7 C 227/2021 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobou došlou ke zdejšímu soudu dne 25. 3. 2021 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částek v celkové výši 2 406,78 Kč. 2. Pro svůj první nárok ve výši 2 000 Kč žalobkyně uvedla, že společnost [právnická osoba], jako právní předchůdkyně žalobkyně, jež zanikla v důsledku fúze sloučením s žalobkyní jako nástupnickou společností, na niž přešlo ke dni 1. 4. 2020 veškeré jmění zanikající společnosti, uzavřela dne 24. 1. 2007 s žalovanou smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] jejíž součástí jsou všeobecné podmínky pro poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací. Právní předchůdkyně žalobkyně zapůjčila žalované jako přijímací zařízení STB KAON KCF-SA PVR HDD USB READY (sériové [číslo]) za účelem využívání veřejně dostupných služeb elektronických komunikací dodávaných na základě smlouvy a žalovaná stvrdila převzetí zařízení na zakázkovém listu. Právní předchůdkyně žalobkyně od smlouvy dne 27. 2. 2019 odstoupila, neboť žalovaná neplatila řádně a včas ceny za poskytnuté služby elektronických komunikací, k jejichž placení se ve smlouvě zavázala. Jelikož žalovaná nevrátila žalobkyni zapůjčené zařízení, nárokuje žalobkyně vůči žalované zaplacení smluvní pokuty ve výši 2 000 Kč v souladu se smlouvou. 3. Pro svůj druhý nárok ve výši 406,78 Kč žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně vystavovala žalované vyúčtování služeb po skončení každého měsíčního zúčtovacího období a žalovaná se zavázala vyúčtování zaplatit do data splatnosti v něm uvedeného. Žalovaná je v prodlení se zaplacením vyúčtování [číslo] splatného dne 5. 4. 2019, z něhož je v tomto soudním řízení nárokováno 406,78 Kč jako poplatek ve výši 500 Kč za odpojení v důsledku nedoplatku snížený o přeplatek v souvislosti s pronájmem přijímacích zařízení podle smlouvy, a to za HD-DVR MEDIABOX ve výši 67,86 Kč, za KAON HD USB-PVR ve výši 25 Kč a za telefon ve výši 0,36 Kč. 4. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení celkové dlužné částky formou předžalobní výzvy ze dne 26. 10. 2020, žalovaná však nezaplatila ničeho. 5. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 6. Soud ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), neboť účastníci se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřili (§ 101 odst. 4 o. s. ř.) a soud ve věci mohl rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. 7. Na základě předložených listin soud zjistil, že mezi společností [právnická osoba], jako poskytovatelem a žalovanou jako účastníkem byla dne 7. 12. 2015 uzavřena smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] Touto smlouvou si žalovaná objednala službu pronájmu HD boxu za 70 Kč. Pro případ, že žalovaná nevrátí pronajaté zařízení včas a v pořádku, byl poskytovatel oprávněn požadovat smluvní pokutu ve výši podle ceníku. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné podmínky pro poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací (zjištěno ze smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] ze dne 7. 12. 2015). Žalovaná se zavázala platit cenu za služby ve výši podle ceníku a se splatností uvedenou ve vyúčtování (zjištěno z čl. 6 všeobecných podmínek poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací). Poskytovatel byl oprávněn odstoupit od smlouvy, pokud žalovaná nezaplatí 3 vyúčtování (zjištěno z čl. 8 písm. a) všeobecných podmínek poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací). Pronajaté přijímací zařízení se žalovaná zavázala vrátit ve lhůtě 7 dnů od ukončení smlouvy pod sankcí smluvní pokuty podle ceníku (zjištěno z čl. 3 a 3.7 všeobecných podmínek poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací). Žalovaná dne 8. 12. 2015 potvrdila převzetí KAON HD KCF-SA, [číslo] (zjištěno ze zakázkového listu ze dne 8. 12. 2015). Jelikož žalovaná neplatila vyúčtování, poskytovatel od smlouvy odstoupil (zjištěno z odstoupení od smlouvy ze dne 27. 2. 2019). Smluvní pokuta za nevrácení set-top boxu Kaon KCF-SA700PCO činila 2 000 Kč za kus a náhrada nákladů za odpojení z důvodu nedoplatku činila 500 Kč (zjištěno z ceníku). Odpojení poskytovatel provedl dne 13. 3. 2019 (zjištěno ze zakázkového listu ze dne 13. 3. 2019) Poskytovatel vyúčtoval žalované poskytnuté služby vyúčtováním [číslo] splatným dne 5. 4. 2019 v částce 4 444,37 Kč, z toho 500 Kč za odpojení z důvodu nedoplatku, − 67,86 Kč za pronájem HD.DVR mediaboxu, − 25 Kč za pronájem KAON HD USN-PVR a − 0,36 Kč za pronájem telefonu (zjištěno z vyúčtování [číslo]). V důsledku fúze sloučením přešlo ke dni 1. 4. 2020 veškeré jmění poskytovatele na žalobkyni (zjištěno z obchodního rejstříku). Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván právním zástupcem žalobkyně k zaplacení dlužné částky (zjištěno z předžalobní upomínky ze dne 26. 10. 2020 včetně poštovního podacího archu). 8. Na základě zjištěného skutkového stavu a dále uvedeného právního hodnocení dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Právní předchůdkyně žalobkyně pronajala žalované výše specifikované zařízen a žalovaná se zavázala platit cenu podle vyúčtování. Z důvodu neplacení ceny ze strany žalované právní předchůdkyně žalobkyně od smlouvy odstoupila, žalovaná však zařízení nevrátila, ačkoliv k tomu byla povinna. Žalovaná v průběhu řízení netvrdila ani neprokázala, že by dlužnou částku zaplatila nebo zařízení řádně a včas vrátila, soud proto žalobě vyhověl a žalované byla uložena povinnost k zaplacení částky 2 406,78 Kč, a to podle § 64 odst. 1 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, a § 2048 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 406,78 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně 3 paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Pro úplnost soud uvádí, že postupoval při určování náhrady nákladů zastoupení advokátem podle § 14b a. t., neboť se jedná o standardizované znění žaloby, jež právní zástupce žalobkyně podává v obdobných věcech téže žalobkyně opakovaně (u zdejšího soudu např. ve věci sp. zn. 14 C 55/2021, 9 C 66/2021 nebo 68 C 71/2021); jeho podání se liší takřka pouze v identifikačních údajích žalovaných a údajích týkajících se konkrétních smluv a dlužných částek. Jak vylíčení základu skutku (s pouhými shora uvedenými odlišnostmi) tak použitá právní argumentace (jednoduchá s ohledem na povahu nároku) tudíž vychází z jednoho stejného vzoru. Podání takového návrhu je tedy spíše svou povahou administrativním úkonem než úkonem právní služby. Soud tak shledal uplatnění § 14b a. t. přiléhavým. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. 10. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.