ve výši 368 000 Kč, když žalovaný zůstal v řízení zcela nečinný a ani netvrdil, že by žalobkyni zaplatil cokoliv navíc.9. O úrocích z prodlení z dlužné částky rozhodl soud v návaznosti na ustanovení § 1970 o. z., přičemž výše tohoto úroku je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky dopisem – předžalobní výzvou ze dne 28. 5. 2025, ve kterém stanovila lhůtu do 7 dnů ode dne jejího doručení žalovanému, tj. do 9. 6. 2025. Nejpozději tedy měl žalovaný vydat bezdůvodné obohacení dne 9. 6. 2025. Jelikož tak neučinil, dostal se následující den, tj. dne 10. 6. 2025, do prodlení.10. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 51 855 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 14 720 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 368 000 Kč sestávající z částky 9 780 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 30 690 Kč ve výši 6 445 Kč po zaokrouhlení. Právní zástupce žalobkyně doložil, že je plátcem DPH.12. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl, že žalovaný je povinen náhradu nákladů zaplatit k rukám právního zástupce žalobkyně.13. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.