19 C 366/2021-17 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 1 337 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popřípadě provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen "cit. zák."). Žalovaný jako provozovatel automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 m3, [registrační značka], nesjednal k tomuto automobilu v období od 14. 5. 2019 do 31. 10. 2019 pojištění odpovědnosti a je proto povinen žalobkyni uhradit příspěvek za uvedené období 171 dní ve výši 47 Kč denně. Ačkoliv žalobkyně žalovaného k úhradě příspěvku vyzvala a zaslala mu i několik upomínek vč. předžalobní výzvy, žalovaný příspěvek 8 037 Kč neuhradil. Žalobkyně se žalobou domáhala úhrady příspěvku a náhrady nákladů uplatnění 300 Kč v celkové výši 1 337 Kč Dále žalovaný jako provozovatel automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 m3, [registrační značka], nesjednal k tomuto automobilu v období od 1. 5. 2020 do 27. 8. 2020 pojištění odpovědnosti, a je proto povinen žalobkyni uhradit příspěvek za uvedené období 119 dní po 65 Kč, tedy 7 735 Kč Ačkoliv žalobkyně žalovaného k úhradě příspěvku vyzvala a zaslala mu i několik upomínek vč. předžalobní výzvy, žalovaný příspěvek neuhradil. Kromě tohoto příspěvku se žalobkyně domáhala náhrady nákladů uplatnění 300 Kč a nákladů soudního řízení 2. Žalovaný zůstal ve věci zcela nečinný. Obě strany sporu souhlasily s rozhodnutí věci bez nařízení ústního jednání. 3. Žalovaný je státním příslušníkem Ukrajiny, který má v ČR povolen trvalý pobyt na adrese uvedené v záhlaví rozsudku. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda je dána mezinárodní pravomoc českých soudů k rozhodnutí této věci. Smlouva uzavřená mezi Českou republikou a Ukrajinou vyhl. č. 123/2002 Sb., o dvoustranné mezinárodní smlouvě o právní pomoci, mezinárodní příslušnost v majetkových věcech, které nevyplývají ze smluvního závazku, neřeší. Soud proto svou příslušnost posoudil dle § 6 odst. 1 zák. č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, dle § 84 a 95 odst. 1 o.s.ř., podle nichž je dána vzhledem k bydlišti žalovaného jeho místní příslušnost. 4. Z listin předložených žalobkyní k důkazu soud zjistil, že žalobkyně dopisem ze dne 30. 1. 2020 vyzvala žalovaného k zaplacení příspěvku ve výši 8 037 Kč, neboť vozidlo [registrační značka] nebylo v období od 14. 5. 2019 do 31. 10. 2019 pojištěno a v tomto období byl v registru zapsán žalovaný jako vlastník či provozovatel tohoto vozidla (výzva, údaje o vozidle, doklad o doručení). O zaplacení dlužné částky byl žalovaný upomenut upomínkou ze dne 13. 5. 2020 a byla mu rovněž zaslána předžalobní upomínka ze dne 11. 1. 2021 (upomínka, předžalobní výzva k plnění, podací arch). Dopisem ze dne 1. 10. 2020 vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení příspěvku ve výši 7 735 Kč, neboť vozidlo [registrační značka] nebylo v období od 1. 5. 2020 do 27. 8. 2020 pojištěno a v tomto období byl v registru zapsán žalovaný jako vlastník či provozovatel tohoto vozidla (výzva, údaje o vozidle, doklad o doručení). O zaplacení dlužné částky byl žalovaný upomenut upomínkou ze dne 21. 1. 2021, 18. 2. 2021 a byla mu rovněž zaslána předžalobní upomínka ze dne 31. 3. 2021 (upomínka, předžalobní výzva k plnění, podací arch). 5. Na základě těchto zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný jako vlastník/provozovatel předmětných vozidel byl povinen dle § 1 odst. 2 a § 3 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla uzavřít smlouvu o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Bylo tak na žalovaném, aby případně v rámci své procesní obrany vymezil rozhodné skutečnosti a důkazy, kterými by tuto skutečnost vyvrátil. Takové skutečnosti však z obsahu spisu nevyplývají, když žalovaný byl v řízení zcela nečinný. Ze strany žalovaného nebylo tvrzeno, tím méně pak prokázáno, že by v uvedených obdobích k předmětným vozidlům svou zákonnou povinnost vyplývající ze shora citovaných ustanovení cit. zák. splnil. Žalobkyně v souladu s cit. zák. vyzvala žalovaného k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných vozidel a o úhradu jej rovněž upomínala. Žalovaný rovněž netvrdil ani neprokázal, že by na jeho straně nebyla dána povinnost k úhradě tohoto příspěvku. S ohledem na shora uvedené soud žalobě vyhověl. Soud přiznal žalobkyni rovněž náklady upomínání 300 Kč a úrok z prodlení dle § 1970 o.z. 6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst.1 a 142a odst.1 o.s.ř. Soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů za zaplacený soudní poplatek 400 Kč a odměnu za 3 úkony právní služby advokáta. Vzhledem k tomu, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněným opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení je plnění nepřesahující částku 50 000 Kč, přiznal soud náhradu za právní zastoupení ve výši dle § 14b odst.1 vyhl.č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (AT) po 200 Kč za tři úkony právní služby. Dále byla žalobkyni přiznána náhrada hotových výdajů 3x 100 Kč dle § 14b odst. 5 AT, 21% DPH ve výši 189 Kč, celkem 1.489 Kč. 7. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř.