40 C 7/2020-72 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobce se žalobou domáhá zaplacení 170 000 Kč s příslušenstvím z titulu vrácení zápůjčky poskytnuté žalobcem žalované podle ústně uzavřené smlouvy o zápůjčce s tím, že zápůjčka byla poskytnuta ve dvou bezhotovostních převodech z účtu žalobce na účet žalované a to dne [datum] v částce 150 000 Kč a dne [datum] v částce 20 000 Kč. 2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby a vznesla vzájemný návrh na zaplacení 70 000 Kč s příslušenstvím z titulu vrácení zápůjčky ve výši 240 000 Kč poskytnuté žalovanou žalobci podle ústně uzavřené smlouvy o zápůjčce s tím, že zápůjčka byla poskytnuta bezhotovostním převodem z účtu žalované na účet žalobce dne [datum] a žalobce se zavázal zápůjčku splatit nejpozději dne [datum]. 3. Účastníci učinili nesporným, že bankovním účtem žalobce je účet č. [bankovní účet] a bankovním účtem žalované je účet č. [bankovní účet]. 4. Důkazy v řízení provedenými zjistil soud následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci. Dle výpisu z bankovního účtu žalobce č. [bankovní účet], za období od [datum] do [datum], zaslala žalovaná žalobci částku ve výši 240 000 Kč. Žalobce následně zaslal žalované dne [datum] částku ve výši 150 000 Kč a dne [datum] částku ve výši 20 000 Kč (výpis z bankovního účtu č. [bankovní účet] za období od [datum] do [datum] ze dne [datum], potvrzení o provedení platby z bankovního účtu č. [bankovní účet] ze dne [datum]). Žalobce dne [datum] uzavřel se společností [právnická osoba], [IČO] rámcovou smlouvu o poskytování platebních služeb, na základě které byl žalobci zřízen bankovní účet č. [bankovní účet] (rámcová smlouva o poskytování platebních služeb ze dne [datum]). Žalobce dne [datum] uzavřel se [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], [IČO] jako úvěrujícím smlouvu o úvěru [číslo] kdy předmětem této smlouvy bylo poskytnutí peněžních prostředků až do výše 1 640 000 Kč. V úvěrové smlouvě bylo mj. ujednáno, že část úvěru ve výši 257 807,99 Kč bude poukázána na účet žalované (smlouva o úvěru [číslo] ze dne [datum]). Dle komunikace mezi účastníky vedené skrze platformu WhatsApp ze dne [datum] žalovaná iniciovala sepsání prohlášení, které bude potvrzovat, že finanční prostředky jí zaslané dle pokynu dle článku I. shora uvedené úvěrové smlouvy [číslo] představují vrácení půjčky žalované (otisk obrazovky mobilního telefonu s komunikací účastníků skrze platformu WhatsApp ze dne [datum]). Dle prohlášení ze dne [datum] podepsaného žalobcem, byla částka ve 250 000 Kč dle pokynu žalobce poskytnutá [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], [IČO] na bankovní účet žalované, kdy platba byla přijata dne [datum], splátkou půjčky poskytnuté žalovanou žalobci v minulosti (prohlášení žalobce ze dne [datum]). Žalovaná dne [datum] zaslala žalobci na jeho bankovní účet částku ve výši 240 000 Kč (potvrzení o provedení platby z bankovního účtu č. [bankovní účet] ze dne [datum], výpis z bankovního účtu č. [bankovní účet] za období od [datum] do [datum] ze dne [datum]). Dle komunikace mezi účastníky vedené skrze platformu WhatsApp ze dne [datum] žádal žalobce po žalované poskytnutí částky ve výši 160 000 Kč na platbu makléřce (otisk obrazovky mobilního telefonu s komunikací účastníků skrze platformu WhatsApp ze dne [datum]). Dne [datum] a [datum] poskytla žalovaná žalobci půjčky v částkách dvakrát po 25 000 Kč, s tím, že žalobce vrátil žalované tuto půjčku v celkové výši 50 000 Kč dne [datum] (potvrzení o provedení platby z bankovního účtu č. [bankovní účet] ze dne [datum] – 2x, výpis z bankovního účtu č. [bankovní účet] za období od [datum] do [datum] ze dne [datum]). Dle sdělení banky, u které je veden účet žalované, měla žalovaná ke dni [datum] zůstatek na bankovním účtu ve výši 2 024 044,78 Kč a ke dni [datum] ve výši 1 100 949,21 Kč (potvrzení o zůstatku na bankovním účtu žalované ze dne [datum]). Z dalších v řízení provedených důkazu nebyly řízení zjištěny žádné skutečnosti rozhodné pro posouzení věci. Soud neprovedl důkaz opisem rejstříku trestů žalobce z důvodu, že z opisu rejstříku trestů žalobce nelze zjistit žádné skutečnosti rozhodné pro posouzení této věci. Z důkazů předložených žalobcem v podání ze dne [datum] nebyly zjištěny žádné skutečnosti rozhodné pro posouzení věci. Z tohoto důvodu se soud nezabýval otázkou možného prolomení koncentrace řízení, které žalovaná namítala. 5. Lze učinit následující závěr o skutkovém stavu. Mezi žalovanou a žalobcem byla dne [datum] uzavřena smlouva, na základě které žalovaná poskytla žalobci částku ve výši 240 000 Kč a žalobce se zavázal vrátit tuto částku žalované nejpozději do [datum]. Žalovaný však svou povinnost vrátit zápůjčku splnil jen částečně, když dne [datum] zaslal žalované částku ve výši 150 000 Kč a dne [datum] částku ve výši 20 000 Kč. Soud pak dovodil, že dle obsahu smlouvy se jedná o smlouvu o zápůjčce, kdy tato smlouva splňuje všechny náležitosti dle § 2390 až 2394 zákona č. 89/2012, občanská zákoník (dále jen „o.z.“). Smlouva o zápůjčce byla mezi účastníky dne [datum] uzavřena ústně. Žalovaná unesla břemeno tvrzení a důkazní, když dostatečně prokázala na základě předložených listinných důkazů, že fakticky došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce, žalovaná prokázala obsah této smlouvy, když prokázala, co bylo předmětem dané smlouvy, v jaké výši byla zápůjčka poskytnuta, a kdy byla ujednaná splatnost zápůjčky. Při posouzení dané věci soud nemohl odhlédnout ani od finančních vztahů účastníků, kdy žalovaná žalobci opakovaně poskytovala zápůjčky a sama nebyla prokazatelně ve finanční nouzi, kdy by sama potřeba poskytnout finanční prostředky od třetích osob. Žalobce neunesl břemeno důkazní, když se mu na základě provedených důkazů ani jeho výslechu nepodařilo prokázat, že částky ve výši 150 000 a 20 000 Kč, které zaslal na bankovní účet žalované, byly zápůjčky, které žalobce poskytl žalované a nikoliv splátky zápůjčky, kterou žalovaná poskytla žalobci. I v tomto případě soud přihlédl ke vzájemným finančním vztahům mezi účastníky, kdy to byla žalovaná, která žalobci opakovaně poskytovala finanční prostředky (viz 2 zápůjčky dvakrát 25 000 Kč). Stejně tak se žalobci nepodařilo prokázat, že částka ve výši 240 000 Kč, které žalovaná zaslala žalobci, není zápůjčkou, když argumentace žalobce, že tato částka má původ ve smlouvě o úvěru [číslo] ze dne [datum], kdy část poskytnutého úvěru nechal žalobce zaslat na bankovní účet žalované, s tím, že její účet je pouze platebním místem, a žalovaná mu následně, až si žalobce zřídil bankovní účet v České republice, peníze zašle na jeho nově zřízení bankovní účet, neobstojí, a to vzhledem k tomu, že žalobce sám v prohlášení ze dne ze dne [datum], které vlastnoručně podepsal, což ani sám nesporuje (viz výslech žalobce na č. l. 56 spisu), prohlásil, že částka zaslaná na bankovní účet žalované [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], [IČO] ve výši 250 000 Kč, a to na pokyn žalobce, představuje pouze splátku půjčky, kterou žalovanou poskytla v minulosti žalobci. Na základě shora uvedených skutečností tedy soud dospěl k závěru, že mezi žalovanou a žalobcem byla dne [datum] uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které žalovaná poskytla žalobci částku ve výši 240 000 Kč a žalobce se zavázal tuto částku vrátit nejpozději do [datum], kdy tuto povinnost žalobce nesplnil. Současně má soud za prokázané, že žalobce dne [datum] neuzavřel se žalovanou smlouvu o zápůjčce, která měla být splatná dne [datum], kdy žalobce nedostatečně prokázal tuto skutečnost a neunesl břemeno důkazní. Zároveň se žalobci nepodařilo prokázat, že částka ve výši 240 000 Kč, kterou žalovaná dne [datum] zaslala na bankovní účet žalobce, představovala pouze v podstatě přeposlání finančních prostředků z úvěrové smlouvy uzavřené, které byly dle žalobcova pokynu zaslány na účet žalované, a to s ohledem na prohlášení žalobce ze dne [datum], ve kterém žalobce stvrdil, že prostředky zaslané na účet žalované úvěrujícím, dle pokynu žalobce, představují pouze splacení půjček, které v minulosti žalovaná poskytla žalobci. S ohledem na shora uvedené soud žalobu zamítl (výrok I.). Soud zároveň vyhověl vzájemnému návrhu žalované na zaplacení 70 000 Kč, když žalobce nezaplatil řádně a včas celou dlužnou částku, a proto byla žalobci uložena povinnost k zaplacení částky ve výši 70 000 Kč (§ 2390 o.z.). Protože je žalobce v prodlení s plněním peněžního dluhu, má žalovaná právo na úrok z prodlení (§ 1970 o.z.). Výše úroků z prodlení je stanovena dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výrok II.). 6. Na daný případ aplikoval soud § 2390 až 2394 o.z. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 7. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř., ve sporu plně úspěšné žalované přiznal soud náhradu nákladů řízení tvořených zaplaceným soudním poplatkem ve výši 3 500 Kč a náklady zastoupení žalované advokátem 69 405,60 Kč včetně DPH (odměna advokáta za 6 úkonů právní služby dle vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši 55 560 Kč a 6 paušálních částek po 300