9 C 145/2025-15 — Obvodní soud pro Prahu 8

Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 11. 6. 2025 domáhala po žalovaném zaplacení 12 161 Kč spolu s příslušenstvím s tím, že žalobkyně je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla, jež je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně zjistila, že 1) vozidlo – osobní automobil se zdvihovým objemem válců nad 1 350 cm3 do 1850 cm3, reg. zn.: , SPZ, , VIN: , VIN kód, , číslo technického 9 C 145/2025průkazu vozidla , anonymizováno, (dále jen „vozidlo č. , hodnota, “), je evidováno jako provozované a že žalovaný, coby jeho provozovatel, neměl ode dne 28. 5. 2024 do 29. 7. 2024 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena zákonem; a 2) vozidlo – nákladní automobil s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, reg. zn.: , SPZ, , VIN: , VIN kód, , číslo technického průkazu vozidla , anonymizováno, (dále jen „vozidlo č. , hodnota, “), je evidováno jako provozované a že žalovaný, coby jeho provozovatel, neměl jednak ode dne 9. 6. 2024 do 16. 9. 2024 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena zákonem;Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po celou dobu řízení zůstala zcela nečinný.Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. S ohledem na to, že byly splněny podmínky pro postup dle § 115a o. s. ř., kdy žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila v podané žalobě, a žalovaný nereagoval na výzvu soudu, měl soud za to (§ 101 odst. 4 o. s. ř.), že souhlasí a k projednání věci nenařizoval jednání.Na základě listinných důkazů, které jsou obsahem spisu, vzal soud za prokázaný následující skutkový stav: Žalovaný neměl uzavřené povinné smluvní pojištění odpovědnosti z provozu vozidla na motorová vozidla registračních značek , anonymizováno, (vozidlo č. , hodnota, ) a , anonymizováno, (vozidlo č. , hodnota, ), což žalobkyně zjistila v rámci předepsaného procesu [prokázáno údaji z registru vozidel a příslušnými výzvami k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP v sekci „Údaje o (ne)pojištění]. V případě prvního z uvedených automobilů toto bylo v období od 28. 5. 2024 do 29. 7. 2024 nepojištěné, v případě druhého automobilu v období od 9. 6. 2024 do 16. 9. 2024, navzdory tomu bylo však byly v registru vozidel nadále evidovány jako provozované a žalovaný byl v tomto období jako vlastník/provozovatel obou těchto automobilů uveden (prokázáno údaji z registru vozidel). Žalobkyně zaslala žalovanému výzvy ohledně každého z výše uvedených automobilů k úhradě příspěvku (prokázáno příslušnými výzvami k úhradě příspěvků ze dne 27. 9. 2024, 2. 1. 2025, 24. 1. 2025, 14. 3. 2025 – vozidlo č. 1, 7. 11. 2024, 29. 1. 2025, 20. 2. 2025 – vozidlo č. 2, spolu s údaji o sledování zásilek v internetovém portálu České pošty). Nato poslala žalovanému předžalobní výzvy k plnění (prokázáno předžalobními upomínkami ze dne 20. 2. 2025 a ze dne 22. 4. 2025 a přiloženými údaji o zaslaných zásilkách).Po právní stránce soud věc zhodnotil podle § 1 odst. 2 písm. b) zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, dle kterého nestanoví-li tento zákon jinak, může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná, provozovat vozidlo pouze ten, jehož odpovědnost za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona. Povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci.Dle § 4 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb., vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen „osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2. Dle odst. 3 výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Dle odst. 4 osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.Podle § 4 odst. 7 zákona č. 168/1999 Sb. výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nárokuShodu s prvopisem potvrzuje , jméno FOna příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu.Na základě zjištěného skutkového stavu a následného právního posouzení věci soud uzavřel, že nárok žalobkyně je po právu, neboť bylo prokázáno, že žalovaný porušil svou zákonnou povinnost, a vozidla č. 1 a č. 2 (jež byla evidována jako provozovaná a ohledně nichž byl zapsán jako jejich vlastník/provozovatel), zanechal nepojištěné ve výše uvedeném období. Žalobkyně proto vyměřila dle zdvihového objemu válců sazbu denního příspěvku (dle § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999, kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., činí výše ve vztahu k vozidlu č. 1 47 Kč a ve vztahu k vozidlu č. 2 86 Kč) a vynásobila ji (v souladu s § 4 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb.) počtem dní (63 dní x 47 Kč, tj. 2 961 Kč) a (100 dní x 86 Kč, tj. 8 600 Kč), po které automobily nebyly pojištěny. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku dle § 4 odst. 7 zákona č. 168/1999 Sb. Uvedené je podmínkou oprávněnosti nároku na zaplacení příspěvku po žalovaném. Splatnost tohoto příspěvku pak nastává uplynutím nejméně 30 dnů od doručení této výzvy. Od následujícího dne také žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ze zákona žalovanému vyplývá taktéž povinnost zaplatit žalobkyni náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč za každé vozidlo (v daném případě 2 x za dva nároky). Následně žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu k plnění, od čehož je odvozen nárok žalobkyně na náhradu nákladů řízení.O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, a proto jí náleží plná náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a odměny advokáta dle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.“), za tři úkony právní služby po 400 Kč (1. příprava a převzetí zastoupení, 2. sepis předžalobní upomínky a 3. sepis žaloby), a dále náhrady hotových výdajů advokátky za výše uvedené úkony právní služby tři po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. S ohledem na skutečnost, že je advokátka žalobkyně plátkyní DPH, náleží k náhradě nákladů právního zastoupení DPH ve výši 21 % z částky 1 500 Kč, tedy částka 315 Kč. Celková náhrada nákladů řízení žalobkyně tak činí 2 615 Kč. Dle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení advokátce žalobkyně.Lhůtu k plnění soud uložil podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř., když pro jiné rozhodnutí neshledal zákonné důvody.