40 C 353/2021-20 — Obvodní soud pro Prahu 9

Žalobce se žalobou domáhá zaplacení 28 008,22 Kč s příslušenstvím z titulu zaplacení dluhu vzniklého ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [spisová značka] uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], [IČO] a žalovaným dne [datum]. Žalovaná částka sestává z jistiny úvěru ve výši 20 000 Kč a z poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 8 008,22 Kč. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání se nedostavil. Důkazy v řízení provedenými zjistil soud následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci. Žalovaný jako úvěrovaný uzavřel dne [datum] se [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], [IČO], jako úvěrujícím, smlouvu o úvěru č. [spisová značka], a to prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (§ 1842, § 1843, § 2395 zák. č. 89/2012 Sb.), na základě níž poskytla [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] žalovanému peněžní prostředky v částce 20 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit do [datum]. Poplatek za poskytnutí úvěru činil částku 8 008,22 Kč (smlouva o úvěru č. [spisová značka]). Žalovanému byla částka 20 000 Kč věřitelem poslána dne [datum] na jeho bankovní účet č. [bankovní účet] (potvrzení o provedené platbě). Pohledávka za žalovaným z výše uvedené smlouvy byla [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] postoupena na žalobce, kdy tato skutečnost byla žalovanému oznámena dopisem ze dne [datum] (smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum], oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], podací lístek). Žalovaný byl upomínán o úhradu dlužné částky dopisem právního zástupce žalobce ze dne [datum] (upomínka, podací lístek). Lze učinit následující závěr o skutkovém stavu. V řízení bylo prokázáno, že žalovanému byly na základě shora citované smlouvy poskytnuty dne [datum] peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit do [datum], a to včetně poplatku ve výši 8 008,22 Kč. V řízení nebylo ze strany žalovaného tvrzeno, tím méně pak prokázáno, že by žalovaný svému závazku dostál a ve sjednané lhůtě peněžní prostředky v plné výši vrátil. Z daného důvodu byla žalovanému uložena povinnost k zaplacení částky 20 000 Kč, která představuje nesplacenou jistinu dle smlouvy o úvěru a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 8 008,22 Kč (§ 2395 zák. č. 89/2012 Sb.). Vzhledem k prodlení žalovaného s plněním peněžitého dluhu soud žalobci přiznal rovněž příslušenství pohledávky, které je tvořeno smluvním úrokem v jeho kapitalizované výši 591,78 Kč. Povinnost k úhradě úroku z prodlení se opírá o § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., když výše je dána § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Aktivní legitimace žalobce se opírá o § 1879 a § 1880 zák. č. 89/2012 Sb. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 věta první o.s.ř. Na daný případ aplikoval soud § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.). Podle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1) o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř., ve sporu úspěšnému žalobci přiznal soud náhradu nákladů řízení tvořených zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 121 Kč a náklady zastoupení žalobce advokátem 9 292,80 Kč včetně DPH (odměna advokáta za 3 úkony právní služby dle vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši 6 780 Kč a 3 paušální částky po 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhlášky číslo 177/1996 Sb.).