9 C 73/2025-200 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 9. 4. 2025 domáhala zaplacení částky 127 000 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok na zaplacení této částky odůvodnila tím, že dne , datum, uzavřela se žalovanou pojistnou smlouvu , Anonymizováno, č. , hodnota, (dále jen „Pojistná smlouva“). Předmětem smlouvy bylo pojištění pro případ smrti nebo dožití. Pojistné bylo sjednáno ve výši 1 760 Kč měsíčně. Pojištění bylo uzavřeno jako tzv. investiční, kdy je část zaplaceného pojištění umisťována do fondů pojistitele. Fond je portfolio investičních instrumentů ve vlastnictví pojistitele složené z dopředu určených typů investic, které se skládá z podílových jednotek stejné hodnoty. Podílová jednotka je pak základní jednotkou vyjadřující poměrný podíl hodnoty daného fondu (viz čl. XXXII. písm. g) Zvláštních pojistných podmínek pro investiční životní pojištění , Anonymizováno, , dále jen „ZPP“). Dožije-li se pojištěný dne uvedeného v Pojistné smlouvě jako konec pojištění, vyplatí pojistníkovi pojistitel pojistné plnění ve výši hodnoty účtu pojistníka. Zemře-li pojistník, vyplatí pojistitel pojistné plnění ve výši hodnoty účtu pojistníka (čl. XXII. odst. 1 a 5 ZPP). Hodnotou účtu je celkový součet počtu podílových jednotek z příslušných fondů, přičemž uvedeným účtem je individuální účet vedený pojistitelem ke konkrétní pojistné smlouvě, který je tvořen podílovými jednotkami jednotlivých fondů nakoupených za pojistné. Rozsah pojištění je tedy konstruován pomocí hodnoty účtu pojistníka. Pojištění na základě pojistné smlouvy skončilo výpovědí. Žalobkyně zaplatila na pojistném celkem 220 000 Kč, žalovaná jí na základě pojistné smlouvy poskytla plnění ve výši 93 000 Kč. Žalobkyně se proto touto žalobou domáhala po žalované vydání bezdůvodného obohacení ve výši 127 000 Kč s příslušenstvím, které odpovídá pojistnému uhrazenému žalobkyní na základě pojistné smlouvy sníženému o již poskytnuté plnění žalovanou. Žalobkyně svůj nárok odůvodňovala neplatností pojistné smlouvy pro rozpor se zákonem a s evropským právem.2. Neplatnost pojistné smlouvy žalobkyně spatřovala jednak v rozporu se zákonem, ale také z důvodu rozporu s evropským právem a pro rozpor s dobrými mravy. Dle názoru žalobkyně pojistná smlouva obsahovala zneužívající a nepřiměřené ujednání. Jedním z takových ujednání byl dle jejího názoru „skrytý poplatek“ představující rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou podílových jednotek. Tento rozdíl mohl činit až 5 % (čl. X odst. 4 ZPP), čímž je snižována hodnota účtu a běžný spotřebitel nemá šanci odhalit jeho dopady na budoucí pojistné plnění. Pojistná smlouva také obsahovala ujednání o poplatcích, která byla dle názoru žalobkyně neurčitá. Podle článku XIX. ZPP byla žalovaná oprávněna snižovat hodnotu účtu o různé poplatky – za pojistná rizika, úhradu počátečních nákladů, nákladů na vedení účtu a dalších nákladů s pojištěním spojených. Sazebník poplatků (dále jen „Přehled poplatků“) však byl součástí listin poskytnutých žalobkyni a žalobkyně s ním proto nikdy ani nebyla seznámena. V souladu se závěry Nejvyššího soudu má přitom žalobkyně za to, že je na pojistiteli, aby prokázal, že na oceňovací tabulky a jiná vedlejší ujednání pojistné smlouvy (tzn. včetně sazebníku poplatků v daném případě) bylo v pojistné smlouvě řádně odkázáno a pojistník s nimi byl před uzavřením pojistné smlouvy výslovně seznámen. Dle názoru žalobkyně je tedy ustanovení čl. XIX ZPP neplatné pro neurčitost a ujednání o poplatcích jsou současně zneužívající a proto neplatná. Zmíněná ujednání v pojistné smlouvě navíc žalobkyně považovala za neplatné i z hlediska evropského práva, vzhledem k existenci Směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. 4. 1993 o zneužívajících ujednáních ve spotřebitelských smlouvách (dále jen „Směrnice“). V tomto směru žalobkyně rovněž odkázala na rozsáhlou evropskou judikaturu, z níž dle jejího názoru vyplývá, že pojistná smlouva, zejména pak ujednání o poplatcích, je neplatné a způsobuje neplatnost celé pojistné smlouvy, neboť se jedná o smluvní ujednání způsobující v rozporu s požadavkem poctivosti významnou nerovnováhu mezi právy žalobce jako spotřebitele a žalované na straně druhé. Vzhledem k tomu, že ujednání o poplatcích jsou nezbytná pro výpočet pojistného, je pojistná smlouva neplatná jako celek, neboť nemůže bez předmětných ujednání existovat. Kromě žalované částky z titulu bezdůvodného obohacení se žalobkyně dále v řízení domáhala i přiznání nároku na zákonný úrok z prodlení z této částky, a to ode dne marného uplynutí přiměřené lhůty stanovené v předžalobní výzvě (tj. od 17. 3. 2025), a dále náhrady nákladů řízení.3. Žalovaná nárok žalobkyně uplatněný žalobou neuznala a navrhla soudu žalobu v celém rozsahu zamítnout. Žalovaná odmítla, že by pojistná smlouva uzavřená mezi ní a žalobkyní byla neplatná, a dále argumentovala tím, že je jednak nárok žalobkyně částečně promlčen a zároveň, že plnění poskytnuté žalovanou žalobkyni zjevně převyšuje nepromlčené plnění poskytnuté žalobkyní žalované. Žalovaná shodně se žalobkyní uvedla, že mezi oběma stranami byla uzavřena pojistná smlouva. Dle žalované byly součástí této smlouvy i Všeobecné pojistné podmínky („VPP“) a ZPP. Pojistná smlouva byla ukončena výpovědí žalobkyně ke dni 31. 7. 2023, za dobu jejího trvání uhradila žalobkyně na pojistném celkem 217 448 Kč. Během pojistného vztahu poskytovala žalovaná žalobkyni pojistnou ochranu a současně jí opakovaně plnila pojistné plnění na základě 23 pojistných událostí nahlášených žalobkyní v celkové výši 93 000 Kč. Žalovaná uvedla, že nárok žalobce na vydání bezdůvodného obohacení je promlčen v souladu s tehdy účinnými ustanoveními zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, kterým se vztah z pojistné smlouvy řídil. S ohledem na to žalovaná vznesla námitku promlčení ve vztahu k pojistnému uhrazenému do 10. 4. 2023. Z toho vyplývá, že žalobkyně v posledních dvou letech do ukončení pojistné smlouvy uhradila žalované plnění ve výši pouze 2 214 Kč (3 x 738 Kč). Počátek subjektivní lhůty spatřovala žalovaná nejdříve ve chvíli, kdy byla žalobkyně seznámena se všemi relevantními okolnosti, tj. v době před uzavřením pojistné smlouvy, nejpozději pak ze Žádosti o změnu v pojistné smlouvě z 31. 1. 2019, kde žalobkyně prohlásila a svým podpisem na této žádosti stvrdila, že se seznámila s Přehledem poplatků a parametrů pojištění („Přehled poplatků“) a převzala jej v písemné podobě. Tento závěr pak mohla učinit i po obdržení rekapitulace stavu pojistné smlouvy, kde byla informována o výši zaplaceného pojištění, průměrném ročním zhodnocení, stavu kapitálové hodnoty i výši aktuálního odkupného. V případě, že by se soud neztotožnil s tvrzeným počátkem běhu subjektivní lhůty, vznesla žalovaná i námitku promlčení tvrzeného nároku žalobkyně v objektivní tříleté promlčecí lhůtě ve vztahu k pojistnému uhrazenému do 10. 4. 2022, kdy žalobkyně v posledních třech letech před podáním žaloby uhradila žalované plnění v celkové výši 11 070 Kč (15 x 738 Kč). Pokud jde o tvrzení žalobkyně o neplatnosti pojistné smlouvy, žalovaná namítla, že žalobkyně měla prokazatelně možnost se s obsahem sazebníku poplatků („Přehled poplatků“) seznámit během zprostředkovatelského procesu, kdy jí byly představeny všechny parametry pojistné smlouvy. Přehled poplatků byl v době uzavření pojistné smlouvy dostupný na všech obchodních místech a u všech obchodních zástupců žalované a rovněž byl zveřejněn na jejích internetových stránkách. Následně byla žalobkyně o nákladech pojištění pravidelně informována prostřednictvím rekapitulací. Proti sdělovaným informacím nikdy nic nenamítala. Dle názoru žalované pojistná smlouva žádná zneužívající ani neurčitá ujednání neobsahuje. Žalovaná nakonec vznesla i námitku promlčení k uplatnění práva žalobkyně vznést námitku neplatnosti pojistné smlouvy z v žalobě uváděných důvodů.4. Žalobkyně ve svém vyjádření (č. l. 128 a násl.) doplnila, že dle jejího názoru je pojistná smlouva neplatná absolutně pro nedostatek srozumitelnosti a transparentnosti, a námitka promlčení vznesená žalovanou je v rozporu s dobrými mravy. Žalobkyně zopakovala, že nikdy nebyla seznámena se sazebníkem poplatků (tj. Přehled poplatků), protože tento byl zcela úmyslně vyčleněn z produktového sešitu, který obdržela v rámci uzavírání pojistné smlouvy. Žalobkyně má proto za to, že informace o poplatcích a nákladech jí nebyly ze strany žalobkyně sděleny zcela úmyslně. Přehled poplatků se proto nikdy nestal součástí pojistné smlouvy. Její nárok na vydání bezdůvodného obohacení tedy není promlčen v důsledku existence neplatných zneužívajících ujednání a potažmo neplatnosti pojistné smlouvy jako takové. Pokud žalovaná tvrdí, že žalobkyně se o důvodu neplatnosti dozvěděla ihned po uzavření pojistné smlouvy, má žalobkyně za to, že je taková námitka žalované v rozporu s dobrými mravy a žalovaná tímto způsobem pouze hodlá těžit z vlastní vědomé nepoctivosti a protiprávního jednání.5. Žalovaná ve svém vyjádření (č. l. 158 a násl.) zopakovala svá tvrzení týkající se platnosti smlouvy a promlčení nároku žalobkyně.6. Z pro