43 C 122/2025-56 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobkyně se žalobou došlou zdejšímu soudu dne 5. 3. 2025 domáhala zaplacení částky 10 351,29 Kč s příslušenstvím, a to z titulu smlouvy o úvěru. Žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, IČO , IČO, , dne 14. 7. 2023 smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 4 900 Kč. Úvěr byl poskytnutý bezhotovostně. Za poskytnutí úvěru se žalovaný zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně poplatek v pevné výši 5 451,29 Kč. Úvěr byl splatný dne 13. 8. 2023, žalovaný však neuhradil ničeho. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne , datum, 12. 2024. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby.2. Žalovaný namítal, že dne 27. 9. 2023 zaplatil právní předchůdkyni žalobkyně částku 5 000 Kč.3. Soud posoudil provedené důkazy jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti a dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu.4. V listině označené jako smlouva o úvěru č. , Anonymizováno, ze dne 14. 7. 2023 byla sjednána částka úvěru 4 900 Kč. Dále byl sjednán poplatek poskytnutí úvěru ve výši 2 143,79 Kč se slevou a bez slevy 5 451,29 Kč, roční úroková sazba 10 791,20% (prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru č. , Anonymizováno, , formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru). Žalovaný je v listině označené jako smlouva o podnikatelském úvěru uveden pouze svými osobními údaji a listina obsahuje na místě podpisu žalovaného uvedení (vytištění) jeho jména, příjmení a v místě podpisu klienta je uveden „elektronický kód zaslaný SMS: , Anonymizováno, “. Dle poukázky byla vyplacena dne 14. 7. 2023 částka 4 900 Kč, bez uvedení příjemce (prokázáno detailem poukázky na částku 4 900 Kč ze dne 31. 1. 2023).5. Žalovaný uhradil dne 27. 9. 2023 částku 5 000 Kč na účet , č. účtu, pod VS , var. symbol, , a to na základě předchozí korespondence s právní předchůdkyní žalobkyně. Potvrzení o úhradě poté právní předchůdkyni žalobkyně doložil (prokázáno potvrzením o provedené platbě ze dne 27. 9. 2023 a e-mailovou korespondencí ze dne 15. 9. 2023 a 27. 9. 2023).6. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, 11. 2024 uzavřené mezi žalobkyní a společností , právnická osoba, přešla pohledávka za žalovaným na žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn a současně byl vyzván k úhradě dlužné částky (prokázáno dílčí smlouvou o postoupení pohledávek mezi původním věřitelem a žalobkyní, oznámením o postoupení pohledávky ze dne , datum, 12. 2024, podacím lístkem od zásilky , Anonymizováno, ).7. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.8. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Podle § 2395 an. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.10. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.11. Podle § 2991 odst. 1 o. z.), dle něhož, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.12. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.14. Podle § 75 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění (dále též jen „ZoSÚ“), je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 84 odst. 2 ZoSÚ spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.15. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena o úvěru podle § 2395 a násl. o. z., přičemž žalovaný ji uzavřel mimo souvislost se svým podnikáním či samostatným výkonem zaměstnání, a tedy s ohledem na spotřebitelský charakter této smlouvy aplikuje se rovněž zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Na základě této smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka 4 900 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit celkem 6 561,75 Kč po slevě – před slevou 10 512,39 Kč. Sjednána byla odměna za poskytnutí úvěru ve výši 2 143,79 Kč po slevě a 5 451,29 před slevou. RPSN činila 10 791,20 Kč. Tuto výši plateb za služby považuje soud v jejich souhrnu za nepřiměřenou a rozpornou s dobrými mravy. RPSN (roční procentní sazba nákladů, tj. celkové skutečné náklady spotřebitelského úvěru vyjádřené jako roční procento z celkové výše úvěru) je 10 791,20 %.16. Ujednání o poplatku soud posoudil jako tzv. „skrytý úrok“, neboť poplatek byl sjednán pevně a jeho výše zjevně neodrážela náročnost poskytované služby. Žádné úroky sjednány nebyly, nicméně RPSN činila po zohlednění poplatku 10 791,20 %, což značně překračuje běžnou úrokovou míru, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou a stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů či půjček. V dané věci byla smlouva uzavřena v červenci roku 2023, přičemž dle databáze České národní banky ARAD (Statistika úrokových sazeb u spotřebitelů poskytované bankami) byla v červenci roku 2023 obvyklá úroková sazba úvěrů poskytovaných spotřebitelům ze strany banky 5,79 % ročně. Je zřejmé, že roční procentní sazba nákladů 10 791,20 % je zjevně nepřiměřená. Za nepřiměřený úrok nemusí být považován takový, který dosahuje výše obvyklého úroku poskytovaného bankami dvakrát až třikrát (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). Soud tak má za to, že dohoda o poplatcích ve spojení s úrokovou mírou podléhá korektivu dobrých mravů (§ 2 odst. 3 o. z.), na který jsou smluvní strany povinny dbát. Jelikož na uzavírání obdobných smluv žalobkyně postavila svoje podnikání, které provozuje se záměrem produkovat určitý zisk, dospěl soud k závěru, že toto ustanovení nelze oddělit od zbytku smlouvy ve smyslu § 576 o.z., neboť nelze předpokládat, že by žalobkyně takovou smlouvu, bez uvedených poplatků, vůbec uzavřela. Rozpor předmětného ustanovení s dobrými mravy má proto za následek neplatnost smlouvy jako celku, přičemž k takové neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu.17. Jak plyne ze shora uvedených skutkových zjištění, žalovaný od právní předchůdkyně žalobkyně přijal částku 4 900 Kč, a to na základě absolutně neplatné smlouvy ve smyslu § 588 o. z. Žalovaný byl proto povinen přijatou částku právní předchůdkyni žalobkyně vydat, a to bez zbytečného odkladu poté, co věřitel plnění požadoval (§ 1958 odst. 2 o. z.). Žalovaný vrátil právní předchůdkyni žalobkyně v roce 2023, tj. před podáním žaloby, částku v celkové výši 5 000 Kč. Jelikož smlouva o úvěru je absolutně neplatná a žalovaný již v roce 2023 vrátil bezdůvodné obohacení, nemohlo žalobkyni vzniknout právo na zaplacení poplatku poskytnutí úvěru za administrativní činnost a zákonného úroku z prodlení. Nadto žalovaný vrátil právní předchůdkyni žalobkyně před podáním žaloby bezdůvodné obohacení v celkové výši 5 000 Kč, tj. v částce vyšší, než byla částka poskytnutá žalobkyní.18. Nad rámec uvedeného soud podotýká, že nezkoumal, zda právní předchůdkyně žalobkyně dostatečně prověřila úvěruschopnost žalovaného dle § 84 odst. 2 ZoSÚ, a to s ohledem na absolutní neplatnost úvěrové smlouvy.19. Soud proto žalobu v celém rozsahu zamítl.20. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť v řízení byl úspěšný žalovaný. Žalovanému však žádné náklady nevznikly. Soud proto rozhodl, že na náhradu nákladů řízení nemá právo žádný z účastníků.21. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle