43 C 181/2025-12 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobkyně podala u zdejšího soudu dne 28. 10. 2024 žalobu/návrh na vydání elektronického platebního rozkazu na zaplacení 78 300 Kč s odůvodněním, že je příspěvkovou organizací zřízenou Zastupitelstvem hlavního města Prahy, když na základě zřizovací listiny je oprávněna Hlavním městem Prahou k odstraňování silničních vozidel a jejích vraků z místních komunikací, včetně jejich umístění na střeženém parkovišti. Dne 26. 1. 2024 provedla žalobkyně odtah motorového vozidla RZ: , SPZ, jehož provozovatelem byla ke dni provedení odtahu žalovaná, vozidlo bylo následně umístěno na parkovišti provozovaném žalobkyní. O odtahu byl sepsán protokol č. , Anonymizováno, , odtah byl proveden na základě žádosti Městské policie Praha. Požadovaná částka představuje parkovné za parkování vozidla žalované za období od 26. 1. 2024 do 28. 10. 2024 a náklady na odtah ve výši 1 900 Kč. Náklady na parkovné jsou stanoveny nařízením hlavního města Prahy č. 2/2013, které bylo vydáno na základě výměru Ministerstva financí č. 1/2013 z 28. 11. 2012 a č. 1/2014 z 22. 11. 2013.2. Žalovaná se k předmětu sporu nevyjádřila, žalobkyně přímo v žalobě uvedla, že souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání dle § 115a o. s. ř., u žalovaného nastala fikce souhlasu s rozhodnutím bez jednání, protože žalovaný ponechala bez reakce výrok II. usnesení z 19. 6. 2025, kterým byli účastníci vyzýváni, aby se ve lhůtě 10 dnů od doručení vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím bez jednání s tím, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat souhlas.3. V této věci se jedná o věc s mezinárodním prvkem, neboť žalovaná má občanství Rumunska. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Vzhledem ke skutečnosti, že existuje mezinárodní smlouva mezi Českou republikou a Rumunskem, a to Smlouva o právní pomoci v občanských věcech mezi Českou republikou a Rumunskem (dále jen „Smlouva“), která by určovala pro danou věc zvláštní jurisdikční pravidla, soud určil pravomoc k projednání dané věci dle této Smlouvy. Pohledávka žalobkyně za žalovaným vznikla ze zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu jako sankce za porušení právních předpisů, kdy vozidlo žalované neoprávněně stálo na vyhrazeném parkovišti a proto bylo také následně odtaženo. Jde tedy o soukromoprávní sankci za neplnění zákonné povinnosti. Pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci je dána podle článku 51 odst. 3 Smlouvy, dle které mají pravomoc rozhodnout o sporech týkajících se závazků z odpovědnosti za škodu justiční orgány té smluvní strany, na jejímž území byl čin způsobující škodu spáchán, nebo justiční orgán té smluvní strany, na jejímž území má ten, kdo škodu způsobil, bydliště nebo sídlo. Jelikož vozidlo žalované bylo provozované a odtažené v České republice, řídí se poměry účastníků v této věci podle čl. 51 odst. 1 českým právním řádem, jelikož odpovědnost za škodu se řídí právním řádem smluvní strany, na jejímž území byl čin způsobující škodu spáchán4. Soud ve věci zjistil z listinných důkazů následující skutkový stav: Žalovaná byla vlastníkem a provozovatelem vozidla , Anonymizováno, , VIN , VIN kód, , RZ , SPZ, od 21. 5. 2014 do současnosti (důkaz: Informace o vozidle , Anonymizováno, RZ: , SPZ, ). Žalobkyně je aktivně legitimována k podání žaloby jakožto příspěvková organizace zřízená hlavním městem Prahou, která je pověřená odstraňováním a skladováním nalezených a opuštěných vozidel na základě odst. 2. 2 zřizovací listiny žalobkyně ze dne 9. 7. 2013. Vozidlo bylo odtaženo dne 26. 1. 2024 (důkaz: Protokol o odtahu vozidla č. , Anonymizováno, ). Náklady za odtah a zaparkování nalezeného vozidla stanovuje nařízení hl. m. Prahy č. 2/2013, které bylo vydáno na základě výměru Ministerstva financí č. 1/2013 z 28. 11. 2012 a č. 1/2014 z 22. 11. 2013 jako 1 900 Kč za odtah vozidla, 250 Kč/den za první až třetí započatý den, 400 Kč/den za čtvrtý až 180 den a 50 Kč za každý započatý den od 181. dne až do vyzvednutí. Žalovaná v řízení neprokázala, že by ke dni podání žaloby na svůj dluh něčeho plnila. Žalobkyně informovala žalovanou o odtahu vozidla a vyzvala jí k jejímu vyzvednutí výzvou ze dne 14. 2. 2024, kterou zaslala žalované na jí známou adresu (důkaz: Oznámení o odtahu vozidla a výzva k převzetí vozidla ze dne 14. 2. 2024 a doručenky). Žalobkyně následně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky za odtah a parkovné, když si žalovaná vozidlo nevyzvedla, a to výzvou ze dne 28. 5. 2024. Zároveň jí upozornila na možnost vymáhání tohoto dluhu soudní cestou (důkaz: Výzva k úhradě dlužné částky ze dne 28. 5. 2024).5. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 27 odst. 5 zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, kdy o odstranění vozidla, které neoprávněně stojí na vyhrazeném parkovišti, rozhodne policista nebo strážník obecní policie; vozidlo se odstraní na náklad jeho provozovatele. Vozidlo žalované bylo odtaženo dne 26. 1. 2024, o čemž byla žalovaná řádně informována. Žalovaná si své vozidlo nevyzvedla a k výzvám a žalobě se nijak nevyjádřila. Vznikla jí tak povinnost uhradit žalobkyni náhradu škody dle § 2910 o. z. ve výši 78 300 Kč jako nákladů na odtah vozidla ve výši 1 900 Kč a parkovného za období od 26. 1. 2024 do 28. 10. 2024 (den podání žaloby) ve výši 76 400 Kč.6. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 732 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 132 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.8. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.