8 C 13/2024-550 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 1. 2. 2024 domáhá, aby soud uložil žalované 1) a žalovanému 2) solidární povinnost uhradit jí částku 2 569 137 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 15. 1. 2024 do zaplacení. Požadovaný nárok představuje slevu z ceny díla, jímž byla přístavba kulturně-komunitního centra k budově , adresa, . Stavba byla realizována podle smlouvy o dílo ze dne , datum, uzavřené mezi žalobkyní jako objednatelem a žalovanou 1) jako zhotovitelem. Celková cena díla činila 19 960 180,49 Kč bez DPH, přičemž později bylo plněno na dodatečné práce dalších 56 028 Kč bez DPH. Podle smlouvy o dílo byla žalovaná 1) povinna provést kompletní práce podle zadávací a projektové dokumentace a stavbu provést tzv. na klíč, tedy tak aby ji bylo možné bez jakýchkoli dodatečných úprav či prací užívat k provozu komunitního centra a aby na ni byl vydán kolaudační nebo jiný nezbytný souhlas. Žalovaná 1) se ve smlouvě zavázala provést dílo odborně v kvalitě odpovídající smlouvě, projektu stavby a závazným právním a technickým předpisům a normám. Na střešní krytinu, která byla součástí díla, žalovaná 1) poskytla záruku v délce 120 měsíců ode dne odstranění všech vad a nedodělků zjištěných při předání díla.2. S žalovaným 2) žalobkyně uzavřela dne , datum, příkazní smlouvu, na základě níž, se na výše uvedené stavbě zavázal k výkonu činnosti technického dozoru investora (TDI). Jeho úkolem byla mj. průběžná kontrola kvality prací dodavatele stavby, sledování dodržování předepsaných technologických postupů, dodržování platných technických norem a jiných předpisů pro provádění či vyžadování kontrolních měření a zkoušek v průběhu výstavby a kontrola těch částí dodávek, které budou v dalším postupu zakryté nebo se stanou nepřístupnými. Žalovaný 2) měl tento dozor vykonávat minimálně 3x týdně a organizovat pravidelné kontrolní dny minimálně 1x za 7 dnů.3. Samotná přístavba kulturně-komunitního centra probíhala podle projektové dokumentace , název, , Anonymizováno, , která byla později na návrh žalované 1) částečně změněna v části provedení souvrství, detailů a také sklonu šikmé střechy podle projektové dokumentace zpracované společností , právnická osoba, Žalobkyně shrnula, že komunitní centrum mělo navržené a vybudované 2 typy střechy, jednu plochou z materiálu PVC a druhou šikmou (pultovou) z titan-ziku, přičemž nárok žalobkyně se týká jen posléze uvedené titanzinkové střechy.4. Žalovaná 1) dílo provedla a žalobkyně stavbu převzala dne 10. 8. 2020, avšak s vytknutými vadami. Stavbu bylo nicméně možné užívat už od srpna 2020 na základě kolaudačního souhlasu. Dne 16. 11. 2020 bylo stvrzeno odstranění všech vad vytknutých při předání díla. V následujících měsících se však na šikmé titanzinkové střeše začaly projevovat vady spočívající v zatékání do budovy a vlhkosti. Dne 9. 2. 2021 žalobkyně u žalované 1) písemně reklamovala vadu spočívající v „1) provedení střešního pláště v části do dvora – protéká voda za okapy na římsu, 2) prach a nečistoty ve světlovodech.“ Následně žalobkyně od května 2021 do listopadu 2022 opakovaně písemně oznamovala i další vady spočívající v zatečení vody do různých částí a místností budovy či promáčknutí plechové krytiny, proděravění falců a zjištění netěsností. Reklamace zasílala i v roce 2023. Vždy se domáhala odstranění vad, na což žalovaná 1) zpočátku reagovala. Nejprve prohlídkou dne 20. 5. 2021 a poté provedením dílčích oprav zatmelením spojů dne 28. 5. 2021 a 22. 7. 2022. K zatékání do střechy docházelo i nadále. Poté žalovaná 1) začala svou odpovědnost za projevy vlhkosti odmítat a navrhla zpracování znaleckého posouzení k uplatňovaným vadám. Žalobkyně poté nechala vypracovat odborné posouzení č. MS 18/2022 znaleckou kanceláří , Anonymizováno, ., které identifikovalo řadu vad, jež mají v souhrnu za následek vlhkost v budově patrnou i pouhým okem. S výsledky odborného posouzení dne 22. 8. 2023 seznámila oba žalované a vyzvala je k odstranění vad, potažmo sdělení okolností, které mají vliv na rozsah jejich odpovědnosti za popsané vady. Žalovaní však na odborné posouzení nereagovali. Žalobkyně poté nechala totožnou znaleckou kanceláří zpracovat znalecký posudek č. 073/2023, pro jehož účely znalecká kancelář provedla mj. sondy do střechy. V návaznosti na posudek žalobkyně dne 22. 12. 2023 oznámila žalovaným nově identifikované vady a uplatnila nárok na slevu z ceny díla ve shodné výši jako v žalobě. Podle znaleckého posudku byly všechny vytknuté vady při řádném výkonu činnosti technického dozoru zjistitelné, žalovaný 2) tedy za ně nese s žalovanou 1) solidární odpovědnost podle § 2630 o. z.5. Žalobkyně popsala jednotlivé vady následovně:1) Použití nepřípustného spoje plechové krytiny. Žalovaná 1) použila v rozporu s normou ČSN 73 3610 pouze jednoduchou drážku, přestože takový druh spoje je pro vybudovaný typ střechy nepřípustný. Projektová dokumentace vyžadovala dvojitou drážku s vloženou těsnicí páskou, vada je tedy rozporem s technickými normami i projektovou dokumentací.2) Nedostačující tloušťka provětrávané mezery šikmé (pultové) střechy. Podle spádu a délky po spádu musí mít titanzinková střecha podle norem provětrávanou mezeru o výšce alespoň 84 mm, nicméně provedením sondy bylo zjištěno, že dosahuje šíře jen 80 mm. Jedná se o vadu realizace díla, protože toto řešení bylo navrženo žalovanou 1) při změně sklonu pultové střechy a provedení odvětrávané mezery. Došlo též k vadnému provedení, neboť provětrávaná mezera je zakryta v hřebeni oplechováním a chybí ukončovací profil spodní římsy, což vede též k poruše kontaktního zateplovacího systému (5).3) Absence podlepení. Kotvení latí bylo provedeno skrze doplňkové hydroizolační vrstvy (DHV), aniž by byly podlepeny těsnicí páskou, což je vzhledem k nízkému sklonu střechy potřeba. Podlepení bylo vyžadováno projektovou dokumentací a v souběhu s výše uvedenými vadami je pravděpodobnou příčinou vlhkosti a zatékání.4) Vlhkost ve střešní konstrukcí, která se projevuje kondenzací ve světlovodech, na vzduchotechnickém (VZT) potrubí a v interiérech na podhledech. Její příčinou je souběh vad spočívajících zejména v netěsnosti střešní krytiny, nefunkční provětrávané mezeře i chybném provedení tepelné izolace či parotěsné folie.5) Porucha kontaktního zateplovacího systému v místě přesahu pod okapní hranou střechy. V oblasti okapu římsy odpadává omítnutí kontaktního zateplovacího systému a praská fasáda římsy, což je pravděpodobně způsobeno zatékáním vlhkosti z provětrávané mezery skrze svislý tepelný izolant. Současně byl neodborně proveden větrací úhlový profil, který kvůli zvlnění neplní svou funkci.6) Vznik tepelných mostů ve skladbě střešní konstrukce, které vedou ke kondenzaci vodní páry v podstřeší. Příčinou je nevhodné provedení tepelné izolace (minerální vaty), která je na moha místech nespojitá nebo chybí úplně.7) Vadné provedení parotěsné folie, která není správně napojována a je ve velkém rozsahu perforována prostupy bez těsnění. Někde není parotěsná folie provedena vůbec a ve výsledku postrádá svou funkci.6. Veškeré popsané vady jsou podle žalobkyně vadami skrytými, které nemohla při obvyklé péči zjistit, neboť skutečnost, že jsou příčinou zatékání a vlhkosti, byla zřejmá až poté, co byly zčásti odhaleny odborným posouzením a v konečném důsledku znaleckým posudkem. Skrytost vad dokládá i postup žalované 1, která při postupných opravách nebyla schopna příčinu zatékání zjistit a omezila se jen na povrchové a dočasné utěsnění některých prvků, které nevedlo k nápravě. Žalobkyně zpočátku vyžadovala opravu střešní krytiny, ale protože se vad projevilo více, jsou závažnější a jejich odstranění bude náročnější, než žalobkyně původně očekávala, podle § 2106 odst. 2 o. z. změnila svůj nárok na odstranění vad na nárok na slevu z ceny díla. Její výši žalobkyně určila s ohledem na náklady na opravu díla s přihlédnutím k jejich náročnosti a rozsahu, a to tak aby stavba mohla sloužit k účelu a funkci podle uzavřené smlouvy o dílo. Podle znaleckého posudku bude potřeba provést v exteriéru budovy práce za 1 192 754 Kč a v interiéru za 930 500 Kč, k čemuž žalobkyně přičetla DPH ve výši 21 %. Dospěla tak k žalované částce, již považovala za přiměřenou také s přihlédnutím k tomu, že se jedná jen o 10,6 % z celkového finančního objemu spolupráce mezi stranami. Konečně žalobkyně zdůraznila, že vůči žalované 1) v souvislosti s vadami ploché střechy neuplatnila nárok na žádnou smluvní pokutu.7. Žalovaná 1) s žalobou nesouhlasí a navrhuje její zamítnutí. Nespornou učinila existenci smluvního vztahu mezi ní a žalobkyní, tak jak byl v žalobě popsán, a rovněž tvrzení o realizaci díla podle projektové dokumentace , název, , Anonymizováno, včetně změny vypracované společností , právnická osoba, , v níž bylo na její návrh doporučeno použití lepených vazníků. Nesouhlasila však s tvrzením žalobkyně, že reklamací ze dne 9. 2. 2021 došlo k uplatnění vad díla popsaných v žalobě, neboť předmětem reklamace bylo provedení vnější části – prostoru za okapem, tj. střešního pláště v části do dvora. V žalo