19 C 433/2021-18 — Obvodní soud pro Prahu 9

Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 4 092 Kč s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení s odůvodněním, že žalobkyni byla postoupena pohledávka společnosti [právnická osoba] (dále jen„ původní věřitel“), která uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru, poskytla mu úvěr ve výši 3 300 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr splatit do [datum], žalovaný poskytnutý úvěr čerpal, tento úvěr však nesplatil. Žalovaný zůstal ve věci zcela nečinný, obě strany sporu souhlasily s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání. Z listin předložených k důkazu žalobkyní soud zjistil, že mezi původním věřitelem a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] Smlouva byla uzavřena poté, co žalovaný byl ze strany původního věřitele lustrován a byly zjišťovány informace ohledně schopnosti žalovaného poskytnutý úvěr splácet. Úvěr byl žalovanému poskytnut ve výši 3 300 Kč na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet] a žalovaný se zavázal tento úvěr splatit spolu s poplatkem ve výši 792 Kč do [datum]. Přes upomínky původního věřitele žalovaný dlužnou částku neuhradil, pohledávka byla původním věřitelem postoupena žalobkyni smlouvou ze dne [datum] a o této skutečnosti byl žalovaný informován dopisem ze dne [datum]. Byla mu také zaslána předžalobní výzva k plnění ze dne [datum] (formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, smlouva o úvěru, fotokopie občanského průkazu žalovaného, potvrzení o odeslání finančních prostředků, smlouva o postoupení pohledávek, oznámení postoupení pohledávky, předžalobní výzva). Na základě učiněných zjištění vzal soud za prokázané, že mezi původním věřitelem a žalovaným byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru v souladu s § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) a v souladu se zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Ze strany žalobkyně bylo prokázáno, že původní věřitel odeslal žalovanému poté, co prověřil jeho schopnost úvěr splácet, částku ve výši 3 300 Kč na účet označený žalovaným, žalovaný tuto částku poskytnutého úvěru spolu s poplatkem 972 Kč původnímu věřiteli nevrátil, v průběhu řízení žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by tak učinil, soud proto žalobě vyhověl a kromě poskytnutého úvěru ve výši 3 300 Kč a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 972 Kč přiznal žalobkyni rovněž právo na úrok z prodlení v souladu s § 1970 o.z. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst.1 a 142a odst.1 o.s.ř. Soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů za zaplacený soudní poplatek 400 Kč a odměnu za 3 úkony právní služby advokáta. Vzhledem k tomu, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněným opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení je plnění nepřesahující částku 50 000 Kč, přiznal soud náhradu za právní zastoupení ve výši dle § 14b odst.1 vyhl.č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (AT) po 200 Kč za tři úkony právní služby. Dále byla žalobkyni přiznána náhrada hotových výdajů 3x 100 Kč dle § 14b odst. 5 AT, 21% DPH ve výši 189 Kč, celkem 1.489 Kč. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o.s.ř.