5 C 4/2019-103 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobkyně se v tomto řízení domáhala na žalované zaplacení částky ve výši 100 000 Kč spolu s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že je vlastníkem pozemku parc. [číslo] o výměře 66 m2 (zastavěná plocha a nádvoří), na kterém stojí stavba bez č.p. (bydlení), pozemku parc. [číslo] o výměře 124 m2 (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba [adresa] (bydlení), která stojí na pozemku parc. [číslo] pozemku [číslo] o výměře 646 m2 (zahrada). Žalovaná je dle výpisu z katastru nemovitostí vlastníkem podílu o velikosti ideálních 5/6 na předmětných nemovitostech. Žalovaná výše jmenované nemovitosti užívá z titulu většinového vlastníka jako celek, a to již po dobu několika let, přestože ji k užívání jejich 1/6 ve vlastnictví žalobkyně nesvědčí žádný právní důvod. Tímto se žalovaná na úkor žalobkyně bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohacuje a musí žalobkyni vydat to, oč se takto obohatila. Jelikož v tomto případě není dobře možné předmět bezdůvodného obohacení vydat, má žalobkyně právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Peněžitá náhrada za bezdůvodné obohacení při užívání nemovitosti bez právního důvodu se zpravidla stanoví ve výši obvyklého ročního nájmu dané nemovitosti, tedy ve výši částky, kterou by žalovaná musela vynaložit, aby danou nemovitost užívala legálně. Žalobkyně uvedla, že u jejího podílu na nemovitosti by takovou částku byla částka ve výši 120 000 Kč ročně. Proto žalovanou vyzvala k úhradě nároku za užívání nemovitosti za poslední tři roky ve výši 360 000 Kč. V tomto řízení se však domáhala pouze zaplacení částky ve výši 100 000 Kč, a to za rok 2016, 2017 a 2018. Žalobkyně uvedla, že žalovaná se do nemovitosti nastěhovala v roce 2014, avšak bez dohody se žalobkyní, coby spoluvlastnicí nemovitosti. Žalovaná navštívila osobně žalobkyni v březnu roku 2015, v té době již byla v nemovitosti nastěhovaná a požádala žalobkyni, aby ji odprodala svůj podíl na nemovitosti. Žalobkyni nebylo v té době známo, že je žalovaná již vlastníkem 5/6 předmětné nemovitosti, vyslovila souhlas s prodejem svého podílu. Po poradě s rodinou však tento souhlas odvolala, a to vyústilo v podání žaloby na vypořádání spoluvlastnického podílu. 2. Žalovaná uvedla, že je vlastníkem ideálních 5/6 předmětných nemovitostí s tím, že jejich vlastníkem se stala někdy v roce 2014. Do předmětného domu se však nastěhovala po dohodě jejího otce se žalobkyní, která je její tetou. V roce 2014 bylo pak v rámci rodiny dohodnuto, že zbývající 1/6 nemovitostí na ní žalobkyně převede, respektive odprodá a nebude v této věci žádný problém. Existovala tedy dohoda o způsobu užívání věci ve spoluvlastnictví. Žalovaná v rámci této dohody řešila sama údržbu a investice do nemovitosti, které byly postupně potřeba a po žalobkyni nikdy nepožadovala jakoukoliv kompenzaci dle jejího podílu. Žalovaná dále uvedla, že žalobkyně nikdy nebránila v užívání jejího podílu na nemovitosti. Žalobkyně nikdy neprojevila zájem o užívání svého podílu a ctila dohodu o užívání s kompenzací, že nemusí do nemovitosti investovat prostředky na její opravu, zprávu a údržbu do doby prodeje podílu. Po danou dobu nelze po žalované spravedlivě požadovat, aby dbala na to, že užívá pouze 5/6, když nikdy nepoužívala předmětný pokoj se samostatným vchodem. Žalovaná uvedla, že se do předmětné nemovitosti nastěhovala v dubnu roku 2013, a to na základě dohody mezi tehdejším majitelem 5/6 podílu [jméno] [příjmení] (bratr žalobkyně a otec žalované) a žalobkyní. Žalovaná uvedla, že v této době měli se žalobkyní vřelé vztahy, vídaly se, žalobkyně byla hostem na svatbě žalované dne [datum]. 3. Soud zjistil následující skutečnosti: 4. Z nesporných tvrzení účastníků soud zjistil, že v předmětném období tj. rok 2016, 2017 a 2018 byla vlastníkem žalovaná 5/6 a žalobkyně 1/6 nemovitosti parc. [číslo] o evidované výměře 66 m2 – zastavěná plocha a nádvoří, na němž stojí stavba bez č.p., dále parc. [číslo] o evidované výměře 124 m2, jehož součástí je stavba [adresa] a parc. [číslo] o evidované výměře 646 m2 – zahrada, vše zapsané na [list vlastnictví] vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha, katastrální území Dolní Počernice, obec Praha se zrušuje a nemovitosti parc. [číslo] o evidované výměře 66 m2 – zastavěná plocha a nádvoří, na němž stojí stavba bez č.p., dále parc. [číslo] o evidované výměře 124 m2, jehož součástí je stavba [adresa] a parc. [číslo] o evidované výměře 646 m2 – zahrada, vše zapsané na [list vlastnictví] vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha, katastrální území Dolní Počernice, obec Praha. To vyplývá i z výpisu z katastru nemovitostí ze dne [datum]. V roce 2013 vlastnil předmětné nemovitosti otec žalované 5/6 a žalobkyně 1/6. Z usnesení ze dne 14. 11. 2019 Obvodního soudu pro Prahu 9 č.j. 14 C 94/2016-118 soud zjistil, že dne [datum] uzavřely žalobkyně a žalovaná u Obvodního soudu pro Prahu 9 smír, kde bylo dohodnuto, že podílové spoluvlastnictví žalobkyně a žalované k nemovitostem parc. [číslo] o evidované výměře 66 m2 – zastavěná plocha a nádvoří, na němž stojí stavba bez č.p., dále parc. [číslo] o evidované výměře 124 m2, jehož součástí je stavba [adresa] a parc. [číslo] o evidované výměře 646 m2 – zahrada, vše zapsané na [list vlastnictví] vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha, katastrální území Dolní Počernice, obec Praha se zrušuje a nemovitosti parc. [číslo] o evidované výměře 66 m2 – zastavěná plocha a nádvoří, na němž stojí stavba bez č.p., dále parc. [číslo] o evidované výměře 124 m2, jehož součástí je stavba [adresa] a parc. [číslo] o evidované výměře 646 m2 – zahrada, vše zapsané na [list vlastnictví] vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha, katastrální území Dolní Počernice, obec Praha se přikazují do výlučného vlastnictví žalobkyně. 5. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že je manžel žalované od května roku 2014. Svědek uvedl, že nemovitost původně patřila babičce žalované [jméno] [příjmení], která měla v lednu 2013 úraz, kdy její děti, tj. žalobkyně a její bratr, tedy otec žalované, měly za to, že se již nevrátí a že by bylo vhodné, aby nemovitost nebyla prázdná a proto se do nemovitosti nastěhovala žalovaná. Nastěhovali se asi tři měsíce poté, co se to stalo, tedy někdy na jaře roku 2013. Svědek uvedl, že otec žalované, [jméno] [příjmení], sdělil žalované a jejímu manželovi, že se dohodl se žalobkyní na tom, že žalovaná může užívat celou nemovitost. K této dohodě došlo na jaře roku 2013. Nemovitost užívala žalovaná s manželem celou. Svědek uvedl, že poté, co mu byla sdělena dohoda mezi otcem žalované a žalobkyní, žalobkyně navštívila nemovitost a odvezla si z ní cenné věci, které byly památkou na její matku. Svědek uvedl, že se jedná o dvě nemovitosti, a to ruský dům a kamrlík o velikosti 11 m2, který neužívali. Od roku 2013 byly v předmětné kůlně uskladněny věci, které patřily žalobkyní a její dceři, její babičce a jejímu dědečkovi. Tyto věci byly odvezeny koncem roku 2019. Svědek uvedl, že se domnívá, že žalobkyně a její manžel mají od nemovitosti klíče. To se domnívá proto, že když se do nemovitosti v roce 2013 stěhovali, přijel domů a byl přítomen tomu, jak manžel žalobkyně odváží věci z nemovitosti, která byla jím a jeho manželkou uzamčena. Svědek uvedl, že žalobkyně neprojevila žádný zájem o užívání nemovitosti. Svědek uvedl, že dne [datum] navštívil společně s manželkou žalobkyni s jejím manželem. Na této návštěvě svědek se žalovanou sdělili žalobkyni, že otec žalované má v úmyslu ji darovat 5/6 nemovitosti a co tomu ona bude říkat. Svědek uvedl, že žalobkyně jím sdělila, že proti tomuto nic nemá. Sdělila, že pokud otec žalované 5/6 daruje, ona sama též nějakým způsobem svou 1/6 na žalovanou převede nebo jí nějak daruje. Aby jim nebránila v tom, že svědek si se žalovanou na předmětné nemovitosti chtěli postavit nový domeček a žalobkyně jim v tomto nechtěla nijak bránit. Svědek uvedl, že má za to, že z konverzace se žalobkyní vyplynulo, že on se žalovanou může užívat celou nemovitost s tím, že svědek a žalovaná se budou o nemovitost starat, platit za ní poplatky spojené s provozem a hospodařením s touto nemovitostí a to až do doby, kdy dojde k převodu zbývající 1/6. 6. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že žalobkyně je jeho sestra, žalovaná je jeho dcera. V roce 2013, kdy šla jeho maminka do nemocnice, se dohodl se svojí sestrou, když měli za to, že maminka již nebude schopná samostatně fungovat, aby byl domek udržován a nechátral, že jej bude užívat jeho dcera. Na tomto se dohodl svědek se svou sestrou. Předpokládali, že bude užívat a udržovat celou nemovitost. Předmětnou nemovitost od roku 2013 do současnosti užívala žalovaná s manželem. Svědek uvedl, že pokud jde ještě o tu dohodu z roku 2013, tak se skutečně se žalobkyní výslovně dohodl na tom, že předmětnou nemovitost bude užívat žalovaná v celém rozsahu s tím, že žalobkyně, která je vlastníkem 1/6 nebude požadovat žádné f