7 C 264/2021 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobou došlou k Okresnímu soudu Praha-východ dne 19. 2. 2021 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 4 000 Kč. V žalobě uvedla, že společnost [právnická osoba], [IČO], jako původní věřitel uzavřela dne 3. 8. 2017 s žalovanou smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] jejíž nedílnou součástí byly všeobecné podmínky poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací původního věřitele. Žalovaná se s těmito podmínkami seznámila, souhlasila s nimi a zavázala se je dodržovat. Původní věřitel se ve smlouvě zavázal poskytnout žalované sjednané služby elektronických komunikací a popřípadě další služby za sjednaných podmínek a žalovaná se zavázala zaplatit sjednanou cenu za poskytnuté služby. V rámci smlouvy byl sjednán taktéž pronájem přijímacího zařízení, konkrétně MODEM COMPAL CH7465LG ED3 WIFI EMTA ([anonymizováno]) a STB KAON KCF-SA PVR HDD USB READY ([číslo]), jejichž převzetí žalovaná potvrdila podpisem zakázkového listu dne 3. 8. 2017. Žalovaná porušila podmínky smlouvy, když neplatila řádně a včas cenu za poskytnuté služby. Původní věřitel v souladu s čl. 2 .7.3.2 všeobecných podmínek poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací od smlouvy dopisem ze dne 7. 3. 2018 odstoupil. V rámci odstoupení od smlouvy byla žalované poskytnuta náhradní lhůta k plnění a byla upozorněna na povinnost vrátit zařízení. Pro případ, že žalovaná zařízení nevrátí, byla povinna v souladu s čl. 7 všeobecných podmínek poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací zaplatit původnímu věřiteli smluvní pokutu ve výši 4 000 Kč. Žalovaná zařízení nevrátila, proto původnímu věřiteli vznikl nárok na zaplacení smluvní pokuty. Původní věřitel a žalobkyně uzavřeli dne 27. 3. 2019 smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem byla i pohledávka vůči žalované. Žalobkyně žalované změnu v osobě věřitele písemně oznámila. Žalovaná byla k zaplacení smluvní pokuty předžalobně upomenuta právní zástupkyní žalobkyně, přesto ničeho nezaplatila. 2. Usnesením ze dne 25. 3. 2021, č. j. EPR 41824/2021-7, Okresní soud Praha-východ vyslovil soud místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Obvodnímu soudu pro Prahu 9 jako soudu místně příslušnému. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4. Soud ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), neboť žalobkyně s tímto postupem souhlasila, žalovaná se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřila (§ 101 odst. 4 o. s. ř.) a soud ve věci mohl rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. 5. Z listin předložených žalobkyní soud zjistil, že mezi společností [právnická osoba], [IČO], jako poskytovatelem a žalovanou byla dne 3. 8. 2017 uzavřena smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] v rámci níž byl sjednán též pronájem modemu WiFi ED3.0 za 70 Kč a pronájem HD boxu za 70 Kč Součástí smlouvy byly všeobecné podmínky poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací a ceník (zjištěno ze smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací včetně čestného prohlášení a plné moci). Žalované bylo pronajato a dodáno zařízení KAON KCF – SA700PCO, chip ID [číslo], a WIFI ED3.0, MAC [anonymizováno] (zjištěno ze zakázkového listu ze dne 4. 8. 2017). Cena za pronájem HD Mediaboxu a WiFi modemu činila 70 Kč za každý z nich (zjištěno z ceníku). Žalovaná neplatila poskytovateli vyúčtované ceny (zjištěno z výpisu z klientského účtu). Poskytovatel proto od smlouvy odstoupil v souladu s čl. 5 všeobecných podmínek poskytovatele, čímž žalované vznikla povinnost vrátit mu zařízení, a to do 14 dnů od zániku závazku, k čemuž byla vyzvána v rámci odstoupení od smlouvy (zjištěno z odstoupení od smlouvy ze dne 7. 3. 2018, výzvy k úhradě dlužné částky a vrácení zařízení ze dne 20. 4. 2018 a z čl. 5 a 7.4 všeobecných podmínek poskytovatele). Žalovaná tuto povinnost nesplnila, poskytovateli tak vznikl nárok na zaplacení smluvní pokuty v celkové výši 4 000 Kč (zjištěno z čl. 7 všeobecných podmínek poskytovatele a ceníku). Pohledávka vůči žalované byla postoupena z původního věřitele na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 3. 2019 (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 3. 2019 včetně přílohy [číslo] – seznamu pohledávek a potvrzení o úhradě ceny). Změna v osobě věřitele byla žalované oznámena (zjištěno z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 2. 4. 2019). Žalovaná byla k zaplacení dlužné částky upomenuta (zjištěno z upomínky ze dne 2. 4. 2019 a z předžalobní upomínky ze dne 20. 1. 2020 včetně sledování zásilek). 6. Na základě shora citovaných listinných důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba na zaplacení částky 4 000 Kč byla podána důvodně. V řízení bylo prokázáno, žalovaná uzavřela s poskytovatelem smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, na jejímž základě byla žalované pronajata 2 přijímací zařízení a provedeno připojení služeb, přičemž žalovaná byla povinna za tyto služby platit ujednanou cenu v souladu § 2316 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), a v případě zániku závazku zařízení vrátit. Jelikož žalovaná neplatila řádně sjednané ceny a po odstoupení poskytovatele od smlouvy v souladu se smluvním ujednáním pronajatá zařízení nevrátila, vznikla jí povinnost zaplatit poskytovateli smluvní pokutu ve výši 4 000 Kč podle § 2048 o. z. Žalovaná netvrdila, a tím spíše neprokázala, že by předmětnou částku poskytovateli či žalobkyni zaplatila, soud jí proto uložil povinnost k jejímu zaplacení. Aktivní legitimace žalobkyně se opírá o § 1879 a 1880 o. z. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně 3 paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Soud postupoval při určování náhrady nákladů zastoupení advokátem podle § 14b a. t., neboť se jedná o standardizované znění žaloby, které právní zástupkyně žalobkyně podává v obdobných věcech téže žalobkyně opakovaně (u zdejšího soudu například ve věci sp. zn. 60 C 91/2021, 68 C 111/2021 či 15 C 109/2021), její podání se liší takřka pouze v identifikačních údajích žalovaných a údajích týkajících se konkrétních smluv a dlužných částek. Soud tak shledal uplatnění § 14b a. t. přiléhavým. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právní zástupkyně žalobkyně. 8. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.