67 C 460/2021-18 — Obvodní soud pro Prahu 9

Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 15 251 Kč s příslušenstvím, náhrady nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč a náhrady nákladů řízení. Pro svůj nárok argumentovala tím, že strany mezi sebou dne [datum] uzavřely Smlouvu o dodávce elektřiny, na jejímž základě se žalobkyně zavázala dodávat do odběrného místa na adrese [adresa]. Žalovaná však porušila své povinnosti vyplývající ze smlouvy, když neuhradila fakturu [číslo] vystavenou dne [datum] znějící na částku 16 251 Kč se splatností dne [datum]. Do dne podání žaloby žalovaná na výše uvedenou fakturu zaplatila pouze částku 1 000 Kč a zbývá uhradit částka 15 251 Kč. Žalovaná dlužnou částku žalobkyni neuhradila, přestože byla dne [datum] předžaloně upomenuta. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud ve věci postupoval podle § 115a o.s.ř. (zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád), když účastníci řízení se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřili (§ 101 odst. 4 o.s.ř.) a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů. S ohledem na shora uvedené soud rozhodoval pouze na základě předložených listinných důkazů a učinil následující závěr o skutkovém stavu: Mezi žalobkyní a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, na jejímž základě se žalobkyně zavázala dodávat do odběrného místa na adrese [adresa] (smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny č. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]). Žalobkyně žalované za odebranou elektřinu v období od [datum] do [datum] vystavila dne [datum] fakturu znějící na částku 15 251 Kč se splatností dne [datum] (faktura [číslo] ze dne [datum]). Žalobkyně žalovanou vyzvala k zaplacení dlužné částky dopisem ze dne [datum] (výzva k plnění před podáním žaloby ze dne [datum] vč. kopie poštovního podacího archu ze dne [datum]). Na základě citovaných listinných důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba o zaplacení částky 15 251 Kč s příslušenstvím byla podána po právu. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky řízení byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny (§ 2079 zák. č. 89/2012 Sb., § 50 odst. 1, odst. 2 zák. č. 458/2000 Sb.), na jejímž základě žalobkyně žalované do sjednaného odběrného místa dodávala elektřinu. Žalovaná v řízení netvrdila ani neprokázala, že by shora uvedenou fakturu žalobkyni řádně uhradila. Žalovaná v řízení rovněž nerozporovala, že by jí nebyla dodávka elektřiny do odběrného místa ze strany žalobkyně řádně dodávána. Vzhledem k výše uvedenému rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku, když s ohledem k prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1970 zák. č. 89/2012 Sb.) byla žalované rovněž uložena povinnost k zaplacení příslušenství pohledávky. Výše zákonného úroku z prodlení je stanovena v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Současně soud přiznal žalobkyni dle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč. Dle § 151 odst. 3 o.s.ř ve spojení s § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. náleží žalobkyni náhrada nákladů za zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a dále náhrada nákladů za 2 úkony po 100 Kč (sepis žaloby a předžalobní upomínky dle § 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 254/2015 Sb.). Soud postupoval při určování náhrady nákladů dle § 2 odst. 1, neboť žalobkyně podala svou žalobu na ustáleném vzoru, jež podává v obdobných věcech opakovaně; její podání se liší takřka pouze v identifikačních údajích žalovaných a odběrných místech. Celkem tedy byla přiznána na náhradě nákladů řízení částka 1 000 Kč. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení, byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř.