24 C 56/2021-42 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobce se domáhal zrušení vyživovací povinnosti k žalovanému stanovené rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], kdy výživné bylo stanoveno na částku 2 500 Kč měsíčně, a to počínaje dnem [datum] vzhledem k dovršení zletilosti žalovavého. Pro svůj nárok argumentoval tím, že výživné bylo stanoveno v době, kdy pobíral podporu v nezaměstnanosti, u jeho dcery byl diagnostikován 4. stupeň postižení autistického spektra společně s mentální retardací, kdy dcera je v tuto chvíli ZTP/P a pobírá na ni příspěvek na péči. Dcera vyžaduje 24 hodinovou péči, a proto s ní musí být doma a není možnost vykonávat zaměstnání. Dcera je na něm a jeho manželce závislá, nesnese přítomnost jiné osoby. Dcera má vysoké náklady na zdravotní pomůcky, zejména na pleny ve výši asi 16 000 Kč. Od narození syna [jméno] dne [datum] má s manželkou dvě vyživovací povinnosti a z předešlého manželství nezl. dceru [jméno]. Žalobce žije se svoji manželkou, žádný majetek nemá. Jejich výdaje činí nájemné ve výši 13 000 Kč, splátka auta 2 700 Kč, telefon, strava, internet apod. ve výši asi 14 000 Kč. Manželka je OSVČ s příjem asi 20 000 Kč, s tím, že od prosince [rok] bud nucena živnost pozastavit. Žalovaný se k žalobci jako otci nechová, nemá zájem se jakkoliv stýkat, nekomunikuje s ním. O synovi prakticky nic neví, syn mu nepodává žádné zprávy, naopak o něm šíří nepravdivé informace. Pro syna je pouze zdrojem příjmu. Je přesvědčen, že vyživovací povinnost zanikla, kdy syn je schopen se živit sám, když má ukončení střední vzdělání na střední odborné škole a disponuje výučním listem. Má tedy za to, že syn je řádně připraven pro své zaměstnání a nejpozději od září [rok] mohl nastoupit do práce. Syn nyní studuje další tříletý obor s výučním listem, a to obor kuchař - číšník. Uvedené studium není navazujícím studiem nebo studiem k vyššímu stupni vzdělání. I po dostudování tohoto oboru si syn může zvolit další obor a studovat tak až do 26 let, což se zdá býti nemravné. 2. Žalovaný uvedl, že s návrhem na zrušení výživného nesouhlasí. Studuje 1. ročník na střední škole, kdy jde o jeho druhý obor. V předchozím oboru byli jeho výdaje asi 10 000 Kč na učebnice, oblek, nože atd. Na začátku tohoto roku hradil učebnice 3 500 Kč, školní potřeby 1 500 Kč, lítačku 120 Kč. V roce [rok] byl na stáži v Itálii, kterou hradili ve výši 15 000 Kč. Ve škole chodí na obědy, které hradí ve výši 700 Kč měsíčně. Matka je na úřadu práce, žije společně s matkou, nezletilou sestrou a občas s babičkou 3. Při jednání dne [datum] žalobce uvedl, že žádá pouze zrušení výživného. 4. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: 5. Vyživovací povinnost žalobce k žalovanému byla naposledy upravena rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], kdy tehdy byla žalobci stanovena povinnost platit výživné v částce 2 500 Kč měsíčně. Dle odůvodnění rozsudku žalobce byl znovu ženatý, pobíral podporu v nezaměstnanosti ve výši 11 512 Kč, a to do doby než nastoupil na rodičovskou dovolenou se svým synem [jméno]. Jeho manželka pracovala brigádně, do října [rok] pobírala rodičovský příspěvek na nezl. [jméno]. Výdaje na bydlení žalobce činili 14 000 Kč. Matka žalovaného měla v té době průměrný příjem 16 800 Kč měsíčně. Žalovaný byl v té době nezletilý, žil s matkou, kdy náklady na bydlení činil 11 000 Kč. Žalovaný navštěvoval základní školu, měl poruchy chování, kdy trpěl ADHD (rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]). 6. Žalobce nepracuje, do dubna [rok] pobírá příspěvek na péči na nezletilou dceru [jméno] ve výši 19 200 Kč (rozhodnutí Úřadu práv ČR - Krajská pobočka pro [územní celek] ze dne [datum]). Žalobce žije s manželkou a dvěma nezletilými dětmi v pronajatém bytě, kdy nájemné je sjednáno ve výši 13 000 Kč měsíčně. Za rok [rok] vznikl žalobci nedoplatek za vyúčtování ve výši 8 732 Kč. Jeho manželka podniká v oblasti televize s příjmy kolem 20 000 Kč, které jsou nyní pozastavené, a manželka bude ukončovat živnost. S žalovaným se nestýká asi 6 let, od jeho plnoletosti výživné nehradí (výpověď žalobce, nájemní smlouva, dodatek [číslo] k nájemní smlouva, vyúčtovaní záloh za rok [rok]). 7. Žalovaný je studentem [ulice] odborné školy a středního odborného učiliště [obec] – [část obce], kdy od [datum] byl přijat do prvního ročníku oboru Kuchař – číšník, které lze prodloužit na 4 leté studium zakončené maturitou. Ve školním roce [rok] [rok] byl žalovaný studentem 1. ročníku oboru [anonymizována dvě slova] společného stravování na téže škole a ve školním roce [rok] [rok] byl studentem 2. ročníku tohoto oboru (rozhodnutí o přijetí ze dne [datum], potvrzení o studiu ze dne [datum], výpověď žalovaného). V rámci studia oboru [anonymizováno] ve stravování uhradil žalovaný na nákladech spojených se studiem částku 8 652 Kč a za obor kuchař – číšník v roce [rok] částku 3 900 Kč (potvrzení o úhradě ze dne [datum]). V září [rok] absolvoval žalovaný kurz„ Škola kávy a míchaných nápojů v Itálii“ (certifikát o školení ze dne [datum]). V roce [rok] byla žalovanému vyplácena odměna za odbornou praxi ve výši 1 143 Kč a v roce [rok] ve výši 1 034 Kč (potvrzení ze dne [datum]). Bydlí společně s matkou, sestrou a babičkou. Matka žalovaného je od [datum] vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání, od prosince [rok] jí je poskytován příspěvek na péči o žalovavého ve výši 4 400 Kč (vyrozumění Úřadu práce z dne [datum], Rozhodnutí ÚP ze dne [datum], výpověď žalovaného). Matka žalovavého za bydlení a zálohy za služby hradí čáku 10 474 Kč, dále hradí zálohy na elektřinu ve výši 1 280 Kč měsíčně a zálohy na plyn ve výš 1 870 Kč měsíčně (doklad SIPO, vyúčtování plynu a elektřiny). Žalovaný soudu doložil přehled přijatého výživného od září [rok] do dubna [rok] (svazek plateb výživného). 8. Po takto provedeném dokazování soud řízení již dalšími důkazy nedoplňoval, když ani účastníci dalších důkazních návrhů ve věci nečinili, a dospěl k závěru, že žaloba nebyla podána po právu. 9. Dle § 910 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. 10. Dle § 911 o.z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. 11. Dle § 913 odst. 1 o.z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Dle § 913 odst. 2 o.z. při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. 12. Podle nálezu Ústavního soudu ze dne [datum] sp. zn II.ÚS 2121/14 v případě rozhodování obecných soudů o vyživovací povinnosti je třeba přihlížet i k věku dítěte. Jakkoliv platí, že dosažení zletilosti dítěte nemá pro trvání vyživovací povinnosti hmotněprávní význam, je odlišná situace u nezletilého dítěte, které je s ohledem na stupeň svého fyzického a psychického vývoje a i podle právní úpravy zcela či převážně odkázáno na svoje rodiče, a dítěte zletilého, u něhož lze očekávat, že bude vyvíjet přiměřené úsilí směřující k tomu, aby se uživilo samo, nevyskytnou-li se samozřejmě okolnosti, které tomu zcela nebo částečně brání. 13. Touto okolností může být i studium zletilého dítěte na střední škole. V tomto případě se však obecné soudy musí pečlivě zabývat konkrétními okolnostmi každého případu a zejména účelností tohoto studia. Toto studium by totiž mělo sloužit k prohlubování předchozího vzdělání, na které zpravidla navazuje, resp. mělo by vést k lepším budoucím vyhlídkám na získávání prostředků pro své životní potřeby prací. Může samozřejmě nastat i případ, kdy toto další studium na studium předchozí přímo navazovat nebude, nicméně z konkrétních okolností bude zřejmé, že i tak je třeba preferovat zájem na zvýšení kvalifikace dítěte. Nemělo by však určitě jít o studium samoúčelné, kterým by si vyživovaná osoba pouze„ prodlužovala mládí“. V případě, kdy se nejedná o navazující studium, je tak třeba vážit, zda skutečně jde o racionální přípravu na budoucí povolání (tzn. např., zda na trhu práce je v daném regionu větší šance uplatnění pro absolventy dané střední školy než pro vyučené osoby); jaké byly důvody, aby zletilé dítě studovalo placenou soukromou střední školu a nikoliv podobně zaměřenou střední školu veřejnou (bezplatnou); zda aktuálně studovaná škola má odpovídající kvalitu (např. z hlediska uplatnění absolventů) a v neposlední řadě i to, zda se tomuto studiu věnuje s dostatečnou péčí, tedy zda nedosahuje nepřiměřeného množství absencí (rozumně vysvětlitelných a doložených) a zda dosažené studijní výsledky potvrzují jeho skutečný zájem o zvolený obor. Z hlediska úvah o výši výživného je pak namístě pečlivě posoudit rovněž to, jak velké časové nároky klade předmětné studium, tzn., zda např. vylučuje, aby vedle tohoto studia student pracoval alespo