67 C 26/2021-17 — Obvodní soud pro Prahu 9

Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 10. 7. 2020 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 4 484 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Pro svůj nárok argumentovala tím, že strany mezi sebou dne 1. 3. 2017 uzavřely Smlouvu o dodávce elektřiny, na jejímž základě se žalobkyně zavázala dodávat do odběrného místa na adrese [adresa], elektřinu a žalovaný se zavázal za poskytnuté služby hradit sjednanou cenu. Žalovaný však porušil své povinnosti vyplývající ze smlouvy, když neuhradil fakturu [číslo] vystavenou dne [datum] znějící na částku 11 296 Kč se splatností dne [datum] a fakturu [číslo] ze dne [datum] znějící na částku 1 067 Kč a se splatností dne [datum]. Do dne podání žaloby žalovaný na výše uvedené faktury zaplatil pouze částku 7 879 Kč a zbývá uhradit částka 4 484 Kč. Žalovaný dlužnou částku žalobkyni neuhradil, přestože byl dne [datum] předžaloně upomenut. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci postupoval podle § 115a o.s.ř. (zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád), když žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v podané žalobě (č.l. 4 spisu) a žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřil (§ 101 odst. 4 o.s.ř.) a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. S ohledem na shora uvedené soud rozhodoval pouze na základě předložených listinných důkazů a učinil následující závěr o skutkovém stavu: Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 1. 3. 2017 uzavřena Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, na jejímž základě se žalobkyně zavázala dodávat do odběrného místa na adrese [adresa] (smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny č. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]). Žalobkyně žalovanému za odebranou elektřinu za období od [datum] do [datum] vystavila dne [datum] fakturu znějící na částku 3 417 Kč se splatností dne [datum] a dále za období od [datum] do [datum] mimořádnou fakturu znějící na částku 4 848 Kč se splatností dne [datum] s tím, že mimořádná faktura v sobě zahrnuje rovněž nesplacenou fakturu ze dne [datum] [číslo] (faktura [číslo] ze dne [datum], mimořádná faktura [číslo] ze dne [datum]). Žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení dlužné částky dopisem ze dne [datum] a [datum] (upomínka o zaplacení elektřiny ze dne 14. 4. 2020, výzva k plnění před podáním žaloby ze dne 27. 5. 2020 včetně kopie podacího archu ze dne [datum], kopie obálky, e-mail odeslaný žalobkyni žalovanému dne 27. 5. 2020, jehož přílohou byla výzva k plnění před podáním žaloby). Na základě shora citovaných listinných důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba na zaplacení částky 4 484 Kč s příslušenstvím byla podána po právu. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky řízení byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, na jejímž základě žalobkyně žalovanému do sjednaného odběrného místa dodávala elektřinu. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že by shora uvedené faktury žalobkyni řádně uhradil. Žalovaný v řízení rovněž nerozporoval, že by mu nebyla dodávka elektřiny do odběrného místa ze strany žalobkyně řádně dodávána. Vzhledem k výše uvedenému rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku, když s ohledem k prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1970 zák. č. 89/2012 Sb.) byla žalovanému rovněž uložena povinnost k zaplacení příslušenství pohledávky. Výše zákonného úroku z prodlení je stanovena v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Dle ust. § 151 odst. 3 o.s.ř ve spojení s ust. § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 náleží žalobkyni náhrada nákladů za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a dále náhrada nákladů za 2 úkony po 100 Kč (sepis žaloby a předžalobní upomínka). Soud postupoval při určování náhrady nákladů podle § 2 odst.1 cit. vyhlášky, neboť žalobkyně podala žalobu ve standardizovaném znění, jež žalobkyně podává v obdobných věcech opakovaně; její podání se liší takřka pouze v identifikačních údajích žalovaných a údajích týkajících se konkrétních faktur a dlužných částek. Celkem tedy soud přiznal na náhradě nákladů řízení částku 600 Kč. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení, byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř.